11 C 153/2024-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 21. 6. 2024 domáhala po žalovaném zaplacení 113 138,78 Kč s odůvodněním, že kontrolou č. 0143103 provedenou dne 27. 2. 2024 zjistila, že žalovaný odebírá od žalobkyně elektřinu bez právního důvodu, a to na odběrném místě , adresa, . Dále uvedla, že tento odběr je neoprávněný, neboť dne 4. 1. 2024 byla na odběrném místě ukončena smlouva na dodávku elektrické energie. Žalovaný tak neoprávněně odebíral elektřinu 54 dnů. Žalovaná částka představuje škodu za neoprávněný odběr elektřiny ve výši 82 494,78 Kč, platbu za příkon ve výši 369 Kč, náklady na zjištění a přerušení neoprávněného odběru ve výši 10 451,00 Kč, daň z elektřiny 188,34 Kč a DPH ve výši 19 635,66 Kč. Žalobkyně vystavila dne 11. 3. 2024 žalovanému fakturu č. 9625016063 znějící na částku 113 138,78 Kč, a to se splatností dne 1. 4. 2024. Žalovaná částka představovala dluh ve výši 113 138,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné částky od 2. 4. 2024 do zaplacení. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, , na základě zmocnění od žalobkyně provedla dne 27. 2. 2024 kontrolu odběrného místa na adrese , adresa, , přičemž při kontrole bylo zjištěno, že žalovaný provádí na odběrném místě neoprávněný odběr elektřiny, a proto byl elektroměr demontován a odběrné místo bylo zajištěno plombami (zjištěno z protokolu o kontrole 0143103 a ze zplnomocnění společnosti , právnická osoba, k provádění kontrol). Žalobkyně oznámila žalovanému, že shora uvedeného dne provedla na jeho odběrném místě kontrolu, přičemž zjistila neoprávněný odběr elektřiny, neboť byla ke dni 4. 1. 2024 ukončena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny. Podle výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny činí celková náhrada škody za neoprávněně odebranou elektřinu částku 113 138,78 Kč, přičemž se jedná o odběr za 54 dnů. Počáteční stav elektroměru u vysokého tarifu činil 638 kWh a končený stav činil 693 kWh (zjištěno z výpočtu náhrady za neoprávněný odběr elektřiny). Počáteční stav elektroměru u nízkého tarifu činil 12 552 kWh a konečný stav činil 19 152 kWh (zjištěno z téhož výpočtu). Žalobkyně vystavila dne 11. 3. 2024 žalovanému fakturu č. 9625016063 znějící na částku 113 138,78 Kč, a to se splatností dne 1. 4. 2024 (zjištěno z faktury č. 9625016063). Žalovaný na tuto fakturu neuhradil ničeho. Žalobkyně před podáním žaloby vyzvala žalovaného dopisem ze dne 14. 5. 2024 k zaplacení dlužné částky. Podle podacího lístku žalovaný převzal tuto výzvu do vlastních rukou dne 16. 5. 2024. Žalovaný dluh ani přes výzvu neuhradil.5. Spor mezi účastníky řízení soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), podle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“) a podle vyhlášky č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny (dále jen „vyhláška“).6. Podle § 2894 odst. 1 o. z. povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody).7. Podle § 2910 škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.8. Podle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu, nebo pokud právní důvod odpadl.9. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.10. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.11. Podle § 16 odst. 1 vyhlášky při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.12. Podle § 17 odst. 5 vyhlášky provozovatel distribuční soustavy zohlední ve výši náhrady stanovené podle odstavce 3 platby, které zákazník uhradil za dodávku elektřiny a služby distribuční soustavy za období stanovení neoprávněného odběru. Součástí náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu, která vznikla provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněným odběrem, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, jeho ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, a dalších souvisejících nákladů13. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě uvedeného dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalovaný odebíral v období od 5. 1. 2024 do 27. 2. 2024 elektrickou energii od žalobkyně, aniž by měl s žalobkyní sjednanou smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny. Žalovaný se tak dopustil neoprávněného odběru energie, přičemž mu byla v souladu s výše citovanými ustanoveními zákona uložena povinnost k náhradě škody, kterou způsobil žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku zahrnující náhradu ceny neoprávněně odebírané elektřiny, plateb za příkon a náklady na zjišťování neoprávněnosti odběru a jeho řešení. Žalovaný dlužnou částku žalobkyni ani přes výzvu neuhradil. Ve sporu zůstal pasivní, žalobní tvrzení nikterak nezpochybnil, přičemž bylo na něm, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil. Žalovaný dluh neuhradil. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně nároku na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. (výši zákonného úroku z prodlení stanoví nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 126 Kč, která se skládá ze zaplaceného soudního poplatku 4 526 Kč a z náhrady hotových výdajů nezastoupeného účastníka za 2 úkony (předžalobní výzva, žaloba) po 300 Kč podle § 1 a § 2 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.