17 C 21/2025-40 — Okresní soud v Ostravě

1. V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 28 000 Kč, která mu byla dílčími částkami za dobu od , datum, do , datum, bezhotovostně převedena žalobkyní na účet dle Smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené dne , datum, (dále jen „Smlouva“), poté, co byla úspěšně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a kterou se žalovaný zavázal vrátit spolu s ujednaným úrokem a poplatky za poskytnutí úvěru a za službu „Presto“, nejpozději do , datum, . K zaplacení zbývá dlužná jistina 27 999,88 Kč, poplatky za poskytnutí úvěru 2 042,20 Kč (557,2 + 1 485 Kč), úrok ve výši 27 804,13 Kč (0,87 % denně z dlužné jistiny do zesplatnění dne , datum, ), smluvní pokuta pro případ prodlení ujednaná v čl. VIII. odst. 1 Smlouvy ve výši 3 480,58 Kč (0,1 % denně z dlužné jistiny v kapitalizované výši pouze za 90 dnů od , datum, do , datum, , ačkoliv prodlení trvá). Z celkové částky 61 326,79 Kč (27 999,88 + 2 042,20 + 3 480,58 + 27 804,13 Kč) s příslušenstvím toliko z částky 30 042,48 Kč (27 999,88 + 2 042,20 Kč) již žalovaný ničeho, ani přes písemné výzvy, nezaplatil. Pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného.2. O věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání dle § 115a o. s. ř. na základě žalobkyní předložených listinných důkazů se souhlasem účastníků dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř., když tento postup byl zvolen poté, co žalobkyně byla s odkazy na konkrétní rozhodovací praxi předvídatelně poučena a vyzvána usnesením zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k doplnění tvrzení a důkazů především k procesu posuzování úvěruschopnosti žalovaného, jehož výsledkem bylo uzavření smlouvy o úvěru a žalobkyně nikterak nereagovala a svá tvrzení a důkazy označené v žalobě tak zcela vyčerpala.3. Po provedeném dokazování listinami žalobkyní označenými jako důkaz má soud za prokázaná skutková tvrzení uvedená v žalobě a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Na základě ujednání ve Smlouvě shora ve spojení s Přehledem bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli s datem zaúčtování dne , datum, , žalobkyně bezhotovostně dílčími částkami za dobu od , datum, do , datum, převedla celkem 28 000 Kč na účet č. , č. účtu, , který byl dle Autorizace ověření totožnosti (viz „jine_AccountVerification.pdf“), Údajů o Poskytovateli spotřebitelského úvěru a soudem vyžádané zprávy Banky žalovaného ze dne , datum, , veden na jméno žalovaného. Ve Smlouvě byla mimo jiné ujednána splatnost nejpozději do , datum, . Výzvou k úhradě před podáním žaloby ze dne , datum, , která byla k doručení předána dle Podacího lístku dne , datum, , byl žalovaný marně vyzván k zaplacení žalované částky „do tří dnů“.4. Soud naopak nevzal za prokázáno, že by žalobkyně splnila povinnost posoudit ke dni uzavření Smlouvy schopnost žalovaného úvěr splácet, tj. nejen jeho příjmovou, ale hlavně výdajovou stránku v kontextu osobních poměrů žalovaného, a to ani listinami označenými žalobkyní jako Obecné principy posuzování a filozofie společnosti s toliko obecně popsanými postupy a principy žalobkyně, ani výpisem „Identifikovaných příjmů“ zabývajícími se toliko příjmovou stránkou žalovaného a ani Výpisem o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , Jméno žalobkyně, . s toliko „Vypočítanými minimálními výdaji“, aniž byly jakkoliv ověřovány z běžného účtu žalovaného za poslední měsíce před poskytnutím úvěru, za situace, kdy takto lze posoudit též strukturu výdajů. Nebyla posuzována nájemní smlouva žalovaného, jeho výdaje za plyn, elektřinu a další služby s bydlením spojené (např. SIPO, Předpis nájemného, Evidenční list nájemce). Nebyl ověřován pracovní poměr žalovaného, zda je na dobu neurčitou, případně s běžící zkušební dobou, nebyly vyžádány Výplatní pásky žalovaného za poslední měsíce, zvláště když takto lze ověřit zejména neexistenci exekucí a vyživovací povinnosti k nezaopatřeným dětem (ze soudem vyžádané zprávy Banky žalovaného ze dne , datum, nadto vyplývá odchozí platba 3 750 Kč dne , datum, s poznámkou „Alimenty a půlka skolky“). Žalobkyně neprokázala, že by skutečně ke dni poskytnutí úvěru lustrovala žalovaného v centrální evidenci exekucí či rejstřících NRKI a BRKI. Na právě uvedeném nemůže ničeho změnit ani ex post soudem vyžádaná zpráva z Centrální evidence exekucí ze dne , datum, s negativními výsledky ke dni úvěru. Nadto ze soudem ex post vyžádanou zprávou z těchto rejstříků byla prokázána existence dvou nesplacených úvěrů ke dni , datum, a jednoho dokonce u žalobkyně sice ke dni , datum, ukončeného, avšak ještě v únoru 2024 s nesplacenou částkou 20 145 Kč a tedy zjevně splaceného (ukončeného) díky úvěru novému získanému dne , datum, shora (ze soudem vyžádané zprávy Banky žalovaného ze dne , datum, nadto vyplývá odchozí platba 5 000 Kč dne , datum, „Splátka dluhu“). Ze soudem vyžádané zprávy Banky žalovaného ze dne , datum, dále vyplývá výrazná náchylnost žalovaného k nezodpovědnému finančnímu chování, kdy do dne poskytnutí úvěru ve dnech , datum, až , datum, v celkem , hodnota, případech sázel částky od 42 Kč („KAIZEN GAMING“) do 5 000 Kč („casino-kartac.cz“).5. Pokud žalobkyně odvíjela svůj nárok ze smlouvy o úvěru ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění ke dni poskytnutí úvěru shora, (dále jen „ZoSÚ“), nepodařilo se jí, ani přes písemnou výzvu zdejšího soudu formou usnesení ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , a v ní předvídatelně deklarovaného právního názoru soudu v souladu s ustálenou rozhodovací praxí, podle které neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru z důvodu neposouzení úvěruschopnosti dlužníka ze strany věřitele soud posuzuje z úřední povinnosti a podle které nárok na úhradu finančních prostředků poskytnutých na základě neplatné smlouvy je třeba vypořádat v režimu bezdůvodného obohacení, a to s odkazy zejména nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18, usnesení sp. zn. Pl. ÚS 1/10, rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, , Nejvyššího správního soudu sp. zn. , spisová značka, , rozsudek Soudního dvora EU sp. zn. C-679/18, prokázat, že by žalobkyně coby poskytovatel úvěru splnila povinnost danou § 86 odst. 1 a 2 větou první ZoSÚ, tedy že při uzavření Smlouvy shora posoudila úvěruschopnost žalovaného coby spotřebitele, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, též z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů a jako poskytovatel poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet a přitom coby poskytovatel posoudila zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Krom toho si uvedeného byla žalobkyně vědoma již v žalobě, když jako alternativu pro případ, „pokud by soud neuznal nárok na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru“, požádala, „aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného“; byť soud není právním posouzením vázán.6. Po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu soud žalobě vyhověl v rozsahu 45 %, počítaje v to i příslušenství kapitalizované ke dni rozhodování (viz níže), když uložil žalovanému povinnost vydat žalobkyni částku 28 000 Kč s příslušenstvím, coby bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 o. z. na straně žalovaného, když tato částka představuje plnění bez právního důvodu. Smlouva, která sice splňuje náležitosti § 2395 a násl. o. z. jako smlouva o úvěru, byla totiž shledána absolutně neplatnou, neboť před jejím uzavřením nebyla řádně zkoumána schopnost žalovaného takový úvěr splácet dle ust. § 86 odst. 1 a 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření Smlouvy, (dále jen „ZoSÚ“), a to dle § 87 odst. 1 ZoSÚ ve znění účinném do , datum, a § 588 o. z., jak dovodil Nejvyšší soud ČR zejména v rozhodnutí ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, . Žalovaný z částky shora ničeho neplnil a je tak povinen bezdůvodného obohacení takto získané vydat. Splatnost soudem přiznané jistiny nastala ve čtvrtek dne , datum, , tedy dle § 1958 odst. 1 a contrario o. z. „do tří dnů“ od doručení Výzvy (viz lhůta k plnění ve Výzvě ze dne , datum, ) poté, co se má za to dle § 573 o. z., že předmětná Výzva byla žalovanému doručena 3. pracovní den následující po dni, kdy byla odeslána. Ode dne následujícího po splatnosti je žalovaný dle § 1968 o. z. v prodlení a žalobkyni vzniká nárok na úrok z prodlení dle § 1970 o. z., jehož výše je dána § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., nikoliv však ke dni prodlení, nýbrž již ke d