17 C 452/2023-35 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně, na kterou byla pohledávka s účinností ke dni , datum, postoupena , právnická osoba, ., IČO , IČO, , (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), domáhala po žalované, které bylo dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, (dále „Smlouva“) po úspěšném posouzení její úvěruschopnosti vyplaceno dne , datum, v hotovosti 15 000 Kč, plnění ze Smlouvy. Dle Smlouvy mělo být kromě jistiny zaplaceno „Příslušenství úvěru“ 12 888 Kč, složené z kapitalizovaného smluvního úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasního poplatku, a to ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností poslední splátky , datum, . Celkem bylo uhrazeno 3 991,99 Kč. K zaplacení zbývá dlužná jistina 13 009,45 Kč, nesplacený kapitalizovaný smluvní úrok 1 080,76 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 6 297,89 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 194,39 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 313,52 Kč, postoupený smluvní úrok ve výši 2 469,95 Kč (15 % ročně z částky 12 626,51 Kč od , datum, do , datum, ), kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení v redukované výši 855,42 Kč (15 % ročně z částky 13 009,45 Kč od , datum, do , datum, ), náklady mimosoudního vymáhání spojené s uplatněním pohledávky ve výši 265 Kč a smluvní pokuta ve výši 2 081,51 Kč. Z částek shora uvedených s příslušenstvím již žalovaná ničeho, ani přes písemné oznámení o postoupení této pohledávky a písemné výzvy, nezaplatila.2. Žalovaná bez jakékoliv omluvy a žalobkyně a její zástupce po předchozí omluvě se k jednání nedostavili, soud proto věc projednal a rozhodl o ní v jejich nepřítomnosti; v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 o. s. ř. přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná níže uvedená skutková tvrzení a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dle výpisu z Výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně má soud prokázánu její právní osobnost. Dle Smlouvy, která byla uzavřena dne , datum, , právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované částku 15 000 Kč v hotovosti při uzavření Smlouvy. Žalovaná se zavázala celkem kromě 15 000 Kč zaplatit „Příslušenství úvěru“ 12 888 Kč ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč se splatností poslední splátky , datum, . Dle tvrzení žalobkyně, která sice nebyla učiněna nespornými, avšak jsou pro žalobkyni nepříznivá, vzal soud za prokázáno, že žalovaná zaplatila celkem 3 991,99 Kč. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, ve spojení s Přílohami k ní, Dodatkem č. , hodnota, k ní uzavřeným dne , datum, , Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne , datum, , Výňatkem ze Seznamu takto postoupených pohledávek, Potvrzením o realizované úplatě za postoupené pohledávky ze dne , datum, , postoupil právní předchůdce žalobkyně pohledávku za žalovanou včetně příslušenství na žalobkyni.4. Dle Žádosti o úvěr ze dne , datum, nebylo prokázáno, a to ani poté, co k tomu byla žalobkyně usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , vyzvána, když soud byl připraven učinit tak též u jednání dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., že by poskytovatel úvěru řádně ověřoval schopnost žalované úvěr splácet, zejména nijak dále neověřoval v Žádosti toliko tvrzené „Měsíční výdaje“ za „, právnická osoba, 3 000 Kč“, ačkoliv žalovaná současně tvrdila „Bydlení v nájmu“ a je notorietou, že toliko čisté nájemné se pohybovalo kolem 10 000 Kč měsíčně, nepočítaje v to zálohy na služby spojené s bydlením; přesto si poskytovatel úvěru od žalované ani nechal předložit zejména Nájemní smlouvu, evidenční list nájemce, nepozastavil se ani nad tím, že příjmy žalované tvoří toliko dávky státní sociální podpory, byť si je ověřil předloženými složenkami, nikterak se nezabýval zejména ověřováním případných exekucí (např. v Centrální evidenci exekucí) vedených na žalovanou, spolehl se toliko na tvrzení výše výdajů žalovanou a soudem přitom prokázanými dvěmi tehdy vedenými exekucemi (Zpráva exekutorské komory), nikterak nebyly ověřovány zejména pravidelné výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO). Neověřoval ani případné předchozí nesplacené úvěry žalované např. v NRKI a BRKI, ačkoliv zprávou z těchto rejstříků vyžádanou soudem byla prokázána existence dvou nesplacených úvěrů ke dni , datum, . Oznámením o postoupení pohledávky obsahujícím mj. Výzvu k plnění ze dne , datum, , které bylo předáno k přepravě dle Podacího archu k němu dne , datum, , byla žalovaná vyzvána k zaplacení „do deseti dnů po obdržení dopisu“. Žalovaná dosud, přes následnou písemnou Předžalobní výzvu zástupce žalobkyně ze dne , datum, , odeslanou dle podacího archu k ní dne , datum, , ničeho ze žalovaných částek shora nezaplatila.5. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu bylo žalobě vyhověno pouze co do menší části, než poloviny celkového nároku uplatněného žalobkyní, počítaje v to i kapitalizované příslušenství ke dni rozhodování, které bylo předmětem žaloby, ačkoliv bylo prokázáno, že žalovaná pohledávka byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 a násl. o. z. a Smlouva dle svého obsahu splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouvy o úvěru. Nadto se však dle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni sjednání úvěru, (dále jen „ZoSÚ“) žalované poskytnuté plnění považuje za úvěr spotřebitelský, kterým je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první ZoSÚ tedy měl poskytovatel při uzavření Smlouvy shora povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Přitom poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném ke dni , datum, , poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, je smlouva neplatná, a to absolutně, jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , z důvodu porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádným způsobem zkoumat úvěruschopnost spotřebitele. Soud se tedy předně zabýval tím, zda právní předchůdce žalobkyně dostatečně zkoumal úvěruschopnost žalované a zda ze svých zjištění učinil přiléhavý závěr, že je schopna úvěr řádně a včas splácet. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření těchto tvrzení (srovnej k tomu zejm. rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). V nyní projednávané věci poskytovatel úvěru neověřoval žalovanou v Žádosti o úvěr především jí toliko tvrzené tzv. výdaje, případné exekuce, existenci předchozích nesplacených dluhů, nekonfrontoval tvrzené náklady na nájemní bydlení s nájemní smlouvou, evidenčním listem nájemce, předpisem nájemného apod. a spoléhal toliko na žalovanou tvrzené a nijak dále neověřované údaje především o jejích výdajích, když nebyly ověřovány výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO) (blíže viz odstavec 4. tohoto odůvodnění). Soud tak dospěl k závěru, že předchůdce žalobkyně řádně nesplnil povinnost zkoumat úvěruschopnost žalované a Smlouvu shledal neplatnou pro rozpor se zákonem dle § 86 ZoSÚ a § 588 o. z. Jak již shora uvedeno, jedná se o neplatnost absolutní pro porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, což odporuje zákonu.6. U nároků žalobkyně uplatněných ze Smlouvy pak s ohledem na shora uvedené platí, že plnila-li žalovaná na neplatnou smlouvu, je nutno její dosavadní plnění dle § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ zohlednit vůči nároku žalobkyně. Dle ust. § 6 odst. 1 a 2 o. z. má každý povinnost jednat v právním styku poctivě a nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního stavu, který vyvolal nebo nad kterým má kontrolu. Pokud by k zohlednění plnění poskytnutého spotřebitelem úvěrující mohlo dojít jen na základě námitky vypořádání vzájemného plnění ve smyslu § 2993 o. z., pak by žalobkyně nepřípustně těžila z neplatného jednání, kterého se dopustila při sjednávání úvěrové smlouvy, pokud neposoudila pečlivě úvěruschopnost žalované (srovnej k tomu zejména rozhodnutí Krajského soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ). Zaplatila-li tedy žalovaná z neplatné Smlouvy žal