6 C 186/2021-14 — Okresní soud v Příbrami

1. Manžel podal k soudu shora uvedený návrh s tím, že v r. 2012 uzavřel manželství s manželkou, toto fungovalo několik let, z důvodu rozdílných názorů na děti a volný čas, ukončili společné soužití v r. 2019, je proto důvodné manželství rozvést. 2. Manželka s rozvodem i s příčinami rozpadu manželství souhlasila. 3. Provedeným dokazováním soud zjistil a vzal za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 10.11.2012 manželství z toho důvodu, že se měli rádi, po několika letech začalo mezi manžely docházet k hádkám kvůli rozdílným názorům na výchovu dětí a trávení volného času, většinu času manžel trávil v zaměstnání. V r. 2019 manželé ukončili vedení rodinné domácnosti i intimního soužití, ani jeden z nich nehodlá dát druhému šanci k urovnání vzájemných vztahů. poměry k nezletilým dětem [jméno], [jméno] a [jméno] byly upraveny pro dobu po rozvodu pravomocným rozhodnutím opatrovnického soudu, otcovství k nezl. [jméno] pak bylo pravomocně popřeno. Soud vycházel zejména z rozhodnutí opatrovnického soudu, z oddacího listu účastníků, z výpovědí obou účastníků. 4. Podle § 755 odst. l občanského zákoníku, manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. 5. V daném případě dospěl soud k závěru, že podmínky pro rozvod manželství byly splněny, neboť od r. 2019 manželství neplní své funkce, manželé totiž nevedou rodinnou domácnost ani intimní soužití, obnovit soužití nehodlají. Soud zjistil i příčiny rozpadu manželství na straně obou manželů, kteří měli rozdílné názory na výchovu dětí a způsob trávení volného času. Rozvod manželství není v rozporu se zájmy nezletilých dětí, proto soud rozhodl tak, jak je ve výroku I.shora uvedeno. 6. Podle § 8 odst. 6 zákona o soudních poplatcích soud rozhodl o povinnosti manžela zaplatit soudní poplatek z žaloby, soudní poplatek činí 2 000 Kč a nebyl původně zaplacen s podáním návrhu na rozvod manželství k soudu, proto soud tuto povinnost uložil manželovi v souvislosti s konečným rozhodnutím, lhůta k zaplacení činí 15 dnů od právní moci výroku I. předmětného rozsudku /výrok II./ 7. Podle § 23 z.ř.s. soud rozhodl o nákladech řízení tak, že si každý z účastníků ponese náklady ze svého, nebyly zjištěny okolnosti, které by přiznání nákladů některému z účastníků odůvodňovaly.