13 C 96/2025-26 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala, aby jí žalovaná zaplatila dluh za elektřinu, kterou jí žalobkyně dodala do odběrného místa na adrese , Adresa žalované, (dále jen „odběrné místo“). Žalovaná částka představuje nedoplatek za období od 16. 11. 2023 do 23. 2. 2024 (dále jen „rozhodné období“). Zároveň uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení.2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Za splnění podmínek § 115a o. s. ř. soud rozhodoval bez nařízení jednání.3. Na základě listinných důkazů předložených žalobkyní soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci. Žalobkyně dodávala žalované elektřinu do odběrného místa (zjištěno ze Smlouvy o sdružených dodávkách elektřiny ze dne 8. 11. 2023). Žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, nedoplatek za rozhodné období ve výši 46 942,34 Kč s datem splatnosti dne 20. 3. 2024, s tím, že žalovaná zaplatila pouze částku 11 700 Kč. Žalovaná však nedoplatek ani přes upomínku neuhradila. Žalované byla zaslána předžalobní výzva ze dne 24.02.2025, ta však nedoplatky neuhradila.4. Jelikož se jedná o věc s cizím prvkem, když žalovaná je státním příslušníkem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zabýval se soud nejdříve otázkou své pravomoci. Při posouzení pravomoci vyšel soud z čl. 17 odst. 1 písm. c) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 (Brusel I bis) na základě nichž shledal svou pravomoc pro rozhodnutí sporu, neboť žalovaná má poslední bydliště na území České republiky.5. Při právním posouzení věci vycházel soud ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) a ze zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, který je v postavení lex specialis k občanskému zákoníku. K podrobnostem vyúčtování soud rovněž aplikoval příslušná ustanovení týkající se elektřiny dle vyhlášky č. 210/2011 Sb., o rozsahu a náležitostech a termínech vyúčtování dodávek elektřiny, plynu nebo tepelné energie a souvisejících plateb.6. Podle § 50 odst. 1 věty první zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. Podle § 1968 věta první občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku o dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.7. Na základě shora popsaného skutkového stavu věci dospěl soud k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Mezi žalobkyní a žalovanou byla platně uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny, a žalované tak vznikla povinnost zaplatit žalobkyni sjednanou cenu za dodanou elektřinu a s tím spojené služby. Žalovaná však nezaplatila nedoplatek ceny za elektřinu dodanou v rozhodném období.8. Stran tvrzení žalobkyně o výši dlužné částky soud vyšel ze zásady negativní, přičemž bylo na žalované, aby tvrdila a prokázala, že svůj dluh zaplatila, avšak žalovaná zůstala ve sporu pasivní, k žalobě se nevyjádřila a žalobní tvrzení tak nijak nebyla zpochybněna. Soud proto považoval tvrzení žalobkyně za dostatečně prokázaná listinnými důkazy, a proto žalobě v plném rozsahu vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou cenu. V důsledku prodlení žalované se zaplacením ceny vznikl žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Datum prodlení je počítám jako den následují po splatnosti faktury. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. l o. s. ř. za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 4 314 Kč. Tyto náklady spočívají v nákladech právního zastoupení, přičemž soud vycházel z ustanovení § 8 odst. 1 advokátního tarifu ve spojení s ustanovením § 7 bod 5 advokátního tarifu. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí částku 700 Kč, přičemž za tři úkoly právní služby (příprava a převzetí, výzva a žaloba) náleží odměna ve výši 2 100 Kč a náhrada tří paušálních hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč. Vzhledem k tomu, že právní zástupce žalobkyně je plátcem DPH, náleží k tomu rovněž náhrada ve výši 21 % DPH počítaného z uvedených částek ve výši 504 Kč a zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 410 Kč. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. l o. s. ř. určena třídenní s povinností plnit k rukám advokáta (§ 149 odst. l o. s. ř.).