10 C 26/2025-25 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala proti žalovanému zaplacení částky 37 317 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dále nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč.2. K odůvodnění žaloby uvedla žalobkyně, že účastníci uzavřeli dne , datum, smlouvu o zápůjčce. Na základě smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které mu byly zaslány na bankovní účet dne 22. 1. 2024. Dne 6. 2. 2024 žalovaný uzavřel s žalobkyní žádost o navýšení zápůjčky o 2 000 Kč, které byly žalovanému zaslány dne 6. 2. 2024. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 6 825 Kč. Jistina a poplatek byly splatné dne 21. 2. 2024. Žalovaný smluvní závazky neuhradil řádně a včas, dlužné částky neuhradil ani zčásti. Podle čl. 2. 3. smlouvy o zápůjčce žalobkyně požadovala uhrazení smluvní pokuty ve výši 0,10% denně z dlužné částky 22 000 Kč ode dne následujícího po splatnosti zápůjčky, tj. od 22. 2. 2024 do 14. 3. 2025 ve výši 8 492 Kč. Dále žalobou požadovala uhrazení částky 2 500 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil. Žalobkyně se z jednání omluvila. Soud věc projednal a rozhodl v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastníků, přičemž vycházel z tvrzení žalobkyně a důkazů, které k prokázání svého tvrzení označila.4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o zápůjčce ze dne , datum, , dodatku ke smlouvě o úvěru ze dne , datum, , sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, bylo prokázáno, že žalobkyně přenechala žalovanému dne 22. 1. 2024 částku 20 000 Kč a dne 6. 2. 2024 částku 2 000 Kč převodem na bankovní účet žalovaného. Žalovaný se zavázal tuto částku uhradit žalobkyni spolu s poplatkem za zápůjčku ve výši 6 825 Kč, a to do 21. 2. 2024.6. Z výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 5. 11. 2024 s podacím lístkem bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného vyzvala k uhrazení dluhu ze smlouvy o zápůjčce, a to do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána (podána na , právnická osoba, .) k přepravě dne 5. 11. 2024.7. Podle § 2390 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.8. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.9. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.10. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.11. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.12. Dle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Dle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.15. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 22 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o zápůjčce. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet zápůjčku v souvislosti s uzavřením smlouvy. Tuto povinnost předepisuje zákon o spotřebitelském úvěru a s jejím nesplněním spojuje následek neplatnosti smlouvy.16. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně posuzovala schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí. Žalobkyně k takovému svému tvrzení neoznačila ani nepředložila žádný důkaz. Protože se nezúčastnila jednání, soud jí nemohl poskytnout poučení dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), o potřebě doplnit rozhodné skutečnost a označit k jejich prokázání důkazy.17. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalovaného zápůjčku splácet s odbornou péčí, jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o zápůjčce.18. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalovanému, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaný získal majetkový prospěch ve výši 22 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o zápůjčce byla neplatná od počátku), proto by mu měla být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Proto soud uložil žalovanému uhradit žalobkyni částku 22 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě, která byla žalovanému prokazatelně odeslána, tedy v tomto případě dne 5. 11. 2024 (u ostatních předložených upomínek nebylo prokázáno, že byly skutečně žalovanému odeslány). Touto výzvou byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu do tří dnů ode dne doručení, avšak datum doručení není soudu známo, proto postupoval dle § 573 o. z., dopis tak považuje za doručený (třetí pracovní den po odeslání) dne 11. 11. 2024. Lhůta k plnění žalovanému uplynula dne 11. 11. 2024 a počínaje dnem 12. 11. 2024 byl s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 2 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému uložil povinnost nahradit žalobkyni 40 % nákladů řízení, jelikož žalobkyně byla úspěšná jen částečně v rozsahu 70 % a neúspěšná v rozsahu 30 %. Soud při určení míry úspěchu ve věci vycházel z žalovaných částek 22 000 Kč, 6 825 Kč a 2 500 Kč, přičemž žalobkyně byla úspěšná pokud jde o zaplacení částky 22 000 Kč a zákonných úroků z prodlení z částky 22 000 Kč za období od 12. 11. 2024 do zaplacení. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 866 Kč a z nákladů za zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“), za 3 úkony právní služby po 700 Kč dle § 11 odst. 1 písm. a), d) AT (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) AT. Žalobkyně je plátce 21% DPH. S ohledem na míru úspěchu žalobkyně ve věci jí soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení ve výši 2 064,70 Kč, tj. 40 % z částky 5 161,86 Kč. Soud při určení výše nákladů řízení vycházel z příslušných ustanovení advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově a právně obdobných věcech. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).