ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2024:16.C.145.2024.1 Datum: 2024-08-28 Předmět: zaplacení 11 553,27 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1815 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."] ["dodávky energie""smlouva o sdružení"]
O co šlo: zaplacení 11 553,27 Kč s příslušenstvím (["§ 50 z. č. 458/2000 Sb.", "§ 1813 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1815 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb."])
1. Žalobce podal k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 žalobu o zaplacení částky 11 553,27 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi účastníky řízení byla dne 6. 12. 2022 uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, na jejímž základě dodával do smluveného odběrného místa předmětnou komoditu, žalovaná však odběr za období od 21. 12. 2022 do 10. 1. 2023 ve výši 437,48 Kč a od 11. 1. 2023 do 25. 3. 2023 ve výši 615,79 Kč neuhradila. V souladu se smluvním ujednáním mohl žalobce za každý jednotlivý případ prodlení s platbou nad 10 dní účtovat smluvní pokutu ve výši 100 Kč, kdy v rámci upomínky z 3. 2. 2023 takto vyúčtoval celkem 300 Kč, předmětem sporu byla pouze částka 100 Kč. Další nárok žalobce se týkal smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy za období od 25. 3. 2023 do 21. 3. 2024 ve výši 800 Kč měsíčně, tedy celkem 10 400 Kč.2. Obvodní soud pro Prahu 3 v dané věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, proto jej soud zrušil a současně účastníky řízení vyzval k zaujetí stanoviska k jeho zamýšlenému postupu podle § 115a) o.s.ř., a následně usnesením z 1. července 2024, č. j. 6 C 139/2024–57, vyslovil svou místní nepříslušnost a spis s ohledem na trvalé bydliště žalované postoupil zdejšímu soudu, který ve věci veřejně vyhlásil toliko rozsudek.3. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny z , datum, včetně informací pro zákazníka a ceníku žalobce soud zjistil a vzal za prokázané, že mezi účastníky řízení byla v uvedený den uzavřena předmětná smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal dodávat žalované do odběrného místa , adresa, elektřinu a žalovaná se zavázala hradit měsíčně zálohy ve výši 1 500 Kč. Šlo o dodávku elektřiny do domácnosti v produktové řadě Start 15 se sjednanou dobou trvání 15 měsíců ode dne účinnosti smlouvy (, datum, ) s možností prolongace, žalovaná ji podepsala elektronicky. V rámci smluvních podmínek byla ujednána smluvní pokuta ve výši 100 Kč za každý jednotlivý případ prodlení s jakoukoliv platbou dle smlouvy přesahující 10 dnů a ve výši 800 Kč za předčasné ukončení smlouvy, a to po celou dobu její účinnosti.4. Z vyúčtování elektřiny za období od 21. 12. 2022 do 10. 1. 2023 a od 11. 1. 2023 do 25. 3. 2023, plánu záloh, upomínky a vyúčtování smluvních pokut soud zjistil a vzal za prokázané, že při uzavření smlouvy byly smluveny zálohy ve výši 1 500 Kč měsíčně, přičemž za období od 21. 12. 2022 do 10. 1. 2023 byl žalované vyúčtován nedoplatek ve výši 437,48 Kč s datem splatnosti 6. 2. 2023, který doposud neuhradila, od 15. 2. 2023 došlo ke změně výše záloh pro následující období na částku 1 210 Kč měsíčně, přičemž od 11. 1. 2023 do 25. 3. 2023 jí byl vyúčtován nedoplatek ve výši 615,79 Kč se splatností k 18. 4. 2023, ani ten nebyl řádně zaplacen. Dne 10. 5. 2023 byla vystavena faktura na smluvní pokutu ve výši 100 Kč za prodlení s úhradou faktury splatné k 18. 4. 2023 a dne 27. 3. 2023 byla vyúčtována smluvní pokuta za předčasné ukončení smlouvy ve výši 800 Kč měsíčně po dobu 13 měsíců od 25. 3. 2023 do 21. 3. 2023 v celkové výši 10 400 Kč se splatností k 6. 4. 2023.5. Z upomínek, oznámení o zahájení dodávky a oznámení o ukončení smlouvy bylo zjištěno, že žalobce začal dodávat elektřinu do smluveného odběrného místa dne 21. 12. 2022, při prodlení žalované s úhradou vyfakturovaných částek tato byla písemně upomínána k jejich úhradě a dne 29. 3. 2023 odstoupil žalobce od předmětné smlouvy v důsledku změny dodavatele ve prospěch jiného obchodníka.6. Podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. (energetického zákona), smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodat zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.7. S ohledem na shora popsaný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze co do nároku žalobce na zaplacení odebrané a neuhrazené elektřiny ve výši 1 053,27 Kč a smluvní pokuty ve výši 100 Kč, neboť žalovaná se dostala do prodlení nad 10 dnů s úhradou dluhu, když bylo listinnými důkazy prokázáno, že mezi účastníky řízení byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, která byla žalobcem ke dni 29. 3. 2023 ukončena odstoupením od smlouvy v důsledku změny dodavatele. Výše dluhu za dodanou elektřinu prokázal žalobce vystavenými fakturami a protože je žalovaná v době splatnosti neuhradila, je povinna uhradit i úroky z prodlení podle § 1968, 1970 občanského zákoníku, běžící vždy ode dne následujícího po splatnosti jednotlivých faktur.8. Pokud jde o nárok žalobce na zaplacení smluvní pokuty ve výši 800 Kč měsíčně za předčasné ukončení smlouvy, považuje soud ujednání o této sankci za neplatné pro jeho nepřiměřenost, neboť smlouva o dodávce elektřiny je smlouvou spotřebitelskou a dle § 1813 občanského zákoníku jsou zakázaná ujednání s významnou nerovnováhou práv a povinností mezi účastníky, kdy v daném případě byly sjednány smluvní pokuty toliko pro žalovanou, navíc smlouva neumožňovala ukončení dodávky elektřiny dříve než po uplynutí sjednané doby a to i v případě, že se žalovaná z odběrného místa například odstěhovala. K těmto nepřiměřeným ujednáním se dle § 1815 občanského zákoníku nepřihlíží, kdy soud rovněž odkazuje na směrnici Rady ES č. 93/13 EHS o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách s tím, že ujednání o smluvní pokutě odběratele silně znevýhodňuje a takovému ujednání nelze poskytnout právní ochranu. Navíc je toto ujednání i v rozporu s § 122 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru, kdy soud vychází z toho, že v březnu 2023 došlo k ukončení smluvního vztahu mezi účastníky řízení odstoupením žalobce od předmětné smlouvy, nicméně ten měl mít po celou dobu, po níž měla smlouva trvat, právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 800 Kč měsíčně, čímž přesáhl limit stanovený shora citovaným zákonným ustanovením, podle něhož nesmí smluvní pokuta přesáhnout 50 % jistiny, kdy soud vychází z toho, že pokud byly smluveny zálohy ve výši 1 210 Kč měsíčně, pak za uvedených 13 měsíců jde o částku 15 730 Kč, z nichž 50 % činí 7 865 Kč. Pokud byl uplatněn nárok na smluvní pokutu ve výši 10 400 Kč, pak v rozporu se zákonem, kdy soud vzal v úvahu i poměr smluvené zálohy a sjednané smluvní pokuty, který činí 66 %, což považuje za ujednání v rozporu s dobrými mravy pro hrubý nepoměr v právech a povinnostech smluvních stran. Z toho důvodu soud žalobu co do částky 10 400 Kč zamítl.9. Ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. by právo na náhradu nákladů řízení příslušelo úspěšnější žalované, ta však zůstala ve věci nečinná, vznik ani výši nákladů řízení neprokázala, a proto jí nebyly soudem přiznány, žalobci pak právo na náhradu nákladů řízení s ohledem na to, že nebyl ve věci úspěšný, nepřísluší.