13 C 88/2025-25 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhá zaplacení částky 53 135,78 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 26. 6. 2022 byla mezi žalovaným a žalobkyní uzavřena smlouva o hotovostním úvěru „mPůjčka Plus“ č. , Anonymizováno, (dále jen „předmětná smlouva“), na jejímž základě byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 60 000 Kč. Vzhledem k opakovanému porušování smlouvy, a to především pro prodlení s plněním smluvených splátek odstoupila žalobkyně od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni 10. 4. 2024. Žalovaný ani přes výzvu neuhradil. Žalobkyně se domáhá neuhrazené jistiny ve výši 53 135,78 Kč, s kapitalizovaným úrokem ke dni zesplatnění úvěru ve výši 2 400 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 53 135,78 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,49 % ročně z částky 53 135,78 Kč od 11. 4. 2024 do zaplacení.2. Žalovaný se k návrhu nevyjádřil. Za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 115a o. s. ř. rozhodl zdejší soud ve věci bez nařízení jednání.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne , datum, předmětnou smlouvu, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 60 000 Kč, přičemž smlouva byla uzavřena prostředky komunikace na dálku (jak vyplývá z předmětné smlouvy, s žádosti o poskytnutí hotovostního úvěru a sms akceptace). Žalovaný se zavázal splácet formou 96 měsíčních splátek ve výši 926 Kč měsíčně, jejichž časové rozvržení bylo uvedeno v harmonogramu splátek, který měl žalovaný k dispozici ve svém elektronickém bankovnictví. Úrok byl sjednán ve výši 10,49 % z neuhrazené jistiny (jak vyplývá z předmětné smlouvy a z harmonogramu splátek). Žalovaný se dostával do prodlení s platbami, proto odstoupila žalobkyně od smlouvy, čímž se stal celý dluh splatný ke dni 10. 4. 2024 (jak vyplývá z dopisu „Poslední výzva k uhrazení dlužné částky/odstoupení od smlouvy“ ze dne 2. 2. 2024). Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva ze dne 20. 2. 2024 (zjištěno z předžalobní výzvy a podacího archu) a ten však nezaplatil ničeho (potvrzeno výpisy z úvěrového účtu).4. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.5. Na předmětnou smlouvu o úvěru je zároveň nutno hledět jako na smlouvy spotřebitelské ve smyslu § 1810 a násl. občanského zákoníku, neboť ji uzavřela žalobkyně jako subjekt jednající v rámci své obchodní podnikatelské činnosti a žalovaný jako spotřebitel (osoba, která při uzavírání smlouvy nejednala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti).6. Žalobkyně dále doložila, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného v souladu se zákonem č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a to minimálně výpisy z osobního účtu žalovaného, kterém měl k dispozici a kam mu chodil příjem ve výši 23 000 Kč měsíčně a kde byl vidět i pohyb výdajů.7. Podle § 561 odst. 1 o. z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Podle § 562 odst. 1 o. z. písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby.8. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.9. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Žalobkyně žalovanému dle předložených důkazů poskytla spotřebitelský úvěr a žalovaný se ho zavázal řádně a včas splácet, avšak porušil své povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru, když se dostal se s úhradou splátek do prodlení, v důsledku čehož došlo k zesplatnění úvěru.10. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, když bylo na žalovaném, aby tvrdil a prokázal, že svůj dluh žalobkyni zaplatil, případně že na svůj dluh zaplatil více, než kolik odpovídá žalobkyní tvrzená výše pohledávky. Soud tak považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl včetně zákonného úroku z prodlení, když žalovaný se dostal s platbami do prodlení, a to do dne následující po zesplatnění úvěru a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní.11. Sjednané úroky ve výši 10,49 % ročně pak považuje soud za zcela přiměřené, v souladu s judikaturou Nejvyššího soudu ČR a tedy za platně sjednané. Soud žalobkyni dále přiznal nárok na zaplacení zákonných úroků z prodlení, když žalovaný se dostal s úhradou splátek do prodlení, a to dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 230,30 Kč. Při rozhodování o nákladech řízení postupoval soud dle advokátního tarifu. Náklady řízení sestávají ze 3 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzvy, sepis žaloby) po 3 260 Kč, tj. 9 780 Kč, 3 paušální náhrady výdajů po 450 Kč, tj. 1 350 Kč, náhrada 21 % DPH počítané ze součtu uvedených částek a zaplaceného soudní poplatku 2 126 Kč. Lhůta k plnění byla dle § 160 o. s. ř. určena třídenní, s povinností plnit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.