10 C 211/2024-21 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně podala dne , datum, ke zdejšímu soudu návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, kterým se domáhala proti žalovanému zaplacení částky 30 331,06 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 380,20 Kč od , datum, do zaplacení ve výši 14,75 % ročně.2. K odůvodnění žalobkyně uvedla, že účastníci uzavřeli dne , datum, Smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , a to distančním způsobem na adrese , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, (dále jen „Smlouva“), na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr až do výše 30 000 Kč s možností postupného čerpání. Žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne , datum, a konec kreditového rámce měl nastat dne , datum, . Úvěr byl žalovanému vyplácen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního z účtu žalobkyně takto: dne , datum, v částce 15 000 Kč Žalovaný si při sjednávání Smlouvy zvolil následující volitelné služby: služba “, Anonymizováno, , Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 333,06 Kč, služba “, Anonymizováno, ” za poplatek ve výši 165 Kč, informační , Anonymizováno, , Anonymizováno, za poplatek ve výši 87,36 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 151.35 Kč a to následujícím způsobem: dne , datum, částku 28.72 Kč. Dne , datum, částku 55.10 Kč. Dne , datum, částku 67.53 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek. Proto dle čl. 7 odst. 1 Smlouvy žalobkyně vypověděla Smlouvu, o čemž žalovaného informoval emailem ze dne , datum, , přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal do prodlení úhradou celého úvěru dne , datum, .3. Nesplacený dluh v celkové výši 30 331,06 Kč, se sestává z jistiny ve výši 14 848, 65 Kč, poplatku 252,85 Kč, smluvního úroku ve výši 14 950,86 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 109,80 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, “ ve výši 140,10 Kč, poplatku za službu „, Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, “ ve výši 28,80 Kč.4. K jednání ve věci samé se žalobkyně a její právní zástupce omluvili, žalovaný se nedostavil bez omluvy a soud postupoval dle ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen o. s. ř., a věc projednal v nepřítomnosti účastníků.5. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými.6. Ze smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , potvrzení , právnická osoba, ., o provedené platbě a majiteli účtu ze dne , datum, , přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli, informací pro spotřebitele, bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému dne , datum, částku 15 000 Kč na základě uzavřené úvěrové smlouvy, a to na účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě.7. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby s podacím lístkem ze dne , datum, , bylo prokázáno, že žalovaný vyzván k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru do tří dnů. Oznámení s výzvou bylo žalovanému odesláno dne , datum, .8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.9. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.11. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.12. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.16. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí.17. Žalobkyně k takovému svému tvrzení označila pouze výpis posouzení úvěryschopnosti. Vycházela z údajů, které nebyly ověřovány. Žalobkyně nepředložila soudu důkazy, jak takové údaje byly zjišťovány.18. S ohledem na to, že žalobkyně se k jednání nedostavila, zbavila se možnosti poskytnutí výzvy dle ustanovení § 118a odst. 1, 3, o. s. ř. a poučení ji o následcích nesplnění takové výzvy.19. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že poskytovatel úvěru posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.20. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 15 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o revolvingovém úvěru byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaný uhradil žalobkyni částku 151,35 Kč. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 14 848,65 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě výzva k úhradě ze dne , datum, . Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do 3 dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle ustanovení § 573 o. z., a má dopis za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne , datum, . Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne , datum, a počínaje dnem , datum, byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř.. Žalobkyně byla v řízení úspěšná v 48,53 %, žalovaný v 51,47 %. Podle obsahu spisu žalovanému náklady řízení nevznikly.