9 C 209/2024-21 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se návrhem podaným u soudu dne 10. 9. 2024 domáhala po žalované zaplacení celkem 10 308,90 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že s žalovanou dne 29. 7. 2019 uzavřela rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které jí zřídila běžný účet č. , č. účtu, . Žalovaná uzavřela s žalobkyní následně dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na základě kterého jí byl dne 30. 7. 2019 poskytnut kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní podmínky tím, že se dostala do nepovoleného debetu ve výši 308,90 Kč. Žalobkyně proto dne 5. 8. 2024 úvěr zesplatnila. Žalovaná částka představuje dlužnou jistinu 10 000 Kč a nepovolený debet 308,90 Kč. Žalobkyně dále uplatnila nárok na smluvní úrok ve výši 18,9 % ročně z dlužné jistiny ode dne 5. 8. 2024 do dne 1. 9. 2024 a ve výši 14,75 % ročně ode dne 2. 9. 2024 do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 496,67 Kč (nesplacený smluvní úrok z kontokorentu do zesplatnění) a zákonný úrok z prodlení ve výši 14,75 % ročně z dlužné jistiny ode dne 15. 8. 2024 do zaplacení. Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.2. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila.3. Za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující rozhodné skutečnosti. Žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 29. 7. 2019 rámcovou smlouvu č. , hodnota, , na základě které jí zřídila běžný účet č. , č. účtu, a poskytla platební kartu (zjištěno z rámcové smlouvy). Žalobkyně uzavřela s žalovanou dodatek č. 1 k rámcové smlouvě, na základě kterého poskytla žalované dne 30. 7. 2019 kontokorentní úvěr ve výši 10 000 Kč s úrokovou sazbou 18,9 % ročně z vyčerpané jistiny (zjištěno z dodatku č. 1 k rámcové smlouvě). Žalovaná se dostala do nepovoleného debetu, na jistině dluží 10 000 Kč a na nepovoleném debetu 308,90 Kč (zjištěno z přehledu splácení). Žalobkyně proto dopisem ze dne 5. 8. 2024 úvěr zesplatnila a vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky, a to do 14. 8. 2024 (zjištěno z dopisu ze dne 5. 8. 2024). Žalovaná dluh ani přes výzvu neuhradila.5. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smluv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), a dále dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť se jednalo o vztah mezi žalobkyní coby podnikatelem a žalovanou coby spotřebitelem.6. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu. V řízení žalobkyně prokázala, že platně uzavřela s žalovanou rámcovou smlouvu, na základě které zřídila žalované běžný účet. Platně uzavřely i dodatek č. 1, na základě kterého žalobkyně poskytla žalované kontokorentní úvěr (§ 2395 o. z.). Žalovaná se zavázala splácet jistinu včetně úroku. Protože však svou povinnost neplnila, byl úvěr prohlášen za splatný. V řízení nebylo zjištěno, že by dluh žalované zanikl splněním či jiným způsobem. Soud proto žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku včetně smluvního úroku, kapitalizovaného úroku a zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.10. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci zcela úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení v částce 800 Kč za zaplacený soudní poplatek. Jiné náklady řízení žalobkyně neuplatnila. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.