ECLI: ECLI:CZ:OSOV:2025:61.C.2.2025.1 Datum: 2025-05-14 Předmět: o 14 498,88 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 14b z. č. 262/2006 Sb.", "§ 18 ["postoupení pohledávky""smlouva o zápůjčce""smlouva o půjčce"]
O co šlo: o 14 498,88 Kč s příslušenstvím (["§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 137 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 149 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 160 z. č. 99/1963)
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 14 498,88 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností , právnická osoba, , dne 31. 7. 2016 smlouvu o půjčce (úvěru) č. , hodnota, , jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky. Na základě této smlouvy poskytl původní věřitel žalovanému úvěr ve výši 10 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit ve splátkách celkem částku 18 000 Kč včetně příslušenství. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostně, převodem na účet. Smlouva mezi žalovaným a původním věřitelem byla uzavřena písemně, před poskytnutím úvěru původní věřitel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však tento úvěr nesplácel řádně a včas, z tohoto důvodu vznikl původnímu věřiteli nárok na zaplacení smluvní pokuty. Původní věřitel pak postoupil smlouvou o postoupení pohledávky tuto pohledávku za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno dopisem s oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě prostřednictvím svého právního zástupce předžalobní výzvou.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. K ústnímu jednání dne 14. 5. 2025 se žádný z účastníků nedostavil, žalobkyně svou neúčast omluvila a požádala o projednání věci v nepřítomnosti. Soud proto jednal v nepřítomnosti obou účastníků, jak mu umožňuje § 101 odst. 3 zákona číslo 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.).4. Soud provedl navržené důkazy a učinil z nich následující skutková zjištění a závěry. Především ze „smlouvy o zápůjčce“ číslo , hodnota, soud zjistil, že jako smluvní strany jsou v nich označeny společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , jako věřitel, a žalovaný je identifikován jménem a příjmením, rodným číslem, adresou a telefonním číslem jako zákazník. Tato smlouva byla vyhotovena písemně a byla na obou jejích stranách podepsána žalovaným a zmocněncem žalobkyně. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni zapůjčenou jistinu 10 000 Kč, dále paušalizovaný úrok 2 000 Kč, a dále platbu za služby spočívající v hotovostním vyplacení a za zajištění hotovostních splátek ve výši 6 000 Kč; žalovaný podpisem na smlouvě potvrdil převzetí zapůjčené jistiny. Pro případ nesplácení byla jednána úroková sazba 36,66 %, resp. 32,242 %, dále v části „N“ smlouvy byla sjednána smluvní pokuta pro případ nesplácení ve výši 0,1 % denně. Dále pak ze smlouvy o postoupení pohledávek soud zjistil, že společnost , právnická osoba, postoupila na žalobkyni za úplatu pohledávky.5. Soud v řízení vzal za prokázané, že mezi předchůdkyní žalobkyně jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o tvrzeném obsahu. Zde soud zdůrazňuje, že jako zásadní vyhodnotil skutečnost, že smlouva byla vyhotovena písemně a byla žalovaným podepsána, a to dokonce na obou stranách. Smlouva je podle názoru soudu dostatečně přehledná na to, aby bylo možno učinit závěr, že žalovaný měl možnost posoudit její celý obsah a svým podpisem vyjádřil vůli uzavřít smlouvu o takovém obsahu. Míra, s jakou původní věřitel zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, podle názoru soudu odpovídá spíše menší výši zapůjčené částky. Platební povinnost žalovaného ve výši 6 000 Kč za poskytnutí „hotovostní varianty“ není ve smlouvě nijak skrývána, naopak je z první strany smlouvy zcela zřejmá, takže žalovaný musel vědět, k jakým povinnostem se zavazuje. Převzetí zapůjčené částky v hotovosti potvrdil žalovaný podpisem, což je ve smlouvě uvedeno zvýrazněně.6. Podle ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). V posuzované věci má soud za prokázáno, že předmětná pohledávka původního věřitele společnosti , právnická osoba, za žalovaným byla platně postoupena na žalobkyni a žalobkyně tak je aktivně legitimována k podání žaloby.7. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu soud uzavírá, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému hotovostní úvěr ve výši 10 000 Kč. Pokud žalovaný nesplnil své platební povinnosti ze smlouvy, žalobkyně (na kterou přešla práva ze smlouvy postoupením pohledávky) se zcela důvodně domáhá jak vrácení nesplacené části poskytnuté zápůjčky, tak kapitalizovaného úroku i úroku z prodlení, a rovněž smluvní pokuty, na kterou má v případě neplnění povinností žalovaným nárok. Z těchto důvodů soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.8. Výrok II. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1, 3 o. s. ř., když žalobkyně měla procesní neúspěch jen co do části příslušenství žalované částky, soud proto žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení potřebných k uplatňování svého práva v plné výši, přičemž výše těchto účelně vynaložených nákladů sestává z uhrazeného soudního poplatku 800 Kč, dále z odměny za zastoupení advokátem za tři úkony právní služby ve výši po 300 Kč za úkon, tj. celkem 900 Kč dle § 14b odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (příprava a převzetí věci, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů za tři úkony právní služby ve výši po 100 Kč za úkon, tj. celkem 300 Kč dle ustanovení § 14b odst. 5 písm. a) výše citované vyhlášky, 21% daně z přidané hodnoty ve výši 252 Kč dle ustanovení § 137 odst. 1, odst. 3 o. s. ř., celkem tedy dosáhla výše 2 252 Kč. V souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. je nutno zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.9. Žalovaný byl zavázán zaplatit dlužnou částku včetně příslušenství a náhrady nákladů řízení do tří dnů od právní moci rozhodnutí v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvody pro rozhodnutí o jiné lhůtě splatnosti.