30 C 4/2024-15 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou okresnímu soudu dne 29. 12. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky 47 362,82 Kč s příslušenstvím, což odůvodnila tak, že dne 10. 3. 2016 uzavřela žalobkyně se žalovaným Smlouvu o povoleném přečerpání (dodatek ke smlouvě o účtu), na základě kterého poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve formě povoleného přečerpání, a to až do výše stanoveného úvěrového limitu. Smlouva byla uzavřena doručením oznámení o poskytnutí povoleného přečerpání ze strany žalobkyně k předchozí žádosti žalovaného. Nedílnou součástí Smlouvy byly Obchodní podmínky pro povolené přečerpání účtu. Žalobkyně pro úplnost dodává, že před uzavřením Smlouvy a poskytnutím úvěru žalovanému posoudila s odbornou péčí v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet požadovaný úvěr, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných o žalovaném, jakož i nahlédnutím do informačních databází o bonitě a důvěryhodnosti spotřebitele dle § 20z zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Žalobkyně připomíná, že iniciativa k uzavření Smlouvy se žalobkyní byla od samého počátku na straně žalovaného, který požádal právě žalobkyni na základě své Žádosti o poskytnutí úvěru a inicioval tak uzavření Smlouvy se žalobkyní. Na základě Žádosti žalovaného, ověření pravidelných příjmů žalovaného a v návaznosti na poskytnuté informace o žalovaném tedy žalobkyně následně ověřila s náležitou odbornou péčí všechny rozhodující informace o žalovaném a rovněž vyhodnotila možná rizika vztahující se jednak k osobě žalovaného a jednak ke konkrétnímu požadovanému úvěrovému produktu a neopomněla zdokumentovat ani dříve uzavřené stále existující nebo již ukončené úvěrové kontrakty se žalovaným. Žalovaný před schválením a poskytnutím úvěru prošel taktéž kontrolou Interních Blacklistů, Fraudlistů a Delikvencí. Dále byl ze strany žalobkyně prolustrován v databázi neplatných dokladů vedené Ministerstvem vnitra ČR a v evidenci adres obecních/městských úřadů a prověřen, jak v Insolvenčním rejstříku, tak také v Centrální evidenci exekucí (CEE), která je vedena a spravována Exekutorskou komorou ČR. Následně bylo ověřeno, že běžný účet žalovaného nevykazuje nestandardní transakce, které indikují zvýšené riziko možnosti nedostát svým závazkům (např. z důvodu nedostatečných vlastních finančních zdrojů, možnosti rychlého předlužení apod.). K tomuto žalobkyně dále dodává, že jakožto člen Bankovního registru klientských informací (BRKI), člen Nebankovního registru klientských informací (NRKI) a člen Zájmového sdružení právnických osob SOLUS, kdy všechny výše uvedené registry slouží právě k ověřování bonity žadatelů o úvěr, má přístup do databází vedených těmito úvěrovými registry a využívá je, a tudíž zkontroloval bonitu a úvěruschopnost žalovaného rovněž prostřednictvím těchto registrů. Na tomto místě je vhodné doplnit, že zmíněné registry obsahují jak aktivní úvěry klientů, tak i jejich žádosti o úvěry (schválené i neschválené). Nelze opomenout ani tu skutečnost, že žalobkyně je navíc pravidelně kontrolována ČNB, která je dostatečně personálně a odborně vybavena, aby byla schopná řádně zhodnotit přiměřenost a postupy žalobkyně, které se týkají právě prověřování úvěruschopnosti klientů, což samo o sobě zajišťuje vysoký standard v této oblasti. Při posouzení schopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr žalobkyně tedy komplexně vyhodnotila celkovou finanční situaci žalovaného, kdy žalobkyně konfrontovala doložené skutečnosti žalovaným s dostupnými údaji umožňujícími posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, a dále též se statistickými, demografickými a historickými daty žalovaného dostupnými v rámci skupiny žalobkyně, kdy byla úvěruschopnost žalovaného dle použitého matematicko-statistického modelu vyhodnocena kladně. Následně po důkladné analýze veškerých informací v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru žalobkyně dospěla k závěru, že nejsou žádné důvodné pochybnosti o schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalovaný se dle čl. 8 písm. f) Podmínek zavázal splácet žalobkyni poskytnuté (vyčerpané) peněžní prostředky nejméně jedenkrát v období 6 měsíců, resp. nejpozději do 6 měsíců po posledním splacení, dále se zavázal dle čl. 5.2 Podmínek splácet smluvené úroky z vyčerpaných peněžních prostředků ke konci každého kalendářního měsíce a též dle čl. 8. písm. h) Podmínek hradit poplatky související s poskytnutým úvěrem. Žalovaný byl oprávněn vrátit poskytnuté peněžní prostředky před dobou stanovenou ve smlouvě. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal do prodlení s úhradou pravidelných splátek, byl ze strany žalobkyně opakovaně vyzván k úhradě splatných dlužných splátek včetně příslušenství a poplatků. Protože ani poté žalovaný dlužnou částku neuhradil, prohlásila žalobkyně dle čl. 9.1. písm. h) Podmínek všechny pohledávky související s poskytnutým úvěrem ke dni 29. 11. 2021 za splatné. Dlužná částka k 22. 12. 2022 činí 57 478,20 Kč, a to v následujícím členění: jistina 46 862,82 Kč, poplatky 500 Kč, z těchto položek je v souladu s ust. § 6 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích vypočtena výše soudního poplatku: smluvní úrok 5 817,95 Kč, úrok z prodlení 4 297,43 Kč. Ačkoliv žalobkyně žalovaného k úhradě dlužné částky vyzývala, dlužná částka zůstala neuhrazena.2. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil.3. Žalobkyně i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud proto postupoval podle § 115a o. s. ř. a věc projednal a rozhodl bez jednání.4. Vzhledem ke skutečnosti, že ze strany žalovaného nebyla žádná skutková tvrzení přednesena a nebyly ani označeny žádné důkazní návrhy, soud závěr o skutkovém stavu učinil z jednotlivých skutkových zjištění, učiněných z důkazních návrhů, navržených žalobkyní, tedy z listin, které žalobkyně k prokázání svých skutkových tvrzení označila, a které soud posoudil při jejich vzájemné souvislosti, při absenci jakýchkoliv jiných dalších důkazních návrhů ze strany žalovaného a při absenci jakékoliv procesní aktivity účastníků řízení, posoudil jako listiny způsobilé dokázat skutková zjištění tak, jak je uvedeno níže. Jednalo se o listiny nazvané: smlouva o povoleném přečerpání ze dne 10. 3. 2016, všeobecné obchodní podmínky, upomínka, předžalobní upomínka včetně poštovního podacího archu, výpis z účtu. Po provedeném dokazování soud učinil závěr o skutkovém stavu tak, jak jej tvrdila žalobkyně v žalobě, když s ohledem na jeho faktickou nespornost a povahu provedených důkazů (tj. listin, jejichž pravost ani věcná správnost nebyla žádným účastníkem zpochybněna) v souladu se zásadou hospodárnosti řízení nerozepisoval jednotlivá skutková zjištění.5. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi účastníky následujícím způsobem. Podle § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Soud proto na posuzovaný případ aplikoval ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), neboť právní vztahy, jakož i práva i povinnosti, vznikly za jeho účinnosti. Zjištěný závazkový vztah mezi žalobkyní a žalovaným soud posoudil podle § 2395 a násl. o. z., tedy tak, že mezi žalobkyní, jakožto úvěrujícím, a žalovaným, jakožto úvěrovaným, byla uzavřena platná smlouva o úvěru. Část obsahu smlouvy byla v souladu s ust. § 1751 o. z. určena také odkazem na obchodní podmínky žalobkyně. Žalovaný byl ve smlouvě označen jménem a příjmením, rodným číslem a adresou bydliště, tedy smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem a jednotlivá práva a povinnosti je třeba poměřovat také podle ustanovení § 1810 a násl. o. z. Smlouva tedy byla uzavřena ve formě spotřebitelského úvěru, neboť byla uzavřena mezi podnikatelem v oblasti finančních služeb a žalovaným jako spotřebitelem. Vztah účastníků je proto nutno posoudit podle zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, když předmětem smlouvy bylo poskytnutí finančních prostředků za úrok, jak vyplývá z textu samotné úvěrové smlouvy. Před uzavřením smlouvy žalobkyně provedla posouzení schopnosti žalovaného splácet úvěr. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně svoji právní povinnost ze smlouvy splnila, poskytla žalovanému peněžní prostředky sjednaným způsobem. Povinností žalovaného ze smlouvy bylo vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr i s úrokovým navýšením v sazbě 8,05 % ročně, a to sjednaným způsobem. Žalovaný však své smluvní povinnosti neplnil řádně a včas, se splácením se dostal do prodlení. Z důvodu prodlení žalovaného se splácením úvěru využila úvěrující svého smluvního oprávnění a prohlásila celou dlužnou částku za okamžitě splatnou ke dni 29. 11. 2021, a to dopisem odeslaným na adresu žalovaného uvedenou ve smlouvě, přičemž toto právní jednání soud posoudil jako jednání platné a účinné. V řízení nebylo tvrzeno, ani prokázáno, že by na částku, která je předmětem žaloby, bylo cokoli uhrazeno. Soud tak dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v celém rozsahu po právu, a to jak co do důvodu, tak i výše a splatnosti, proto žalobě v celém rozsahu vyhověl, když i nárok ž