117 C 18/2023-47 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném, kterému bylo dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení jeho úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, v hotovosti 50 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy měl být kromě jistiny zaplacen úrok ve výši 101,79 % ročně, a to v 36 měsíčních splátkách po 3 430 Kč se splatností vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem duben 2017. Celkem bylo uhrazeno 13 720 Kč a splátka splatná dne , datum, nebyla zaplacena řádně, a proto došlo ke dni , datum, k zesplatnění úvěru se splatností následujícího dne. K zaplacení zbývá dlužná jistina 48 173,27 Kč, úrok za úvěr ke dni zesplatnění ve výši 8 609,73 Kč, smluvní pokuta ve výši 998 Kč s příslušenstvím (2 x 499 Kč za prodlení se splacením splátek o délce minimálně 30 dnů, a to splátek č. , hodnota, a 6), náhrada nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením ve výši 600 Kč s příslušenstvím, smluvní pokuta ve výši 24 002 Kč (tj. 0,1 % z nové jistiny úvěru ve výši 56 783 Kč za každý den prodlení od , datum, do dne vyhotovení žaloby), úrok 72,3 % ročně z částky 48 173,27 Kč od , datum, do zaplacení, maximálně však ve výši 148 176 Kč. Z celkové částky 82 383 Kč s příslušenstvím shora již žalovaný ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení pohledávky shora a písemné výzvy, nezaplatil.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, a to ani poté, co k tomu byl vyzýván usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k nařízenému jednání se nedostavil a soud tak věc projednal a rozhodl o ní v nepřítomnosti žalovaného dle § 101 odst. 3 o. s. ř.; vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle Předsmluvního formuláře ze dne , datum, , Smlouvy ze dne , datum, , ve spojení s Oznámením žalobkyně (věřitele) o schválení úvěru a dodejkou žalovanému k němu, se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému převodem na účet částku 50 000 Kč (viz Společné prohlášení o poskytnutí osobního účtu ze dne , datum, ). Žalobkyně dle Dokladu o vyplacení úvěru (Otisku dat z elektronického výpisu při pohybu na účtu) převedla tuto částku dne , datum, na účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal úvěr splácet dle Splátkového kalendáře ve 36 měsíčních splátkách po 3 430 Kč spolu s úrokem ve výši 101,79 % ročně. Žalovaný dle Karty klienta zaplatil na úvěr za dobu od , datum, do , datum, celkem částku 13 720 Kč. Dne , datum, a , datum, žalobkyně sepsala Výzvy k zaplacení s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru, dne , datum, Oznámení o zesplatnění úvěru. Žalovaný dosud, přes písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslanou dle podacího archu k ní dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatil.4. Dle Zákaznické karty – Žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne , datum, nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalovaného úvěry splácet, zejména nijak dále neověřoval v Zákaznické kartě toliko tvrzené tzv. „další čisté příjmy domácnosti“, případné exekuce vedené na žalovaného (např. v Centrální evidenci exekucí; není pak podstatné, že až následně nyní soudem vyžádané zprávy z Centrální evidence exekucí ze dne , datum, nebyly ke dni , datum, na žalovaného vedeny žádné exekuce a teprve až následně), neprovedl lustraci např. v registrech BRKI a NRKI, nepozastavil se ani nad tím, že žalovaný fakticky nebydlel na adrese svého trvalého pobytu, neposuzoval nájemní smlouvu žalovaného jako „spolubydlícího“ v souvislosti s jeho výdaji a spolehl se toliko na odhad jejich výše na základě tvrzení žalovaného, nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), za situace, kdy žalovaný uváděl, že je „spolubydlícím“, nevyžádal si podnájemní smlouvu či jinou listinu prokazující podíl na společných nákladech bydlení (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Na shora uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani Pracovní smlouva žalovaného ze dne , datum, , nadto sjednaná toliko na dobu určitou, a výplatní listy se mzdou žalovaného, když jde toliko o ověřování příjmů a nikoliv výdajů.5. Dle listin, které si žalobkyně nechala předložit žalovaným při posuzování jeho úvěruschopnosti, žalobkyně sepsala dne , datum, Hodnocení klienta. Z tohoto listinného důkazu, a to ani ve spojení s žalovaným k tomu předloženými listinami (občanský průkaz žalovaného, výplatní pásky za 1 a 2/2017, pracovní smlouva žalovaného ze dne , datum, ), nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soud ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a následně též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána, že by jako poskytovatel úvěru řádně ověřovala schopnost žalovaného úvěr splácet při čistém příjmu ze zaměstnání 16 393Kč měsíčně za 1 a 2/2017, zejména nijak dále neověřovala toliko žalovaným tvrzené výdaje a spolehla se toliko na tvrzené tzv. výdaje na bydlení vč. Inkasa v nereálné výši toliko 3 000 Kč měsíčně, nevyžádala jakékoliv listiny k ověření toliko tvrzených výdajů žalovaného, pohyby na účtu žalovaného na který mu byl úvěr vyplacen (screen obrazovky počítače přihlášeného účtu žalovaného obsahuje toliko došlou mzdu), neprovedla zejména lustraci v Centrální evidenci exekucí, když soudem bylo zprávou Exekutorské komory ze dne , datum, prokázáno, že již ke dni zkoumání úvěruschopnosti měl žalovaný celkem , hodnota, exekucí, což pak logicky při absenci těchto zjištění nijak žalobkyně nezohlednila. Přesto, že žalovaný uvedl jako formu bydlení „pronájem“, žalobkyně nijak dále tuto informaci neověřovala, naopak výdaje žalovaného paušalizovala tzv. zákonem stanoveným životním minimem, které nijak nezohledňuje specifika individuality žadatele o úvěr. Nebyly tedy ani ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpisem nájemného, Evidenčním listem nájemce), zvláště za situace, kdy žalovaný uváděl jejich výši, a to včetně nájemného, toliko 3 000 Kč měsíčně. Dále, ačkoliv žalovaný uvedl, že je ženatý a nesdílí společnou domácnost s manželkou, nijak dále neověřovala, zda má vyživovací povinnosti nejen k manželce, ale i nezaopatřeným dětem apod. Přesto, že tak žalobkyně údajně učinila, nezohlednila ani skutečnost, že žalovaný měl dokonce záznam v registru NRKI (viz dluh z úvěru z , datum, ). Nebylo tedy prokázáno, že ke dni uzavření Smlouvy nebyly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet a že poskytovatel úvěru postupoval při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí (k podrobnostem viz citované usnesení a výzva soudu u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř.). Na shora uvedeném závěru nemůže ničeho změnit ani negativní lustrace v registrech SOLUS, BRKI, ani poučené, které vzal žalovaný na vědomí dle Prohlášení klient klientů – Informace pro klienty poskytované zprostředkovatelem úvěru, když je povinností poskytovatele úvěru postupoval při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí v rámci zodpovědného úvěrování.6. Pokud byly soudem provedeny i další listinné důkazy, předložené žalobkyní, soud z nich pro jejich nadbytečnost (s ohledem na právní posouzení věci níže) dále nevycházel; šlo o Čestné prohlášení české pošty s. p. o tzv. hybridní poště.7. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno v méně než 50 % (počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování), ačkoliv bylo prokázáno, že Smlouva dle jejího obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), se žalovanému poskytnuté plnění považuje za spotřebitelský úvěr, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smluv shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způso