17 C 15/2025-24 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u nadepsaného soudu dne 5. 2. 2025 domáhala po žalovaném zaplacení 35 540 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen ,,předchůdkyně žalobkyně“), s žalovaným uzavřela dne 21. 1. 2022 smlouvu o úvěru, na základě které žalovaný čerpal úvěr 20 000 Kč a měl navíc zaplatit poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 15 540 Kč, to vše nejpozději do 10. 2. 2022. Žalovaný na svůj závazek neuhradil ničeho.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 28. 5. 2025 v nepřítomnosti účastníků a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.4. Z žalobkyní předložené smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně uzavřela uvedenou smlouvu s žalovaným dne 20. 1. 2022, ve které se zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet č. , č. účtu, spotřebitelský úvěr 20 000 Kč na dobu 20 dnů s úrokovou sazbou 40 % ročně a žalovaný se zavázal úvěr a poplatek za jeho poskytnutí 15 540 Kč vrátit do 21. 1. 2022.5. Z potvrzení o platbě předloženého žalobkyní vyplynulo, že právní předchůdkyně převedla dne 20. 10. 2021 částku 20 000 Kč na bankovní účet č. , č. účtu, .6. Ze sdělení , právnická osoba, . ze dne 17. 4. 2025 bylo zjištěno, že na bankovní účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byl v rozhodném období žalovaný, žádná částka ve výši 20 000 Kč pod variabilním symbolem , var. symbol, v období kolem dne 21. 1. 2022 připsána nebyla.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2024 a ze seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla postoupena z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni.8. Z oznámení o postoupení pohledávky a z podacího lístku, vše ze dne 20. 12. 2024, vyplynulo, že předchůdce žalobkyně žalovanému oznámil, že došlo k postoupení pohledávky a vyzval ho k úhradě dlužné částky.9. Soud vyhodnotil provedené dokazování jednotlivě i ve vzájemné souvislosti ve smyslu ustanovení § 132 o. s. ř. a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Z předložených důkazů nebylo zjištěno, že úvěrovou smlouvu uzavřel skutečně žalovaný (jedná se o interní záznamy žalobkyně, které neprokazují uzavření smlouvy žalovaným, když žalobkyně sice odkazuje ve smlouvě na doklad o ověření totožnosti žalovaného, žádný však nepředložila).10. Soud nemohl posoudit nárok žalobou uplatněný ani jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, neboť žalobkyně neprokázala, že by žalovanému vymáhanou jistinu skutečně poskytla. Žalobkyně předložila potvrzení o platbě datované dnem 20. 10. 2021, přičemž žalobkyní tvrzení smlouva o úvěru měla být uzavřena až dne 21. 1. 2022, tj. o tři měsíce později.11. Soud podotýká, že i v případě prokázání uzavření úvěrové smlouvy, by výsledek s ohledem na závěr o neprokázání skutečného poskytnutí jistiny žalovanému byl shodný. Soud se s ohledem na učiněné závěry nezabýval otázkou prokázání řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ani nehodnotil mravnost výše úroků, resp. výše RPSN.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá na jejich náhradu nárok. Žalobkyně byla neúspěšnou účastnicí a žalovanému náklady nevznikly.