ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:11.C.26.2025.1 Datum: 2025-04-29 Předmět: zaplacení 26 259 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991/2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 257/2016 Sb."] ["smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 26 259 Kč s příslušenstvím (["§ 580 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1810 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991/2 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 25)
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 26 259 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, , na základě které žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 25 000 Kč, k jehož vyplacení došlo dne , datum, . Smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku. Na základě smlouvy se žalovaná zavázala poskytnutý úvěr včetně úroku za poskytnutí úvěru ve výši 32,04 % p. a. žalobkyni splácet ve 48 měsíčních splátkách po 930 Kč vždy k 16. dni v měsíci počínaje listopadem 2022. Žalobkyně prověřila schopnost žalované splácet úvěr na základě dokladů a informací získaných od žalované a příslušných databází, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované, apod.). Žalovaná neplnila řádně podmínky smlouvy a ocitla se v prodlení s úhradou splátek, v důsledku čehož vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvních pokut 498 Kč (tj. 2 x 249 Kč) a právo na zaplacení nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením 400 Kč (tj. 2 x 200 Kč). V důsledku prodlení žalované došlo k zesplatnění úvěru ke dni , datum, , kdy dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru se staly součástí nové jistiny, která činila 23 712,71 Kč. Žalované vznikla v důsledku zesplatnění úvěru povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s úhradou. Úrok za poskytnutí úvěru dle smlouvy běží i po zesplatnění. Žalovaná uhradila žalobkyni do zesplatnění úvěru 8 790 Kč a po zesplatnění úvěru 7 500 Kč. Žalovanou částku představuje částka 17 110 Kč (tj. dlužná jistina 16 212,71 Kč, smluvní pokuty 498 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením 400 Kč, vše zaokrouhleno směrem dolů na celé koruny) a smluvní pokuta 9 149,58 Kč. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení 15 % ročně a úrok 32,04 % p.a. maximálně do doby, kdy dosáhne částky 53 568 Kč.2. Soud ve věci nařídil jednání, k němuž se žalovaná bez omluvy nedostavila. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř., a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila. Při jednání ve věci samé žalobkyně setrvala na žalobě v celém rozsahu.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Dle návrhu na uzavření smlouvy/smlouvy o úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, a dle předsmluvního formuláře ze dne , datum, poskytla žalobkyně žalované úvěr 25 000 Kč a žalovaná se zavázala uhradit žalobkyni 44 640 Kč při úrokové sazbě 32,04 % p.a., a to ve 48 měsíčních splátkách po 930 Kč. Dle bodu 6.1. smlouvy v případě prodlení klienta s úhradou kterékoli splátky či její části v délce 30 dnů, mu vzniká povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu 249 Kč za každou splátku, u které se ocitl v prodlení v délce 30 dnů. Dle bodu 6.2. smlouvy žalobkyně má vůči klientovi právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením klienta, přičemž výše těchto nákladů činí u každé splátky, u které se klient ocitl v prodlení s její úhradou o délce 15 dnů, částku 200 Kč. Dle bodu 6.5. smlouvy jestliže klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu povinnost uhradit žalobkyni smluvní pokutu 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to de dne následujícího po zesplatnění úvěru. Dle bodu 6.7. smlouvy je pak žalobkyně oprávněna v případě prodlení klienta požadovat zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Z důkazu o umístění dokumentů do klientské zóny vyplývá, že smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku, a to prostřednictví webové stránky , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , přičemž totožnost žalované byla ověřena kopií jejího občanského průkazu. Dle oznámení o schválení úvěru ze dne , datum, žalobkyně oznámila žalované, že akceptovala její návrh na uzavření smlouvy. Dle dokladu o vyplacení úvěru byl úvěr ve výši 25 000 Kč poskytnut bezhotovostně na účet žalované dne , datum, . Dle splátkového kalendáře ze dne , datum, byla žalovaná povinna hradit měsíční splátky 930 Kč počínaje měsícem listopadem 2022 a konče měsícem říjnem 2026, a to vždy k 16. dni v měsíci. Dle karty klienta žalovaná na předmětný úvěr uhradila celkem částku 16 290 Kč. Skutečnost, že žalobkyně prověřovala úvěruschopnost žalovaného, dokládá výpisy z bankovního účtu na jméno žalované za období od 1. 6. 2022 do 30. 9.2022, výpisem z rejstříku , Anonymizováno, a výpisem z nebankovního registru , Anonymizováno, . Z výpisů z účtu žalované vyplývá, že žalovaná měla v období od 1. 6. 2022 do 30. 9. 2022 záporné zůstatky na bankovním účtu na konci každého měsíce, čerpala další úvěry a pravidelně sázela. Dle výpisu z rejstříku , Anonymizováno, neměla žalovaná ke dni 20. 10. 2022 žádné dluhy po splatnosti. Z výpisu z nebankovního registru klientských informací (, Anonymizováno, ) činilo skóre žalované 242, tj. menší riziko nesplácení, přičemž vyšší hodnota skóre ukazuje na vyšší pravděpodobnost splácení. Dle oznámení ze dne 22. 10. 2023 žalobkyně oznámila žalované okamžité zesplatnění všech závazků z úvěrové smlouvy v důsledku jejího prodlení, přičemž částka k úhradě činila 24 610 Kč. Dle výzev k zaplacení ze dne 18. 9. 2023 a ze dne 17. 10. 2023 žalobkyně opakovaně vyzývala žalovanou k úhradě dlužných částek a upozorňovala ji na možnost zesplatnění úvěru. Dle předžalobní výzvy ze dne 15. 7. 2024 byla žalovaná v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k úhradě dlužné částky. Dle poštovního podacího archu byla předžalobní výzva zaslána žalované dne 15. 7. 2024.4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů. Soud dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. občanského zákoníku. Dle § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvu spotřebitelskou dle § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaná jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní či jiné podnikatelské činnosti).6. Podle § 580 odst. 1 občanského zákoníku je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.7. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.8. Podle § 86 odst. 2 věty první zákona č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba není zcela důvodná, neboť uzavřená úvěrová smlouva je neplatná. Soud se zabýval především otázkou platnosti uzavřené úvěrové smlouvy, a to z pohledu toho, zda ze strany žalobkyně byla před vlastním uzavřením smlouvy splněna její zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost žalované. Jak vyplývá z citovaného znění zákonných ustanovení, povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli pod sankcí neplatnosti smlouvy pro případ, že tak neučiní. Soud má s ohledem na shora popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze považovat zákonem uloženou povinnost řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací ze strany žalobkyně za splněnou. Z provedeného dokazov