ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:21.C.87.2025.1 Datum: 2025-08-19 Předmět: zaplacení 37 792,11 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 37 792,11 Kč s příslušenstvím (["§ 151 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2993 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 86 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87 z. č. 257/2016 Sb."])
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 5. 6. 2025 domáhá, aby jí žalovaný zaplatil 36 898,54 Kč spolu s úrokem z prodlení z částky 17 888,40 Kč v zákonné výši 12 % ročně za období od 1. 2. 2025 do zaplacení a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z jistiny od 1. 11. 2024 do 30. 1. 2025 vyčíslenou na 893,57 Kč.2. Žalobkyně uvedla, že s žalovaným dne 1. 10. 2024 uzavřela smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, (dále jen „smlouva o úvěru“) až do výše 68 200 Kč s možností postupného čerpání. Na základě smlouvy o úvěru žalovanému poskytla dne 1. 10. 2024 a dne 2. 10. 2024 17 000 Kč (ve třech platbách). Žalovaný se zavázal, že poskytnuté peněžní prostředky vrátí spolu s příslušenstvím dle čl. VI a čl. VII smlouvy o úvěru v pravidelných denních splátkách dle čl. V odst. 1 smlouvy o úvěru ve výši určené dle čl. 5 Všeobecných obchodních podmínek žalobkyně, přičemž první splátka byla splatná dne 31. 10. 2024 a konec kreditového rámce měl nastat dne 25. 3. 2026.3. Žalovaná pohledávka podle žalobkyně činí celkem 36 898,54 Kč z toho jistina 16 999,97 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru 338,01 Kč, smluvní úrok 19 010.14 Kč, poplatek za službu „Klidné spaní“ 43,92 Kč, poplatek za službu „, Anonymizováno, “ 494,98 Kč a poplatek za službu „Informační SMS servis“ 11,52 Kč4. Žalobkyně je podle svých slov oprávněna v souladu s čl. VIII odst. 1 smlouvy o úvěru požadovat za prodlení žalovaného úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalovaný se dostal do prodlení se splácením denní splátky splatné dne 31. 10. 2024.5. Žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného tak, že nejprve zjistila u žalovaného následující informace: celkový počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem, počet členů domácnosti žijících ve společně hospodařící domácnosti se spotřebitelem majících příjem, pravidelné měsíční výdaje uvedené spotřebitelem při žádosti o spotřebitelský úvěr, čisté měsíční příjmy uvedené spotřebitelem, ověřené čisté měsíční příjmy a další. Tyto informace žalovaný sdělil žalobkyni. Dále žalobkyně ověřila, zda se žalovaný nenachází v následujících registrech: výpis z centrální evidence exekucí, výpis z insolvenčního rejstříku, výpis z registru neplatných dokladů, výpis z registru PČR hledaných osob, výpis z registru politicky aktivních osob (registr , Anonymizováno, ), výpis katastrálního rejstříku – kontrola platnosti adresy, výpis z registru „sankční seznamy“ a interní registry historie klienta.6. Žalobkyně dále nahlédla do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti dlužníka – spotřebitele, konkrétně do databází vedených spol. CNCB – Czech Non-Banking , právnická osoba, , která provozuje a spravuje registr bankovních a nebankovních klientských informací (NRKI a BRKI registry), dále insolvenčního rejstříku, do centrální evidence exekucí, a to se závěrem, že dlužník byl a je schopen své závazky splácet, nebyl veden ani v insolvenčním rejstříku, ani v evidenci exekucí. Následně žalobce vycházel z informací získaných od dlužníka, a to jednak získaných prostřednictvím licence AISP (PSD2) náhledem na bankovní účet dlužníka a související transakce dokládající jeho příjmy a výdaje (resp. kladný rozdíl mezi příjmy a výdaji umožňující řádné splácení závazků dlužníka), případně předložením výpisu z účtu a z výplatních pásek dlužníka prokazujících jeho pravidelný příjem, a také provedl lustraci dokladu předloženého dlužníkem v databázi neplatných dokladů , právnická osoba, . Žalobkyní ověřená výše měsíčního příjmů žalovaného činila 29 857 Kč.7. Dotazy do jednotlivých registrů učinila žalobkyně před vyhodnocením úvěruschopnosti žalovaného, a to dne 1. 10. 2024 Bankovní a Nebankovní registr klientských informací, Centrální evidence exekucí dne 1. 10. 2024, insolvenční rejstřík dne 1. 10. 2024, neplatné doklady , právnická osoba, dne , datum, .8. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.9. Z provedeného dokazování se podává:i. Dne 1. 10. 2024 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru, kterou se zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr do výše 68 200 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit v pravidelných denních splátkách, ve výši určené dle čl. 5 všeobecných obchodních podmínek. Splatnost první denní splátky nastává 30. den následující po dni, v němž byla vyplacena příslušná tranše úvěru. Každá denní splátka je splatná 30. den následující pod dni výpočtu dané denní splátky. Úroková sazba byla sjednána ve výši 0,933 % denně. RPSN činilo 1 948,38 % (prokázáno ze smlouvy o úvěru). Podle dokumentu „Příloha: Předpis denních splátek“ činila denní splátka 45,47 Kč.ii. Dne 1. 10. 2024 byla na účet žalovaného přijaty dvě platby od žalobkyně ve výši 4 800 Kč a 4 300 Kč a dne 2. 10. 2024 platba ve výši 7 900 Kč (prokázáno z přehledu bankovních transakcí vyplacených spotřebiteli a výpisů z běžného účtu č. , hodnota, ).iii. Žalobkyně měla vyzvat žalovaného k uhrazení dluhu ze smlouvy o úvěru, a to do tří dnů. Výzva byla žalovanému odeslána (předená , právnická osoba, . k přepravě) dne 21. 5. 2025 (výzva k úhradě před podáním žaloby ze dne 21. 5. 2025, podací lístek). Doručení nebylo prokázáno.iv. Z jiných provedených důkazů soud nezjistil žádná pro účely rozhodnutí ve věci podstatná skutková zjištění.10. S ohledem na datum uzavření smlouvy o úvěru posuzoval věc soud podle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 1. 9. 2024 (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“).11. Podle § 86 odst. 1 věty druhé zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.12. Podle § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.13. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.14. Podle § 1968 věty prvé o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.15. Ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru ukládá poskytovateli spotřebitelského úvěru, aby před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudil schopnost spotřebitele finanční prostředky poskytovateli úvěru vrátit, přičemž nesplnění této povinnosti má za následek (absolutní) neplatnost smlouvy, na základě které byly finanční prostředky spotřebiteli poskytnuty.16. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 17 000 Kč, byla proto povinna prokázat, že před uzavřením smlouvy o úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného tyto finanční prostředky žalobkyni vrátit.17. V projednávané věci žalobkyně skutečnost, že s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného úvěr splácet, neprokázala, neboť jako důkazy, jež měly sloužit k prokázání této skutečnosti, doložila pouze dokumenty označené jako „výpis o posouzení úvěruschopnosti společnosti , právnická osoba, .“, „identifikované příjmy“ a „Obecné principy posuzování a filozofie Společnost“. Tyto nikým nepodepsané ani neověřené dokumenty však nejsou způsobilé cokoliv prokázat a dají se spíše chápat jako konkretizace žalobních tvrzení žalobkyně.18. Jelikož žalobkyně neposoudila schopnost žalovaného úvěr splácet řádně a s odbornou péčí, je smlouva o úvěru (podle § 87 odst. 1 věty prvé zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ustanovením § 588 o. z.) neplatná, a žalobkyně tak má nárok výlučně na vrácení poskytnuté jistiny (§ 87 odst. 1 věta třetí zákona o spotřebitelském úvěru). Žalovaným získaný majetkový prospěch ve výši 17 000 Kč je plněním bez právního důvodu, tj. bezdůvodným obohacením, který má žalovaný povinnost vrátit žalobkyni (§ 2993 věta první o. z.).19. Nárok na bezdůvodné obohacení je splatný bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel vyzval žalovaného (dlužníka) k jeho splnění (§ 1958 odst. 2 o. z.). V projednávané věci žalobkyně neprokázala, že byla před podáním žaloby žalovanému doručena výzva zaplacení pohledávky. § 573 o. z. nelze v projednávané věci aplikovat, neboť toto ustanovení konstruuje domněnku data dojití došlé zásilky, tj. zásilky, která byla prokazatelně doručena. Žalovaný tak byl vyzván k úhradě dluhu až okamžikem, kdy se dostala do jeho dispozice žaloba, tj. okamžikem, kdy měl žalovaný možnost vyzvednout si zásilku obsahující žalobu – 30. 7. 2025 (viz doručenka na čl. 13 spisu). Soud lhůtu bez zbytečného odkladu určil jako třídenní. Lhůta k plnění uplynula dne 4. 8. 2025 a od 5. 8. 2025 je žalovaný v prodlení s vrácením bezdůvodného obohacení, a od tohoto dne má povinnost hradit žalobkyni též úrok z prodlen