17 C 230/2023-41 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně poté, co na ni byla pohledávka postoupena společností , právnická osoba, ., dříve také , právnická osoba, Bank, a.s., IČO , IČO, (dále jen „Banka“), domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o spotřebitelském revolvingovém úvěru a užívání karty ze dne , datum, (dále „Smlouva“) a po úspěšném posouzení úvěruschopnosti, poskytnut úvěrový rámec ve výši , částka, a kreditní karta, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být úvěr splácen měsíční splátkou složenou z jistiny čerpané kreditní kartou v předcházejícím měsíci, 2 % úroku z ní, z částek po splatnosti, z částky přečerpání úvěrového rámce a poplatků za bankovní služby, pojištění úvěru, bylo-li sjednáno a za odeslané upomínky (dále jen „Poplatky“). Žalovaný nehradil sjednané splátky řádně a včas, porušil tím smluvní povinnosti a Banka tak dne , datum, ukončila Smlouvu a vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky. K zaplacení zbývá dlužná jistina , částka, , Poplatky ve výši , částka, , kapitalizovaný úrok , částka, (12 % ročně z aktuální výše vyčerpané jistiny úvěru od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši , částka, , úrok ve výši 12 % ročně ze , částka, od , datum, do zaplacení, a úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně ze , částka, a poplatků ve výši , částka, od , datum, do zaplacení. Z celkové částky , částka, s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se bez jakékoliv omluvy nedostavil, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jeho nepřítomnosti dle § 101 odst. 3 o. s. ř.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle výpisu z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázánu její procesní subjektivitu. Dle Smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, a jejíž nedílnou součástí byly , právnická osoba, a produktové podmínky Banky, právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému úvěrový rámec ve výši , částka, a předal kreditní kartu. Žalovaný se zavázal splácet úvěr měsíční splátkou složenou z jistiny čerpané v předcházejícím měsíci, 2 % úroku z ní, z částek po splatnosti, z částky přečerpání úvěrového rámce a vyúčtovaných Poplatků dle Sazebníku Banky. Dle Platební historie a Výpisu ke kreditní kartě žalovaný za dobu od , datum, do , datum, vyčerpal celkem , částka, a splatil celkem , částka, . Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, ve spojení se Seznamem takto postoupených pohledávek Dohodou o úplatě mezi postupníkem a postupitelem ze dne , datum, a Potvrzením o zaplacení úplaty ze dne , datum, , postoupila Banka pohledávku za žalovaným včetně příslušenství na žalobkyni.4. Dle Žádosti o smlouvu o revolvingovém úvěru a vydání karty ze dne , datum, (dále též „Žádost“) nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti toliko tvrzené tzv. „celkový čistý měsíční příjem domácnosti“ v toliko tvrzené výši , částka, za situace, kdy ověřeno bylo pouze to, že žalovaný pobíral invalidní důchod III. stupně , částka, (viz Oznámení ČSSZ ze dne , datum, ), spokojil se s toliko žalovaným tvrzenými „nezbytnými měsíčními náklady“ ve výši , částka, , aniž si vyžádal stanovisko spolubydlících rodičů, zda a jakou částkou přispívá na společné bydlení v bytě s nimi (spokojil se s obecně stanoveným podílem 25 %), nenechal si předložit nájemní smlouvu, aby ověřil, zda není uzavřena na dobu určitou, nijak neposoudil zejména pravidelné výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Evidenčním listem nájemce s předpisem nájemného), nikterak se nezabýval zejména ověřováním případných exekucí (např. v Centrální evidenci exekucí) vedených na žalovaného (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). V souvislosti s jeho výdaji se spolehl toliko na odhad jejich výše matematickým modelem „Telcoscore“ (viz Žádost „Souhlas s Tlcoscore: Ano“) a tvrzení žalovaného; na shora uvedeném ničeho nezměnilo ani Vyjádření Banky k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne , datum, , které obsahuje pouze popis obecných postupů a nikoliv individuálního konkrétního postupu v případě žalovaného, ani Náhled Banky do registru, navíc s pozitivní lustrací dalších dvou věřitelů žalovaného „Flexikredit“ a „Expres Core“ se splátkami , částka, měsíčně. Oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které bylo předáno k přepravě dle Podacího lístku k němu dne , datum, , byl žalovaný informován o postoupení a vyzván, nechť případná plnění na úhradu dluhu platí na konkrétní účet žalobkyně. Žalovaný dosud, přes opakované upomínky Banky ze dne , datum, , , datum, , , datum, a Upomínku Banky – rozhodnutí o zesplatnění a žádost o splácení dluhů z úvěru ze dne , datum, a písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslanou dle podacího lístku dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora přesto nezaplatil.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do 61 %, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru („ZoSÚ“) žalovanému poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalovaného a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopen úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovaným v Žádosti tvrzené skutečnosti tak, aby bylo lze činit závěr, že postupoval v duchu zásad zodpovědného úvěrování, když v podrobnostech se odkazuje na již uvedené shora ve 4. odstavci tohoto odůvodnění. Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalovaného a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnil-li žalovaný na neplatnou smlouvu, je nutno jeho dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1, 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěrusc