63 C 677/2023-20 — Okresní soud v Ostravě

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku 32 210,18 Kč s příslušenstvím. Žalobce odůvodnil svou žalobu tím, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, . v písemné formě smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 40 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy. , adresa, s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 34 368 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku. Celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 74 368 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 5 312 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, . Žalovaná však sjednanou částku neuhradila řádně a včas, a to tím, že do sjednané doby splatnosti úvěru svůj závazek nesplatila. Žalovaná uhradila částku ve výši 33 147,99 Kč, která odpovídá 6 řádně uhrazeným splátkám. Dne , datum, byla mezi původním věřitelem a žalobcem uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, na základě této smlouvy pak došlo k postoupení pohledávek, a to konkrétně prostřednictvím dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, .2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že předmětný úvěr si vzala pro dceru, ta to měla splácet, avšak nesplácela, až pozdě se dozvěděla, že dluh není splacen a úvěr byl zesplatněn.3. Žádostí o úvěr ze dne , datum, , formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne , datum, a smlouvou o úvěru uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalovanou dne , datum, vzal soud za prokázané, že dne , datum, uzavřela žalovaná se společností , právnická osoba, . v písemné formě smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě uzavřené smlouvy žalovaná obdržela finanční hotovost ve výši 40 000 Kč, kterou převzala v místě svého bydliště, což stvrdila vlastnoručním podpisem smlouvy, spolu s jistinou úvěru se žalovaná zavázala uhradit příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 34 368 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkově se tak žalovaná zavázala původnímu věřiteli uhradit částku ve výši 74 368 Kč. Žalovaná se v uzavřené smlouvě zavázala poskytnutou částku původnímu věřiteli splatit ve 14 měsíčních splátkách ve výši 5 312 Kč, přičemž splatnost první splátky nastala do měsíce od podpisu smlouvy, splatnost poslední splátky a zároveň celková splatnost závazku pak připadala na den , datum, .4. Rámcovou smlouvou o postupování pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobcem dne , datum, , dílčí smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi , právnická osoba, . a žalobcem dne , datum, a oznámením o postoupení pohledávky ze dne , Anonymizováno, , Anonymizováno, 2. , Anonymizováno, soud za prokázané, že předmětná pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobce.5. Výzvou před podáním žaloby ze dne , datum, vzal soud za prokázané, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky.6. V řízení však nebylo nijak prokázáno, že by právní předchůdce žalobce jakkoliv ověřoval schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péči; proto nezbývá, než dospět k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o úvěru ze dne , datum, pro rozpor se zákonem, kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu.7. Po právní stránce posoudil soud vztah mezi právní předchůdcem žalobce a žalovanou dle ust. § 2395 a násl. zák. č. 89/2012 Sb., o. z., jako vztah ze smlouvy o úvěru, která však nebyla uzavřena platně. Zatímco právní předchůdce žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel v rámci své podnikatelské činnosti, tak žalovaná uzavírala smlouvu v postavení spotřebitele. S ohledem na obsah smlouvy, kterým je poskytnutí úvěru podnikatelem spotřebiteli, je třeba na závazkový vztah aplikovat také ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy. Podle ust. § 86 odst. 1 z. s. ú. je věřitel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Spotřebitelský úvěr poskytne jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná dle § 87 z. s. ú. Požadavek na posouzení úvěruschopnosti má v první řadě chránit nikoliv poskytovatele úvěru, ale spotřebitele; soud se pak ztotožňuje s názorem Krajského soudu v , adresa, , že k neplatnosti úvěrové smlouvy z důvodu neposouzení úvěruschopnosti spotřebitele je třeba přihlédnout z úřední povinnosti, a to i v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (srov. rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ale též nález Ústavního soudu sp. zn. , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, ). Smlouva je již jen z tohoto důvodu absolutně neplatná. Z výše uvedených důvodů soud vyhodnotil uzavřenou úvěrovou smlouvu jako neplatnou ve smyslu ust. § 588 o. z. pro rozpor s ust. § 86 a 87 z. s. ú.8. Právním následkem absolutní neplatnosti smlouvy dle ust. § 2991 a § 2993 o. z. je povinnost stran vrátit si vše, co podle smlouvy dostaly. Soud má za prokázané, že právní předchůdce žalobce předal v hotovosti žalované částku ve výši 40 000 Kč. Žalovaná se přijetím této částky bezdůvodně obohatila ve smyslu ust. § 2991 o. z., pročež je povinna vrátit to, oč se obohatila. Dle sdělení žalobce uhradila žalovaná částku ve výši 33 147,99 Kč. Zbylá část ve výši 6 852,01 Kč představuje částku, kterou je žalovaná povinna vrátit. Na žalované bylo, aby v řízení případně tvrdila a prokázala, že dlužnou částku žalobci uhradila, což však neučinila. Za tohoto stavu soud žalobnímu návrhu vyhověl co do práva na vydání bezdůvodného obohacení včetně práva na úrok z prodlení, který vyplývá z § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 1 nař. vlády č. 142/1994 Sb., v tehdy platném znění. Ve zbytku, tj. z nároků plynoucích z absolutně neplatné smlouvy o půjčce, soud žalobu zamítl.9. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalobce měl úspěch co do částky 6 852,01 Kč a žalovaná co do částky 25 358,17 Kč, žalovaná tak měla větší úspěch ve věci, soud proto rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.