12 C 70/2025-23 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 4. 7. 2025 domáhala zaplacení 13 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný byl jednak vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v období od 19. 10. 2024 do 1. 1. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku činila s ohledem na druh vozidla 86 Kč denně, tj. za 75 dní činí základ příspěvku 6 450 Kč. Žalovaný byl dále vlastníkem (provozovatelem) vozidla registrační značky , SPZ, , přičemž v období od 19. 10. 2024 do 1. 1. 2025 neměl sjednáno pojištění odpovědnosti z provozu tohoto vozidla. Výše příspěvku činila s ohledem na druh vozidla 86 Kč denně, tj. za 75 dní činí základ příspěvku 6 450 Kč. Žalobkyně dále požaduje u obou uplatňovaných nároků úhradu částky ve výši 300 Kč za náklady spojené s mimosoudním uplatněním pohledávky. Žalovaný do dnešního dne ničeho nezaplatil.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodl bez nařízení jednání.4. Na základě listinných důkazů založených ve spise soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalovaný byl vlastníkem vozidel shora uvedených registračních značek, přičemž ve shora uvedených obdobích neměl k těmto vozidlům sjednáno povinné ručení, ačkoli vozidla byla v registru vozidel evidována jako provozovaná (zjištěno z výpisů údajů o vozidlech). Žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k zaplacení příspěvků nepojištěných ve výši 6 450 Kč a 6 450 Kč a poplatku 300 Kč za zaslání upomínky za každý z uplatněných nároků (zjištěno z upomínek). Před podáním žaloby byl žalovaný opětovně vyzván k zaplacení dluhu (zjištěno z předžalobních výzev včetně podacích lístků). Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen „zákon“).6. Žalovaný tím, že neměl ve shora uvedeném období sjednané povinné ručení ke svým vozidlům, která byla v daném období evidovaná v registru vozidel jako provozovaná, porušil povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona. Vznikla mu tak povinnost uhradit žalobkyni jako oprávněné osobě za každý den porušení uvedené povinnosti příspěvek podle § 45 odst. 2 – 4 zákona. Výši příspěvku stanoví vyhláška Ministerstva financí č. 69/2024 Sb. V rozhodném období příspěvek činil 86 Kč denně v obou případech, celkem tedy za 2 x 75 nepojištěných dní 12 900 Kč. Žalobkyni dále vzniklo podle § 45 odst. 2 zákona právo na náhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč za každý z obou uplatněných nároků. Soud proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 občanského zákoníku) ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. třídenní.7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění platném ke dni provedení jednotlivých úkonů. Náklady řízení sestávají ze tří úkonů právní služby po 400 Kč, tj. 1 200 Kč (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní výzva, žaloba), tří režijních paušálů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 % DPH počítané z částky 1 500 Kč, tj. 315 Kč, a zaplaceného soudní poplatku 800 Kč. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř.