21 C 57/2025-27 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 10. 4. 2025 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 14 847,71 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 14 847,71 Kč od 22. 10. 2024 do zaplacení, úrokem ve výši 15 % ročně z částky 14 847,71 Kč ode dne 21. 11. 2024 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 3 662,44 Kč a kapitalizovaným úrokem ve výši 1 105,78 Kč.2. Žalobkyně uvedla, že společnost , právnická osoba, , IČO , IČO, (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“), na jejímž základě poskytla žalovanému právo čerpat bezúčelový úvěr ve výši 15 000 Kč. V souvislosti s úvěrem se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně částku 19 594 Kč, která představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 11 770 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 15 % ročně sjednanou na straně 2 smlouvy o úvěru, poplatek za zpracování úvěru ve výši 1 500 Kč a poplatek za službu umožňující komfortní a flexibilní splácení ve výši 3 438 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu poskytnutého úvěru, poplatků a pojistného se žalovaný zavázal uhradit v hotovosti v 78 týdenních splátkách po 444 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 22. 8. 2024. Žalovaný však nehradil splátky dle smlouvy. Poslední splátka byla uhrazena dne 2. 3. 2023 ve výši 500 Kč.3. Kapitalizovaný úrok ve výši 1 105,78 Kč je úrokem ve výši 15 % počítaným z aktuální dlužné jistiny od marného uplynutí lhůty pro úhradu poslední splátky dle splátkového kalendáře, tj. 23. 8. 2024, do 21. 10. 2024. Kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 3 662,44 Kč je zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně počítaným z aktuální dlužné částky od marného uplynutí týdenní (sedmidenní) lhůty po úhradě poslední splátky žalovaným, tj. od 10. 3. 2023, do 21. 10. 2024.4. Podle žalobkyně byla před uzavřením smlouvy o úvěru a poskytnutím úvěru žalovanému schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr ze strany její právní předchůdkyně posouzena s odbornou péčí. Ta zejména provedla vyhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznické karty žalovaného a byly ověřeny doklady uvedenými v části zákaznické karty nazvané „Ověřené dokumenty“, mezi které patří zejména pracovní smlouva, výplatní pásky za poslední 3 měsíce předcházející žádosti o poskytnutí zápůjčky a nájemní/podnájemní smlouva. Tato skutečnost je potvrzena i ve smlouvě o úvěru, ve které je přímo nad podpisem žalovaného mj. uvedeno, že „zákazník potvrzuje, že před uzavřením Smlouvy poskytl Providentu úplné a pravdivé údaje nezbytné pro posouzení své schopnosti splácet poskytnutou zápůjčku a je si vědom, že si Provident tyto informace ověřil a vyhodnotil, že je schopen Providentu splatit celkovou dlužnou částku v souladu s podmínkami Smlouvy. Dále je zde uvedeno, že si je zákazník vědom všech rizik se Smlouvou a zápůjčkou spojených, porozuměl jim a nepovažuje vzájemná plnění ze Smlouvy za plnění v hrubém nepoměru; dostalo se mu náležitého vysvětlení zejména Standardních informací a obsahu a dopadů navrhované Smlouvy včetně důsledků případného prodlení, aby byl schopen posoudit, zda návrh Smlouvy odpovídá jeho potřebám a finanční situaci.“ Právní předchůdkyně žalobkyně vycházeje ze zásady presumpce poctivosti jednání spolukontrahenta neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, která jsou zaznamenána v zákaznické kartě, a poctivosti jeho jednání.5. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.6. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 23. 2. 2023 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které žalovanému poskytla částku 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 34 594 Kč v 78 týdenních splátkách po 444 Kč. Ujednána byla roční úroková sazba ve výši 86 %. RPSN činilo 156,89 % (prokázáno smlouvou o úvěru).ii. Dne 2. 3. 2023 uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně 500 Kč (nesporné tvrzení žalobkyně.iii. Dne 21. 10. 2024 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně s žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které postoupila pohledávky vůči žalovanému žalobkyni (prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 21. 10. 2024 včetně seznamu postupovaných pohledávek).iv. Právní předchůdkyně žalobkyně odeslala žalovanému oznámení o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024, kterým jej měla informovat o tom, že postoupila svou pohledávku žalobkyni. Zároveň žalovaného měla vyzvat k uhrazení 42 519 Kč, a to do deseti dnů od data doručení tohoto dopisu. Dopis byl žalovanému odeslán dne 11. 11. 2024 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 21. 10. 2024, podacím lístkem ze dne 11. 11. 2024).v. Zástupce žalobkyně odeslal žalovanému dne 31. 12. 2024 výzvu, aby uhradil žalobkyni předmětný dluh (což je prokázáno výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 31. 12. 2024 a podacím lístkem ze dne 31. 12. 2024).vi. Žalovaný dne 23. 2. 2023 podepsal dokument „Zákaznická karta – Žádost o spotřebitelský úvěr“, ve kterém bylo uvedeno, že žalovaný vykonává pracovněprávní poměr jako skladník s čistým měsíčním příjmem 29 005 Kč u zaměstnavatele uvedeného v tomto dokumentu. Jeho odhadované měsíční výdaje činily 1 000 Kč.vii. Z jiných provedených důkazů nedospěl soud k žádným pro rozhodnutí ve věci podstatným skutkovým zjištěním.7. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval soud věc podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 věta první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.10. Podle § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.11. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.12. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.13. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.14. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty, k níž soud je povinen přihlédnout z úřední povinnosti.15. V projednávané věci bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 15 000 Kč, žalobkyně proto byla povinna prokázat, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky vrátit.16. K povinnosti poskytovatele posuzovat před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru úvěruschopnost spotřebitele Nejvyšší soud v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , formuloval a odůvodnil názor, podle něhož:i. Povinnost posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samýc