11 C 82/2024-29 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaná pohledávka jí byla postoupena věřitelem , právnická osoba, , který jí získal smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou s původním věřitelem , právnická osoba, .2. Podle žalobního tvrzení původní věřitelka , právnická osoba, . uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , kterou mu poskytla úvěr ve výši 30 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy za podmínek v ní ujednaných. Dle žaloby žalovaný dluh nesplatil ani původnímu, ani následným věřitelům, a proto se žalobkyně domáhá zaplacení jistiny 30 000 Kč, smluvního úroku z jistiny 15 % p. a. od 12. 7. 2016 do zaplacení. O podmínkách smlouvy v žalobě není uvedeno nic.3. Soud ve věci jednal dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v nepřítomnosti žalobkyně, která se k jednání soudu omluvila.4. Žalovaný uvedl nejprve, že žalující společnost nezná a žádnou smlouvu s ní neuzavřel. Po provedení důkazu smlouvou o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, a nahlédnutí do ní, potvrdil žalovaný, že se jedná o jeho podpis a smlouvu označenou jako , Anonymizováno, poznává. Skutečně ji uzavřel. Nepamatuje si, zda si půjčil uváděných 30 000 Kč, ale něco na tento závazek splácel. je to však dlouho a nepamatuje si, kolik zaplatil.5. Z citované smlouvy o úvěru soud zjistil, že podle ní věřitel se zavázal poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a žalovaný se zavázal kromě jistiny uhradit také úrok 2 888 Kč, úhradu za poskytnutí úvěru ve výši 12 000 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru ve výši 2 170 Kč a za inkaso plateb v hotovosti v bydlišti žalovaného 7 500 Kč. To vše ve 14 měsíčních splátkách po 3 897 Kč.6. Z předžalobní výzvy ze dne 14. 8. 2023 soud zjistil, že jí byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné jistiny dluhu ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, v částce 11 400 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení z této částky k datu sepisu výzvy v částce 5 513,85 Kč a kapitalizovanému smluvnímu úroku 15 % p. a. z uvedené jistiny od 11. 7. 2016 do data sepisu výzvy v částce 12 307,25 Kč. Soud provedl k důkazu také obě smlouvy o postoupení pohledávek, z nichž zjistil, že pohledávka byla postoupena žalobkyni.7. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými spolu s žalobou (smlouva o úvěru ze dne , datum, , zákaznická karta, předžalobní výzva ze dne 9. 3. 2023, oznámení o postoupení pohledávky, smlouva o postoupení pohledávek) a z nich zjistil následující skutečnosti.8. Soud postupoval podle právní úpravy účinné ke dni vzniku závazkového vztahu, tj. podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.), a dle zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru v té době platného.9. Podle § 9 odstavec 1 zákona č. 145/2010 Sb. věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. To znamená, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.), jinak je smlouva absolutně neplatná (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. 1 As 30/2015 – 39).10. V žalobě sice žalobkyně tvrdí, že věřitel řádně prověřil úvěruschopnost žalovaného, nicméně k tomuto nenavrhuje ani nepředkládá žádné důkazy. Žalobce si tak ke svému tvrzení o řádném prověření úvěruschopnosti žalovaného nesplnil důkazní povinnost ve smyslu ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.11. Soud posuzoval nárok jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení. V žalobě žalobkyně tvrdí, že žalovaný svůj dluh ze smlouvy nezaplatil a proto požaduje zaplacení jistiny 30 000 Kč, tj. v plné výši poskytnutých peněžních prostředků a smluvený úrok 15 % p. a. a zákonný úrok z prodlení. Žalovaný namítal, že nějaké splátky na dluh uhradil, ale nepamatuje si kolik. To samo o sobě by nestačilo k zpochybnění nároku na vrácení žalované jistiny 30 000 Kč. Nicméně i z předžalobní výzvy právního zástupce žalobkyně soud zjistil, že jí byl žalovaný upomínán o zaplacení jistiny pouze v částce 11 400 Kč. Je zde zjevná disproporce mezi žalobním tvrzením a uplatněným nárokem a nárokem specifikovaným v roce 2023 při sepisu předžalobní výzvy. V tomto světle se vyjádření žalovaného, že něco na tuto smlouvu splatil, jeví najednou jako důvěryhodné. Žaloba sama postrádá jakékoliv tvrzení o tom, zda a kdy a kolik ze strany žalovaného bylo na plnění jeho závazku z předmětné smlouvy uhrazeno a na jaké nároky bylo takové plnění započteno. Za takovéto situace má soud zato, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení dle ustanovení § 101 odst. 1 písm. a) ani důkazní dle citovaného ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř.12. Žalobkyně se prvního jednání ve věci nezúčastnila a připravila se tak o dobrodiní ustanovení § 118a o. s. ř. K podmíněné žádosti žalobkyně ze dne 5. 8. 2024 o odročení jednání pro případ, že tvrzené skutečnosti nebudou dostatečné pro to, aby bylo žalobě vyhověno, nemohl soud přihlédnout (§ 41a odst. 2 o. s. ř.).13. Podle ustanovení § 79 odstavec 1 o. s. ř., se řízení zahajuje na návrh. Návrh musí kromě obecných náležitostí (§ 42 odst. 4 o. s. ř.) obsahovat jméno, příjmení, bydliště účastníků, popřípadě rodná čísla nebo identifikační čísla účastníků (obchodní firmu nebo název a sídlo právnické osoby, identifikační číslo, označení státu a příslušné organizační složky státu, která za stát před soudem vystupuje), popřípadě též jejich zástupců, vylíčení rozhodujících skutečností, označení důkazů, jichž se navrhovatel dovolává, a musí být z něj patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Dle odstavce 2 tohoto ustanovení je žalobce povinen k návrhu připojit písemné důkazy, jichž se dovolává, a to v listinné nebo v elektronické podobě.14. Podle ustanovení § 101 odst. 1 písm. b) o. s. ř., k dosažení účelu řízení jsou účastníci povinni mimo jiné plnit důkazní povinnost. Dle ustanovení § 120 odst. 1 o. s. ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení.15. Za shora popsané situace, kdy nebyly doloženy ani jiné doklady, z kterých by bylo možné výši žalovaným skutečně zaplacených splátek a skutečnou výši dluhu zjisti, soudu nezbylo, než žalobu v celém rozsahu zamítnut.16. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný byl úspěšnějším účastníkem řízení a soud mu přiznal, s ohledem na to, že nebyl zastoupen zástupcem, náhradu dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve výši paušální náhrady za účast na jednání soudu, která činí dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 300 Kč. Lhůtu k plnění soud stanovil dle ustanovení § 160 odst. 1 třídenní od právní moci rozsudku.