ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2024:6.C.117.2024.1 Datum: 2024-12-18 Předmět: zaplacení 98 973,80 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2079 z. č. 89/2012 Sb."] []
O co šlo: zaplacení 98 973,80 Kč s příslušenstvím (["§ 3 nař. vl. č. 351/2013 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2079 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobce podal dne 26. 6. 2024 žalobu proti žalovanému o zaplacení částky 98 973,80 Kč s příslušenstvím. Žalobce tvrdil, že uzavřel se žalovaným dne 25. 4. 2024 smlouvu o nákupu pohonných hmot prostřednictvím tankovacích karet. Touto smlouvou byl žalovanému coby kupujícímu umožněn na základě předložení tankovací karty odběr pohonných hmot. Na základě této smlouvy pak žalovaný prostřednictvím tankovací karty odebíral pohonné hmoty, další zboží a služby dle podmínek stanovených v uvedené smlouvě. Žalobce pak žalovanému vystavil následující faktury-daňové doklady: faktura č. , Anonymizováno, na částku 98 211,03 Kč, splatná dne 23. 5. 2024, faktura č. , Anonymizováno, na částku 762,77 Kč, splatná dne 18. 6. 2024. Žalobce zaslal žalovanému předžalobní upomínku, avšak žalovaný ani poté na svůj dluh ničeho neuhradil. Zároveň žalobce uplatnil také nárok na smluvní úrok z prodlení. Dále si žalobce uplatňuje nárok na částku ve výši 1 200 Kč v souladu s § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kdy tato částka představuje minimální náklady spojené s uplatněním pohledávky vzhledem k tomu, že obě smluvní strany uzavřely smlouvu jako osoby podnikající, a to v rámci své podnikatelské činnosti.2. Ve věci bylo rozhodnuto platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalovaného, a proto byl usnesením zdejšího soudu zrušen. Účastníci byli současně vyzváni, aby se ve lhůtě deseti dnů od doručení usnesení vyjádřili, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo rozhodnuto bez nařízení jednání. Byli upozorněni, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí (ustanovení § 115a, ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, a proto soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání dle ustanovení § 115a a § 101 odst. 4 o. s. ř.3. Z listinných důkazů předložených žalobcem (smlouva o nákupu pohonných hmot ze dne 25. 4. 2024, faktury č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a předžalobní upomínka ze dne 31. 5. 2024 včetně doručenky) zjistil soud následující skutkový stav věci. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o nákupu pohonných hmot prostřednictvím tankovacích karet. Touto smlouvou byl žalovanému coby kupujícímu umožněn na základě předložení tankovací karty odběr pohonných hmot. Pro případ prodlení žalovaného si účastníci smluvili úrok z prodlení ve výši 0,05 % z dlužných částek denně. Žalobce vystavil žalovanému faktury za odebrané pohonné hmoty. Žalovaný nezaplatil faktury řádně a včas. Žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k úhradě dlužné částky.4. Při právním posouzení věci vycházel soud z ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).5. Podle § 2079 odst. 1 občanského zákoníku kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.6. Podle ust. § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná, neboť tvrzení v ní uvedená byla prokázána listinnými důkazy předloženými žalobcem. Žalovaný zůstal ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřil a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna.9. Na základě výše uvedených ustanovení soud žalobě vyhověl, když má za prokázané, že mezi žalobcem a žalovaným byla platně uzavřena kupní smlouva podle ust. § 2079 občanského zákoníku, jejímž předmětem bylo umožnění žalovanému nakupovat pohonné hmoty a další zboží prostřednictvím tankovací karty žalobce. Žalobce vystavil žalovanému faktury k platbě za odebrané pohonné hmoty a další zboží. Žalovaný však svou povinnost ze smlouvy nesplnil, když neuhradil cenu za odebrané pohonné hmoty a další zboží řádně a včas, tj. ve lhůtě stanovené ve fakturách. Žalovaný se tak dostal do prodlení ve smyslu ust. § 1968 občanského zákoníku. Soud tak uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci dlužnou částku včetně nákladů spojených s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši 1 200 Kč, a smluvního úroku z prodlení ve výši 0,05 % denně.10. Podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a ust. § 151 odst. 1, 3 o. s. ř. soud přiznal úspěšnému žalobci náhradu nákladů řízení v celkové výši 24 406 Kč. Náklady řízení sestávají ze soudního poplatku 4 949 Kč, tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, kvalifikovaná předžalobní výzva) po 5 060 Kč podle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), tří náhrad hotových výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., a 21 % daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 3 377 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.