9 C 174/2024-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 21. 6. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkem 34 813,72 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o vydání kreditní karty č. , hodnota, , kterou žalovaná uzavřela dne 10. 10. 2022 s právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“). Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr s úvěrovým rámcem do výše 40 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnutou částku splácet včetně úroku ve výši 23,99 % ročně z vyčerpané části úvěru v měsíčních splátkách. Z důvodu porušení smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně dopisem ze dne 28. 8. 2023 zesplatnila dluh. Žalobkyně se domáhala zaplacení nesplacené jistiny ve výši 34 314,72 Kč, kapitalizovaného smluvní úroku ve výši 4 024,37 Kč, poplatku za zaslání upomínky ve výši 499 Kč, smluvního úroku ve výši 23,99 % ročně z částky 34 314,72 Kč ode dne 15. 3. 2024 do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 34 314,72 Kč ode dne 15. 3. 2024 do zaplacení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 19. 11. 2024 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 10. 10. 2022 smlouvu o vydání kreditní karty , Anonymizováno, č. , hodnota, , na základě které žalovaná mohla čerpat prostředky do výše úvěrového rámce 40 000 Kč. Zavázala se přitom splácet měsíčně splátky ve výši 3,2 % z aktuální dlužné částky, smluvní úrok činil 23,99 % ročně (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy a z jeho akceptace). Protože nehradila splátky řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 28. 8. 2023 a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky 38 838,09 Kč (zjištěno z dopisu ze dne 30. 8. 2023). Žalovaná dlužila na jistině úvěru 34 314,72 Kč (zjištěno z výpisu z účtu). Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (zjištěno z předžalobní upomínky včetně podacího archu). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni (zjištěno ze smluv o postoupení pohledávek a z oznámení o postoupení).5. Žalobkyně tvrdila, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru posoudila úvěruschopnost žalované, a to nahlédnutím do externích úvěrových registrů a kontrolou veřejných databází. Z prohlášení k protokolu o posouzení úvěruschopnosti vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně vycházela jen z údajů sdělených žalovanou a z regionálních nákladů. Údaje o příjmech a výdajích žalované nebyly doloženy žádnými listinami. Takovéto posouzení však není řádným posouzením úvěruschopnosti. Protože se žalobkyně nezúčastnila jednání ve věci, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o potřebě doplnit rozhodné skutečnosti a označit důkazy k jejich prokázání.6. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.7. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smlouvy podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi právní předchůdkyní žalobkyně coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.10. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.11. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru Poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.13. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.14. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované 34 314,72 Kč (částka vyčerpaná žalovanou v rámci poskytnutého úvěrového rámce). Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Právní předchůdkyně žalobkyně totiž neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (§ 87 zákona o spotřebitelském úvěru). V daném případě právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem nezjišťovala, jaké jsou skutečné příjmy a výdaje žalované, spoléhala se jen na jí sdělené údaje. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je však taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nicméně nespoléhá se na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Jinými slovy, poskytovatel by měl vždy úvěruschopnost dlužníka aktivně zjišťovat a prověřovat, nikoliv se spokojit s jeho prohlášeními. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky.15. Žalované tedy byly přenechány peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). V řízení nebylo zjištěno, že by závazek žalované zanikl splněním či jiným způsobem. Soud jí proto uložil povinnost zaplatit žalobkyni, které byla pohledávka postoupena, částku 34 314,72 Kč (dlužnou jistinu), a to včetně zákonného úroku z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši 15 % ročně (výše byla stanovena ke dni prodlení dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.) ode dne 15. 3. 2024 do zaplacení, jak požadovala žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbytku nároku soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.16. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobkyni 58 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně v rozsahu 79 % a neúspěšná v rozsahu 21 % (předmět řízení včetně příslušenství činil 48 001,99 Kč, žalobkyně neuspěla v rozsahu částky 10 161,79 Kč). Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 393 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za 3 ú