ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:11.C.40.2025.1 Datum: 2025-05-22 Předmět: zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."] ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 20 000 Kč s příslušenstvím (["§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb."])
1. Žalobkyně podala ke zdejšímu soudu žalobu, kterou se domáhala po žalované zaplacení částky 20 000 Kč s příslušenstvím s tím, že mezi právní předchůdkyně žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou probíhala jednání o uzavření úvěrové smlouvy, ale uzavřenou smlouvu není žalobkyně schopna doložit, a proto žalobkyně požaduje úhradu žalované částky z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku 20 000 Kč dne , datum, převodem na bankovní účet žalované č. , č. účtu, . Žalovaná ke dni podání žaloby neuhradila právní předchůdkyni žalobkyně ani žalobkyni ničeho. Zároveň žalobkyně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení od 18. 9. 2024, tj. 10. den od odeslání výzvy ze dne 7. 9. 2024 žalované, do zaplacení.2. Soud ve věci rozhodl elektronickým platebním rozkazem, který se však nepodařilo doručit do vlastních rukou žalované, a proto jej usnesením zrušil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl soud bez nařízení jednání.3. Z obsahu předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, , IČO , IČO, , a žalovanou byla dne , datum, uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru pravděpodobně prostředky komunikace na dálku, dle které měla právní předchůdkyně žalobkyně poskytnout žalované úvěr 20 000 Kč, a to dne , datum, , a žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku v pravidelných měsíčních splátkách. Dle této smlouvy byla sjednána roční procentní sazba nákladů úvěru 5545% a měsíční úroková míra 40 % p.m. Dle potvrzení o provedené platbě ze dne , datum, byla z účtu právní předchůdkyně žalobkyně provedena dne , datum, platba ve prospěch účtu č. , č. účtu, , kdy dle smlouvy o úvěru se jedná o bankovní účet žalované. Dle smlouvy o postoupení pohledávek ze dne , datum, došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni, o čemž byla žalovaná písemně vyrozuměna dopisem ze dne 7. 9. 2024, který byl žalované dle podacího lístku zaslán téhož dne. Žalované byla dle podacího lístku zaslána dne 7. 9. 2024 předžalobní výzva ze dne 7. 9. 2024, kterou byla v souladu s § 142a o. s. ř. vyzvána k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě tří dnů.4. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“).5. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.6. Podle § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).7. Dle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.8. S ohledem na shora zjištěný skutkový stav věci dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně, když v řízení bylo prokázáno, že v daném případě pravděpodobně došlo k uzavření úvěrové smlouvy mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, avšak k tomu nedoložila žalobkyně dostatek listinných důkazů, přičemž sama požadovala úhradu dlužné částky z titulu bezdůvodného obohacení. S ohledem na uvedené tak lze předpokládat, že došlo k bezdůvodnému obohacení ze strany žalované, kdy žalovaná se na úkor právní předchůdkyně žalobkyně obohatila bez spravedlivého důvodu a získala majetkový prospěch, a proto je povinna žalobkyni vydat, oč se obohatila. Žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nikterak nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nebyla nijak zpochybněna. Pohledávka za žalovanou byla v souladu s § 1879 a násl. tohoto občanského zákoníku platně postoupena žalobkyni, která je tak aktivně věcně legitimována.9. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, kdy bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že žalovanou částku žalobkyni uhradila, případně že na svůj dluh již částečně hradila a dlužná částka je nižší, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. S ohledem na uvedené tak soud považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a žalované uložil povinnost uhradit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení 12,75 % ročně z této částky od 18. 9. 2024, tj. den následující po 10. dni od odeslání předžalobní výzvy žalované, tak jak žalobkyně požadovala v žalobě, do zaplacení. Soud žalobkyni přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaná se dostala s úhradou splátek do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud dle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 373 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, kterou podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva) po 300 Kč, tj. 600 Kč, 1 úkonu právní služby po 400 Kč (žaloba), tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, náhrada 21 % DPH počítané z částky 1 300 Kč, tj. ve výši 273 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč.11. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní.