16 C 17/2021-50 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 2 339 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobce, [právnická osoba], [IČO] (dále jen„předchůdce žalobce“) a žalovaný uzavřeli smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě kterých předchůdce žalobce dodával žalovanému elektřinu do jeho odběrného místa. Za sdružené služby dodávky elektřiny v období od 22. 5. 2018 do 11. 8. 2017 a od 12. 8. 2017 do 30. 8. 2018 byly žalovanému vystaveny faktury znějící na celkovou částku 2 339 Kč. Na tyto faktury však žalovaný ničeho neuhradil, a to ani přes výzvu učiněnou advokátem žalobce před podáním žaloby. S ohledem na prodlení žalovaného, uplatnil žalobce rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení. 2. Ve věci bylo rozhodnuto elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, byl proto usnesením zdejšího soudu zrušen a účastníci řízení byli vyzváni, aby se vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání dle § 115a) zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“). Vzhledem k tomu, že proti tomuto postupu neměli námitek a věc bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazu, byl ve věci veřejně vyhlášen toliko rozsudek. 3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byly dne [datum] a dne [datum] uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, jejichž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Těmito smlouvami se předchůdce žalobce zavázal dodávat elektřinu a další služby s tím spojené do odběrného místa žalovaného na adrese [adresa], a žalovaný se zavázal za dodávky elektřiny a další služby uhradit předchůdci žalobce sjednanou cenu. Za období od 22. 5. 2017 do 11. 8. 2017 byly žalovanému mimořádnou fakturou vyúčtovány sdružené služby dodávky elektřiny fakturou variabilní symbol [číslo] splatnou 29. 8. 2017 částkou 1 831 Kč, za období od 12. 8. 2017 do 30. 8. 2017 pak mimořádnou fakturou vyúčtovány sdružené dodávky elektřiny fakturou variabilní symbol [číslo] splatnou 25. 9. 2017 částkou 508 Kč. Na dané faktury žalovaný ničeho neuhradil. Dne [datum] uzavřel předchůdce žalobce s žalobcem smlouvu o postoupení pohledávek, kterou pohledávky přešly na žalobce ke dni [datum], kdy byla připsána kupní cena na účet předchůdce žalobce. O úhradu dluhu byl žalovaný upomínán předchůdcem žalobce a před podáním žaloby též advokátem žalobce, a to dopisy ze dne 27. 7. 2020 odeslanými žalovanému na korespondenční adresu dle smlouvy [adresa] [adresa], [PSČ]. 4. Stran tvrzení žalobce o výši dluhu soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobci zaplatil, zaplatil jej zčásti, případně že na dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobcem tvrzená výše pohledávky. Soud pak považoval tvrzení žalobce za dostatečně prokázaná listinnými důkazy. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (ustanovení § 72 odst. 2, § 49 a § 50), a dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobce a žalovaným byly platně uzavřeny smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny, které jsou svou povahou smlouvami kupními, a to ve smyslu ustanovení § 2079 odst. 1 a násl. o.z. Podle ustanovení § 2079 odst. 1 o.z. kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 5. V dané věci žalobce prokázal vznik poměrů na základě kupních smluv, podle kterých byla žalovanému dodávána elektřina do jeho odběrného zařízení a dodávky a další služby fakturovány, jakož i to, že žalovaný si své povinnosti vyplývající ze smluv řádně neplnil, když nezaplatil cenu za uskutečněné dodávky a další služby v celkové výši 2 339 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku, a to včetně zákonného úroku z prodlení dle § 1968 věty první a § 1970 o.z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l o.s.ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o.s.ř. a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč. Při rozhodování o nákladech právního zastoupení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává týž žalobce ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 200 Kč, tří režijních paušálů po 100 Kč, náhrady za 21 % DPH ve výši 189 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč Lhůta k plnění byla podle ustanovení § 160 odst. l o.s.ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o.s.ř.).