10 C 38/2025-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 10. 4. 2025 domáhala proti žalované zaplacení částky 45 000 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 13 256,25 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 2 227,88 Kč, zákonným úrokem z prodlení z částky 45 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení ve výši 15 %, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 45 000 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení., právnická osoba, odůvodnění prvního nároku žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“), uzavřela dne 15. 10. 2022 se žalovanou Smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 50 000 Kč, a to a to v hotovosti v den uzavření Smlouvy, což žalovaná potvrdila svým podpisem smlouvy. Žalovaná se dále zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok v pevné výši 51 027 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 37 263 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku 8 925 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení, a to v 21 měsíčních splátkách po 4 811 Kč. Poslední splátku tak byla povinna uhradit nejpozději do 15. 7. 2024. Žalovaná však nehradila sjednané splátky řádně a včas, čímž porušila své závazky ze smlouvy. Celkem uhradila částku 5 000 Kč. Poslední splátka byla ze strany žalované uhrazena dne 15. 10. 2022. Pohledávka za žalovanou vyplývající z výše uvedené smlouvy byla postoupena žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024. Postoupení pohledávky bylo žalované písemně oznámeno.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. K jednání se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované v souladu s ustanovením § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“).4. Provedeným dokazováním zjistil soud následující skutečnosti.5. Ze smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 15. 10. 2022 bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně přenechal žalované na základě smlouvy částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala tuto částku uhradit právnímu předchůdci žalobkyně spolu s úrokem ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o spotřebitelském úvěru, a částku 1 500 Kč za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku 8 925 Kč za službu komfortního a flexibilního splácení (celkem částku 101 031 Kč) ve 21 měsíčních splátkách ve výši 4 811 Kč. , adresa, 000 Kč byla žalované předána v hotovosti při uzavření smlouvy.6. Ze zákaznické karty - žádosti o úvěr ze dne 15. 10. 2022 bylo prokázáno, že žalovaná při sjednávání úvěru uvedla, že je zaměstnaná s příjmem 21 834 Kč (pracovní poměr sjednán od 2015), další příjem domácnosti činí 20 000 Kč, její výdaje činí 3 500 Kč měsíčně.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024, seznamu postoupených pohledávek, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024 a z podacího lístku ze dne 11. 11. 2024 bylo prokázáno, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , postoupila žalobkyni pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy, žalované oznámila postoupení pohledávky na žalobkyni a vyzvala k uhrazení dluhu ze smlouvy do 14 dnů od doručení.8. Z výzvy k plnění ze dne 31. 12. 2024 s podacím lístkem ze dne 31. 12. 2024 bylo prokázáno, že právní zástupce žalobkyně žalovanou před podáním žaloby vyzval k uhrazení dluhu ze smlouvy.9. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.11. Podle ustanovení § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.13. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.14. Podle ustanovení § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.16. Na základě zjištěného skutkového stavu posouzeného podle uvedených zákonných ustanovení dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně pouze zčásti.17. Žalobkyně prokázala aktivní věcnou legitimaci k podání žaloby, neboť v řízení bylo prokázáno postoupení pohledávky za žalovanou.18. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované finanční prostředky ve výši 50 000 Kč v souvislosti se zamýšleným uzavřením smlouvy o úvěru. Povinností žalobkyně bylo prokázat, že s odbornou péčí posoudila (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované splácet úvěr v souvislosti s uzavřením smlouvy. Soud má za to, že žalobkyně neprokázala, že posuzovala (resp. její právní předchůdce) schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí.19. Z provedených listinných důkazů nevyplývá, že by žalobkyně (resp. její právní předchůdce) posuzoval schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí. Žalobkyně vycházela z údajů uvedených žalovanou. Žalovaná uvedla své měsíční výdaje ve výši 3 500 Kč, příjmy celkem ve výši 41 834 Kč (z toho příjem žalované ve výši 21 834 Kč měsíčně), kdy právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel úvěru neověřoval tyto údaje. Nezabýval se tedy jasně vyplývajícími pochybnostmi o schopnosti žalované úvěr splácet. Rovněž žalovaný uvedl, že pracovní poměr má sjednán pouze na dobu určitou.20. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně neprokázala, že posoudila schopnost žalované úvěr splácet s odbornou péčí (resp. její právní předchůdce), jak jí ukládá výše citované ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, což má za následek neplatnost smlouvy o úvěru.21. Vzhledem k tomu, že žalobkyně prokázala poskytnutí peněžních prostředků žalované, posoudil soud nárok žalobkyně jako bezdůvodné obohacení. Žalovaná získala majetkový prospěch ve výši 50 000 Kč přijetím plnění bez právního důvodu (neboť smlouva o úvěru byla neplatná od počátku), proto mu musí být uložena povinnost tento majetkový prospěch vrátit. Žalovaná na dluh uhradila celkem 5 000 Kč, proto soud uložil žalované uhradit žalobkyni částku 45 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a v souladu s požadavkem žalobkyně, s tím, že s ohledem na posouzení uplatněného nároku jako bezdůvodné obohacení je třeba splatnost pohledávky určit až dle první výzvy k úhradě. Žalobkyně prokázala, že žalovanou vyzvala k úhradě dluhu do 24. 11. 2024, počínaje dnem 25. 11. 2024 byla žalovaná s vrácením bezdůvodného obohacení v prodlení. Zákonný úrok z prodlení uplatněný před tímto datem proto soud posoudil jako nedůvodný a jako takový jej zamítl, stejně jako ostatní žalobkyní uplatněné nároky, a to z důvodů uvedených výše.22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. l za použití ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za dva úkony právní služby po 500 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění), jeden úkon právní služby po 700 Kč za sepsání žaloby, tj. 1 700 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21% DPH ze součtu odměny a režijních paušálů, tj. 420 Kč, a zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 250 Kč, celkem 4 670 Kč. Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).