29 C 415/2023-22 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeného soudu dne 12. 6. 2023 domáhala po žalovaném úhrady částky 10 021 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla uzavřena dne , právnická osoba, . 2019 Smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný řádně neplnil závazky ze Smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru, a to v souladu s bodem 6.3. Smlouvy, podle kterého platí, že pokud se žalovaný ocitne v prodlení s úhradou kterékoliv splátky, či její části o délce 65 dnů, dochází tímto dnem k zesplatnění celého úvěru, čímž vzniká také nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění úvěru, tedy částka ve výši 70 295,14 Kč. Žalobkyně oznámila zesplatnění úvěru žalovanému oznámením ze dne 18. 12. 2019. Žalovaný se mimo jiné v souladu s článkem 6.5. Smlouvy zavázal pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru, až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovaným se dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla , hodnota, a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaný své závazky i přes výzvy žalobkyně jakkoli nesplnil, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v , adresa, , č. j. , spisová značka, ze dne 15. 12. 2020. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaný je povinen uhradit žalobkyni částku představující smluvní pokuty, tedy částky ve výši 998 Kč a 18 981 Kč, což představovalo smluvní pokutu. Tímto rozsudkem bylo žalobě co do smluvní pokuty v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalovaného s úhradou nové jistiny úvěru trvalo i po datu 14. 9. 2020 a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 23. 5. 2023, ve které vyzvala žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 70 295,14 Kč od 15. 9. 2020 do 23. 5. 2023. , právnická osoba, s limity dle článku 6.10. Smlouvy, respektive z ustanovení § 122 odst. 3 zákona č. 257/2016 Sb. žalobkyně požaduje částku 10 021 Kč.2. Žalobkyně na žalobě setrvala, žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil. Bylo tedy jednáno a rozhodnuto v jeho nepřítomnosti v souladu s ustanovením § 101 odst. 2 a 3 o. s. ř.3. U jednání byla žalobkyně poučena ve smyslu ustanovení § 118b odst. 1 o. s. ř. o tom, že je třeba doplnit žalobu o to, jakým způsobem jí byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného, a to jak ohledně příjmové, tak i výdajové stránky. Žádosti žalobkyně o poskytnutí lhůty nebylo vyhověno a žalobkyně tak žalobu nedoplnila.4. Ke zjištění skutkového stavu soud provedl důkaz spisem Okresního soudu v , adresa, , sp. zn. , spisová značka, . Ze spisu bylo zjištěno, že žalobkyně , právnická osoba, . podala dne 15. 9. 2020 žalobu proti , Jméno zainteresované osoby 0/0, o částku 90 674 Kč s příslušenstvím. Řízení bylo skončeno rozsudkem ze dne 15. 12. 2020, č. j. , spisová značka, , a to rozsudkem pro zmeškání, kdy bylo řízení pro úrok ve výši 30 % ročně z částky 58 666,63 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a pro smluvní pokutu ve výši 18 981 Kč zastaveno (odst. I. výroku). Dále byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 71 693 Kč s 10% úrokem ročně z této částky od 20. 12. 2019 do zaplacení, dále úrok ve výši 30 % ročně z částky 58 666,63 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy tento úrok dosáhne částky 229 694 Kč (odst. II. výroku) a dále bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení. V odůvodnění se mimo jiné podává, že žalobkyně vzala před zahájením jednání žalobu částečně zpět, a to pro úrok, který byl požadován ve výši 30 % ročně z částky 58 666,63 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení a pro částku ve výši 18 981 Kč, což dle žaloby představuje smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 70 295,14 Kč za každý den prodlení s její úhradou od 20. 12. 2019 do dne vyhotovení žaloby.5. Soud dále provedl důkaz Smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , právnická osoba, . 2019, ze které bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému částku 60 000 Kč jako úvěr na dobu 36 měsíců, když celková částka, kterou měl klient zaplatit byla 191 412 Kč. Výše splátky byla dohodnuta na 5 317 Kč měsíčně, zápůjční úroková sazba měla činit 162,4 % p. a. a výše předpokládané roční procentní sazby na úvěr činila 162,4 %. Pod bodem 1.1. Smlouvy bylo uvedeno, že poskytovatel před uzavřením Smlouvy provedl posouzení úvěruschopnosti klientů, kteří mu v této souvislosti předložili originály platných osobních dokladů, dokladů o příjmu a další doklady a informace požadované poskytovatelem, nezbytné pro posouzení jejich úvěruschopnosti. Pod bodem 1.3. bylo uvedeno, že po předložení nabídky provede poskytovatel posouzení správnosti a úplnosti údajů v ní uvedených a dalších informací, které mu byly předloženy. Pod bodem 1.4. je uvedeno, že v případě akceptace nabídky poskytovatel poskytne klientovi sjednaný úvěr a pod bodem 1.5. v případě akceptace nabídky dá poskytovatel příkaz k bezhotovostnímu převodu prostředků odpovídajících sjednané celkové výši úvěru na bankovní spojení klienta.6. Na základě výše uvedených důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně poskytla žalovanému částku 60 000 Kč, která měla sloužit jako úvěr. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, ze dne 15. 12. 2020 bylo žalobě stejné žalobkyně, kterou se domáhá ze stejného právního titulu jak v tomto nalézacím řízení částečně vyhověno, a to co do částky 71 693 Kč za dlužnou původní jistinu a úrok za poskytnutí úvěru přirostlého ke dni zesplatnění úvěru a úroky ve výši 30 % ročně z dlužné jistiny 58 666,63 Kč od 20. 12. 2019 do zaplacení. V ostatní části bylo řízení pro zpětvzetí žaloby zastaveno.7. Soud s ohledem na níže uvedené právní závěry neprováděl další dokazování, když pro posouzení věci toto nemělo právního významu.8. Zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících zákonných ustanovení:9. Podle § 2390 Občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.10. Dle ustanovení § 588 Občanského zákoníku soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.11. Dle ustanovení § 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložena platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.12. Dle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy, spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).13. Dle ustanovení § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku při tom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo, jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v 3leté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Předně je nutno uvést, že se nepr