21 C 89/2024-90 — Okresní soud v Příbrami

1) Žalobkyně se svou žalobou ze dne 19. 5. 2024 doplněnou dne 28. 7. 2024 domáhá: aby jí žalovaná zaplatila nemajetkovou újmu 200 000 Kč, aby se žalovaná zdržela „rozšiřování nepravdivých nebo zkreslených informací o krádežích a poškozování jejího majetku, aby respektovala mé manželství a soukromí, aby přestala mi vyhrožovat a za tím účelem si k tomu najímat další lidi“ a veřejné omluvy žalované v následujícím znění: „Omlouvám se , Jméno žalobkyně, a svému otci za své chování „Uvědomuji si, že moje pomluvy a obviňování nemají žádné opodstatnění. Není pravda, že mě oba okrádají a záměrně ničí moje nemovitosti. Do budoucna se zdržím rozšiřování nepravdivých nebo hrubě zkreslených informací, budu se chovat k oběma korektně a nápravu za újmy způsobené mým nevhodným chováním budu co nejdříve řešit dohodou, abych zabránila dalším zbytečným soudním sporům.“2) Žalobkyně uvedla, že žalovaná je dcera manžela žalobkyně. Zaplatit 200 000 Kč žalobkyně požaduje za to, že v období 2020-2024 „byla kvůli neschopnosti dodržet jakékoliv dohody nucena dělat práce na majetku žalované. Tyto žalobkyně dělat nechce, ale musí, protože manžel do dcery investoval na můj úkor spoustu času a peněz, vede soudní řízení o omezení svéprávnosti, což je řízení na ochranu nevlastní dcery a má kvůli ní narušené vztahy. Žalobkyně se v roce 2020 nastěhovala do nemovitostí ve vlastnictví žalované v , Anonymizováno, , kde prováděla jejich vyklízení a rekonstrukce.“3) S manželem přestěhovali z , Anonymizováno, , Anonymizováno, do , Anonymizováno, , kde žalovaná zdědila po své matce nemovitosti. „Manžel v uvedeném katastrálním území je spoluvlastníkem poloviny stavební parcely. Dohoda byla taková, že manžel vymění svoji polovinu stavební parcely za polorozpadlý domek č.p. , Anonymizováno, o velikosti 1+1 z r. 1870, čímž by se žalované scelila parcela s okolními pozemky, se kterými by mohla volně nakládat a my opravíme uvedený domek podle svého a budeme užívat okolní pozemky. Za tímto účelem byly vypracovány příslušné smlouvy, které ale nikdy nebyly vloženy do katastru nemovitostí, protože žalovaná se neustále vymlouvala, že nemá čas a ještě že si vše musí rozmyslet – už tehdy se mi to nelíbilo, k jejímu chování jsem měla výhrady. Veškeré nemovitosti v , Anonymizováno, byly zanedbané, pozemky neudržované kromě části č. p., Anonymizováno, , kde proběhla částečná rekonstrukce ještě za života matky žalované za finanční a pracovní účasti mého manžela, jinak všude haraburdí, myši, kuny, plíseň, červotoči, dřevomorka. Žalovaná ani její matka nikdy v , Anonymizováno, nebydlely, jezdily tam jen v létě, údržbu po odchodu mého manžela tam nikdo neprováděl, pouze posekaly dvůr a udržovaly malou zahrádku. V domech se tedy průběžně netopilo a nevětralo, navozily se tam nepotřebné věci... Začala jsem tedy s manželem nekonečné vyklízecí práce, dali jsme trochu dohromady v č. p. , Anonymizováno, jednu obytnou místnost, manžel realizoval novou elektroinstalaci. V druhé místnosti jsem nechala otlouci omítku a vyměnit dvě okna, další práce jsem zcela zastavila z důvodů nedodržování dohod a nesnesitelného chování žalované. Žalovaná jí udělila generální plnou moc, na základě které vyřídila, co bylo potřeba, protože žalovaná po smrti matky nebyla schopná vyřídit nic.“4) Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Žalobkyně neunesla důkazní břemeno ani netvrdila nějaké okolnosti, které by vůbec dávaly možnosti přiznat takovou náhradu. Žalobkyně neustále žalovanou napadá, nerespektuje vlastnické právo. Žalovaná podala žalobu na vyklizení nemovitosti, ve které žije žalovaná. Přibližně od května roku 2020 žalovaná svému otci, který se zdržuje na adrese , adresa, , poskytla možnost užívat nemovitosti v jejím vlastnictví v , Anonymizováno, číslo popisné , Anonymizováno, a číslo popisné , Anonymizováno, - obec , adresa, , k. ú. , adresa, s podmínkou, že se otec o předmětné nemovitosti bude řádně starat, zvelebovat je a nebudete je nijak poškozovat či je měnit k obrazu svému bez souhlasu žalované. Předmětné užívání nemovitostí bylo zřízeno na základě ústní dohody – výprosy. Po nastěhování , jméno FO, a jeho manželky (žalobkyně) do výše uvedených nemovitostí, byla z jejich strany žalované nabídnuta dohoda, kterou zmiňuje žalobkyně ve své žalobě, a to o směně pozemků, kdy tato dohoda však byla značně ekonomicky nevýhodná a po jejím uvážení žalovaná oznámila manželům , jméno FO, , že takovou dohodu nikdy neuzavře.5) Soud žalobu co do nároků na omluvu a na zdržení se zásahů do práv žalobkyně pravomocně odmítl. Předmětem řízení tak zůstal nárok žalobkyně na zaplacení 200 000 Kč.6) Soud neprováděl dokazování, neboť ze žaloby a dalších vyjádření žalobkyně, je patrna nedůvodnost žaloby.7) Soud dospěl k následujícímu právnímu hodnocení věci.8) Podle § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) § 81 je chráněna osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého (odstavec 1). Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy (odstavec 2).9) Podle § 82 odst. 1 o. z. člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.10) Podle ustálené judikatury je nutnou podmínkou pro poskytnutí ochrany vůči zásahu do cti a vážnosti, aby jednání, kterým má být do osobnosti člověka zasaženo, mělo veřejné účinky a bylo objektivně způsobilé přivodit újmu (ohrožení nebo poškození) na osobnosti tím, že snižuje jeho čest a vážnost u jiných lidí. Není přitom potřeba, aby určité tvrzení bylo ve společnosti chápáno jako difamační všeobecně. Při posuzování způsobilosti zasáhnout do osobnosti člověka je ovšem nutné přihlédnout ke všem okolnostem věci a hodnotit ji nikoliv jen podle použitých výrazů a formulací, ale podle celkového dojmu s přihlédnutím ke všem souvislostem a okolnostem, za nichž k závadnému jednání došlo (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2012, sp. zn. 30 Cdo 3567/2010, publikovaný pod C 13171 až 13173 v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu, C. H. Beck, dále též jen „Soubor“). Vlastní zásah je nutno hodnotit vždy objektivně s přihlédnutím ke konkrétní situaci, za které k neoprávněnému zásahu došlo (tzv. konkrétní uplatnění objektivního kritéria), jakož i k postižené osobě (tzv. diferencované uplatnění objektivního kritéria). Uplatnění konkrétního a diferencovaného objektivního hodnocení znamená, že o snížení cti nebo vážnosti postižené fyzické osoby ve společnosti půjde pouze tam, kde za konkrétní situace, za níž k neoprávněnému zásahu do osobnosti fyzické osoby došlo, jakož i s přihlédnutím k dotčené fyzické osobě, lze spolehlivě dovodit, že by nastalou nemajetkovou újmu vzhledem k intenzitě a trvání nepříznivého následku spočívajícího ve snížení její cti či vážnosti ve společnosti, pociťovala jako závažnou zpravidla každá fyzická osoba nacházející se na místě a v postavení postižené fyzické osoby (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 10. 2009, sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, publikovaný pod č. 98/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále též jen „Sbírka“, později též rozsudek ze dne 31. 7. 2015, sp. zn. 30 Cdo 965/2015, Soubor C 15003). Podmínkou není zavinění osoby, která se dopustila difamačního jednání (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7. 5. 2002, sp. zn. 28 Cdo 662/2002, Soubor C 1194). Není též rozhodné, zda k újmě skutečně došlo; postačuje objektivní způsobilost příslušného jednání takovou újmu způsobit (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2007, sp. zn. 30 Cdo 1941/2007, publikovaný pod č. 102/2008 Sbírky, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1304/2019, uveřejněný pod číslem 41/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).11) Z tvrzení žalobkyně je zřejmé, že žádá o náhradu za újmu způsobenou pracemi (úsluhami), které na nemovitostech žalované vykonávala pro žalovanou dobrovolně, a to po ústní či konkludetní dohodě s žalovanou. Skutečným důvodem, proč žalobkyně tuto satisfakci požaduje je tvrzená nevděčnost žalované, ta však není kategorií právní ale kategorií morální. Žalovaná přijímáním úsluh od žalobkyně (při nedodržení slibu uzavření dohody o úpravách vlastnických práv k nemovitostem) mohla (teoreticky) dopustit nemorálního nikoli však jednání protiprávního, které by bylo způsobilé zapříčinit vznik nemajetkové újmy závažné natolik, aby její odčinění vedlo ke vzniku nároku na peněžitou satisfakci.12) O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu části nákladů řízení. Postup podle § 150 o. s. ř. soud neshledal důvodným, neboť pro něj neshledal vážné důvody. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.13) Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., adv