26 C 240/2022-130 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobou ze dne 25. 7. 2022 ve znění jejího doplnění ze dne 22. 8. 2022 se žalobce domáhal určení neplatnosti okamžitého zrušení pracovního poměru ze dne 25. 4. 2022, dále určení neplatnosti k dodatku k pracovní smlouvě ze dne 5. 2. 2018 a zaplacení částky 52 105,59 Kč představující doplatku mzdy za takzvané čekání mezi spoji za roky 2015 a 2016. K mzdovým nárokům žalobce uvedl, že žalovaná uzavírala se zaměstnanci dohodu o narovnání, na základě které byly zaměstnancům žalované vypláceny mzdové nároky za takzvané čekání mezi spoji za rok 2015, avšak tuto dohodu o narovnání byla žalovaná ochotna uzavřít pouze za podmínky, že se zaměstnanci současně vzdají svých nároků za rok 2016. Protože žalobce tuto dohodu považoval za nápadně nevýhodnou, neuzavřel ji. Žalobce věřil, že žalovaná svým závazkům dobrovolně dostojí, přičemž záměrně a účelově prodlužoval termíny plnění „až do hraničního pásma pro možnost vznést námitku promlčení.” Žalobce proto tvrdí, že promlčení nároku nezavinil. Dále žalobce uvedl, že v původní pracovní smlouvě měl dohodnuto místo výkonu práce v , adresa, , přičemž až dne 5.2.2022 mu byl předložen dodatek k pracovní smlouvě, který byl datován 1.2.2018, a tímto dodatkem bylo změněno místo výkonu práce tak, aby žalobce mohl být vysílán na výpomoc do , adresa, . Žalobce tvrdí, že tento dodatek je neplatný, neboť je „škodlivý, jde k tíži zaměstnance a znemožní mu další jiná práva plynoucí ze zákona. Žalobce namítá, že žalovaná věděla, že žalobce nemůže dojíždět za prací do , adresa, ze zdravotních důvodů, přesto žalobci dala okamžité zrušení pracovního poměru za neomluvené absence. Protože se o neomluvené absence nejednalo, je okamžitě zrušení pracovního poměru neplatné.2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Vůči mzdovým nárokům žalobce za roky 2015 a 2016 žalovaná vznesla námitku promlčení a současně popírá, že by tyto nároky uznala. K okamžitému zrušení pracovního poměru žalovaná uvedla, že žalobce zameškal celkem 18 pracovní směn, a proto bylo okamžité zrušení pracovního poměru po právu. Pokud dále žalobce namítá neplatnost dodatku k pracovní smlouvě ze dne 5. 2. 2018, pak žalovaná trvá na tom, že tento dodatek spočívající ve změně místa výkonu práce je platný a žalobce jej podepsal 5. 2. 2018, a proto byl povinen vykonávat práci, kterou mu žalovaná přidělila v , adresa, .Skutkový stav zjištěný na základě provedeného dokazování3. Z pracovní smlouvy ze dne 3. 10. 2011 soud zjistil, že žalobce byl u žalované (respektive u jejího právního předchůdce) zaměstnán jako řidič autobusu. Místo výkonu práce byla , adresa, .4. Z dohody o změně pracovní smlouvy ze dne 5.2.2018 soud zjistil, že žalovaná se dohodla s žalobcem na změně místa výkonu práce, které s účinností od 1.2.2018 bylo vymezeno tak, že představuje celé území České republiky.5. Z listiny označené jako „Zápis z jednání ze dne 4. 5. 2022” soud zjistil, že žalobce požádal žalovanou o doplacení rozdílu mezd za čekání mezi spoji za roky 2015 a 2016, přičemž předseda správní rady žalované mu sdělil, že nebyla dohledána dohoda o narovnání z roku 2018, a proto s právním oddělením připraví návrh dohody o narovnání s termínem do 16. 5. 2022.6. Z lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k práci ze dne 16. února 2022 soud zjistil, že žalobce byl shledán zdravotně způsobilým pro výkon práce řidiče s podmínkou pravidelné pracovní doby bez nočních směn.7. Z listiny označené jako „Okamžitého zrušení pracovního poměru” ze dne 15.7.2022 soud zjistil, že žalovaná s žalobcem okamžitě zrušila pracovní poměr z důvodu neomluvené absence na pracovišti ve dnech 20. června 2022, 21. června 2022, 22. června 2022, 23. června 2022, 25. června 2022, 26. června 2022, 27. června 2022, 28. června 2022, 29. června 2022, 2. července 2022, 3. července 2022, 4. července 2022, 5. července 2022, 6. července 2022, 7. července 2022, 9. července 2022, 10. července 2002 a 11. července 2022. Na této listině je ručně psaná poznámka, že žalobce odmítl listinu převzít dne 15. 7. 2022 v 18:22 hod., přičemž u této ručně psané poznámky je podpis provozního ředitele , jméno FO, a manažera provozní oblasti , jméno FO, .8. Z rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne 12. 3. 2019, č. j. , spisová značka, , z rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne 4. 12. 2019, č. j. , spisová značka, a z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2020, č. j. , spisová značka, soud zjistil, že na základě těchto soudních rozhodnutí byla žalovaná zavázána zaplatit svému zaměstnanci , Anonymizováno, , jméno FO, , který pracoval jako řidič autobusu městské hromadné dopravy, doplatek mzdy za období od 1. 4. 2015 do 31. 12. 2016 za dobu čekání mezi spoji ve výši 27 394,47 Kč s úrokovým příslušenstvím. Za toto čekání byla žalobci , Anonymizováno, , jméno FO, vyplácena odměna pouze ve výši 50 Kč za hodinu. Žalobce , jméno FO, v těchto řízeních poukazoval na to, že v rozsudku ze dne 26. 9. 2017, sp. zn. , spisová značka, , vyslovil Nejvyšší soud ČR názor, že v předmětném období v případě členů osádky autobusu městské hromadné dopravy a členů osádky autobusu linkové osobní dopravy, u které délka žádného ze spojů nepřesahuje 50 km, doba čekání mezi spoji ve veřejné linkové osobní dopravě v rámci linky časově a místně určené jízdním řádem představuje výkon práce, za který zaměstnanci náleží mzda v plné výši. Rozdíl mezi hodinovou mzdou a částkou 50 Kč za hodinu za dobu čekání mezi spoji v období od dubna 2015 do prosince 2016 představuje dluh na mzdě, kterého se žalující strana v těchto řízení domáhala. Prvoinstanční rozsudek byl potvrzen odvolacím soudem dne 4. 12. 2019 (rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne 4. 12. 2019, č. j. , spisová značka, ). O dovolání žalované proti rozsudku odvolacího soudu bylo rozhodnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 15. 9. 2020, č. j. , spisová značka, .9. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že pracuje u žalované řadu let jako řidič autobusu. Svědek u svého zaměstnavatele nárokoval „doplatky za čekání” za rok 2015 a následně uzavřel dohodu se zaměstnavatelem, na základě které mu byly tyto nároky za rok 2015 vyplaceny.10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že pracuje u žalované jako řidič autobusu a současně je předsedou odborové organizace, přičemž žalobce byl členem této odborové organizace. Svědek vypověděl, že poté, co jeden z řidičů vyhrál soudní spor s žalovanou o doplatek mzdy za čekání mezi spoji, začala žalovaná uzavírat se zaměstnanci dohody o narovnání, dle kterých jim měl být doplacen mzdový nárok za rok 2015 za čekání mezi spoji, avšak za předpokladu, že se vzdají téhož mzdového nároku za rok 2016. Svědek tuto dohodu o narovnání se zaměstnavatelem nepodepsal, neboť v předmětném období byl na rodičovské dovolené.11. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že byl zaměstnán u žalované v období od 2. 1. 2017 do 31. 10. 2020, přičemž žalobce byl jeho podřízeným v době, kdy žalobce pracoval v , adresa, , tedy až do doby, než byl „přeložen” na , Anonymizováno, . Svědek vypověděl, že s ohledem na skutečnost, že na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, byl nedostatek řidičů, tak byli požádáni, zda by nenalezli nějakého řidiče, kterým by jim byl ochoten výpomoci po přechodnou dobu. Nakonec se našlo celkem 8 řidičů, kteří šli z , adresa, dobrovolně pracovat na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, a za to tito řidiči měli i určité výhody, například odměnu 1 500 Kč za odpracovaný týden, dále měli diety v plné výši a ubytování zdarma. Také žalobce projevil zájem o práci na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , avšak zda žalobce v souvislosti s tímto přeložením podepisoval nějakou dohodu, si svědek nepamatuje; rovněž si nepamatuje, jakou formu toto přeložení mělo.12. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je u žalované zaměstnán jako provozní manažer oblasti , adresa, a současně byl nadřízeným žalobce. Svědek vypověděl, že žalobce někdy v roce 2022 odmítal chodit do práce, a proto se společně s provozním ředitelem , jméno FO, rozhodli vyrazit za žalobcem domů, kde mu předali rozvázání pracovního poměru, které si žalobce přečetl, avšak odmítl převzít. Svědek dále vypověděl, že v roce 2018 byl nedostatek řidičů na , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , přičemž žalobce se sám nabídl jako výpomoc. Následně za přítomnosti svědka a provozního ředitele pana , Anonymizováno, žalobce dne 5. 2. 2018 podepsal dohodu o změně pracovní smlouvy.13. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že je zaměstnána u žalované společnosti jako dispečerka pro oblast , adresa, , provoz , adresa, . Svědkyně nastoupila k žalované až v době, kdy byly řidiči z , adresa, zapůjčeni, a proto se k procesu překládání řidičů blíže vyjádřit nemůže. Svědkyně vypověděla, že poté, co žalobce ukončil pracovní neschopnost, byl vyslán na mimořádnou lékařskou prohlídku ke smluvnímu lékaři, avšak jak lékařská prohlídka dopadla, svědkyně neví. Svědkyně dále vypověděla, že rozpisy směn visí u žalované na nástěnce a současně jsou dostupné pro zaměstnance i na internetu, přičemž zpr