21 C 2/2025-96 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 19. 11. 2024 domáhá, aby jí žalovaná zaplatila 6 990 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 7 000 Kč od 9. 3. 2024 do 21. 6. 2024 ve výši 14,75 % ročně, zákonný úrok z prodlení z částky 6 990 Kč od 22. 6. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, 105 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 105 Kč od 9. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, 860 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 860 Kč od 9. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % ročně, 800 Kč, 700 Kč, 1 000 Kč a 1 790,49 Kč.2. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě jí dne 7. 2. 2024 poskytla peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč. Žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit do 30 dní od poskytnutí úvěru. Za poskytnutí úvěru se žalovaná zavázala uhradit poplatek ve výši 860 Kč. Žalovaná však porušila svoji povinnost řádného splácení úvěru, kdy poskytnutý úvěr nesplatila.3. Z důvodu prodlení žalované s plněním delším 14 dní vznikla žalované povinnost uhradit poplatek za administraci prodlení ve výši 700 Kč. Žalované vznikla povinnost uhradit 800 Kč za upomínky formou SMS a e-mailových zpráv a 1 000 Kč za upomínky formou písemných výzev k úhradě dluhu. Žalované dále vznikla, z důvodu prodlení povinnost uhradit smluvní pokutu dle ustanovení Článku VI. odst. 1 pododst. 1.2. pododst. 1.2.1. smlouvy o úvěru, ve výši 0,1 % za každý den prodlení z nesplacené jistiny úvěru. Smlouva limituje výši smluvní pokuty toliko do výše součinu čísla 0,5 a celkové výše úvěru. Žalobkyně nicméně po žalované uplatňuje pouze smluvní pokutu ve výši 1 790,49 Kč.4. Pohledávku vyplývající ze smlouvy o úvěru právní předchůdkyně žalobkyně postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která tuto pohledávku postoupila na společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, , která následně danou pohledávku postoupila na žalobkyni.5. Žalovaná ve věci neuvedla ničeho.6. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 7. 2. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovanou smlouvu o úvěru, na základě které jí téhož dne poskytla finanční prostředky ve výši 7 000 Kč. Celková částka, kterou je třeba splatit, činila 8 365 Kč. Výše úroku činila 36,5 % p. a. RPSN úvěru činilo 773,59 %. Podle smlouvy o úvěru byla žalovaná povinna vrátit celkovou dlužnou částku do 8. 3. 2024 (prokázáno smlouvou o úvěru a potvrzením o platbě).ii. Dne 21. 5. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s , právnická osoba, IČO , IČO, , smlouvu o postoupení pohledávky, na základě které postoupila pohledávku vůči žalované společnosti , právnická osoba, Prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 5. 2024.iii. Dne 22. 5. 2024 uzavřela , právnická osoba, , se společností , právnická osoba, , IČO , IČO, smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávku vůči žalované společnosti , právnická osoba, Prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 včetně seznamu pohledávek.iv. Dne 31. 8. 2024 uzavřela , právnická osoba, , IČO , IČO, s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávku vůči žalované žalobkyni. Prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 22. 5. 2024 včetně seznamu pohledávek v listinné podobě.v. Předžalobní výzvou dle § 142a občanského soudního řádu ze dne 7. 11. 2024 měl zástupce žalobkyně vyzvat žalovanou, aby uhradila žalobkyni dluh. Výzva byla žalované odeslána 8. 11. 2024 (prokázáno z výzvy před podáním žaloby ze dne 7. 11. 2024 a poštovním podacím archem ze dne 8. 11. 2024).vi. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 3. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.12. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.13. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.15. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované finanční prostředky ve výši 7 000 Kč, žalobkyně proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalované tyto finanční prostředky vrátit.16. Žalobkyně k otázce, zda její právní předchůdkyně ověřovala úvěruschopnost žalované, neuvedla ničeho. Soud tedy má za to, že právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované neposuzovala.17. Jelikož žalobkyně neposoudila schopnost žalované úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, je smlouva o úvěru (podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.) neplatná, a žalobkyně tak má nárok pouze na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovanou získaný majetkový prospěch ve výši 7 000 Kč je plněním bez právního důvodu, tj. bezdůvodným obohacením, který má žalovaná povinnost vrátit žalobkyni (§ 2993 věta první o. z.). Žalobkyně se domáhá vrácení jistiny ve výši 6 990 Kč, a soud proto uložil žalované zaplatit jí tuto částku.18. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval dlužníka k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že byla před podáním žaloby žalované doručena výzva zaplacení pohledávky. Žalovaná tak byla vyzvána k úhradě dluhu až okamžikem, kdy se dostala do její dispozice žaloba, tj. okamžikem, kdy měla možnost vyzvednout si zásilku obsahující žalobu 5. 2. 2025 (viz doručenka na čl. 23 spisu). Soud lhůtu bez zbytečného odkladu určil jako třídenní. Lhůta k plnění uplynula dne 8. 2. 2025 a od 9. 2. 2025 je žalovaná v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnosti hradit žalobkyni též úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Z tohoto důvodu soud zamítl žalobu také co do úroků z prodlení, jejichž vznik měl podle žaloby předcházet 9. 2. 2025. Lhůtu k plnění stanovil soud třídenní v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.19. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 za použití § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že ve věci částečně úspěšné žalobkyni přiznal nárok na náhradu nákladů řízení.20. Při rozhodování o nákladech řízení soud postupoval podle § 14b vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, neboť řízení bylo zahájeno ustáleným vzorem žaloby, který podává táž žalobkyně ve skutkově i právně obdobných věcech. Náklady řízení sestávají z odměny za tři úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a sepsání žaloby), tj. 900 Kč, tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč, tj. 300 Kč, 21 %