ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:7.C.26.2025.1 Datum: 2025-05-13 Předmět: zaplacení 28 888,01 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2/1 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87/1 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958/2 z. č. 89/2012 Sb. ["postoupení pohledávky""bezdůvodné obohacení""smlouva o úvěru"]
O co šlo: zaplacení 28 888,01 Kč s příslušenstvím (["§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2/1 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 86/1,2 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 87/1 z. č. 257/2016 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1968 z. č. 8)
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 28 888,01 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 296,93 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 659,90 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 12 383,49 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky 11 902,13 Kč od 23. 4. 2024 do zaplacení, a to z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, uzavřené mezi žalovanou a společností , právnická osoba, ., dne 11. 11. 2022. Podle uvedené smlouvy věřitel poskytl žalované úvěr ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala splácet úvěr s příslušenstvím v pravidelných měsíčních splátkách po 1 992 Kč s rozložením na 14 splátek. Uhradila však pouze 6 500 Kč, poslední platba byla uhrazena 31. 8. 2023.2. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) soud projednal věc při jednání dne 13. 5. 2025 v nepřítomnosti žalované i žalobkyně, která se z jednání omluvila.3. Soud provedl dokazování listinnými důkazy žalobkyní předloženými, na základě kterých uzavřel, že bylo prokázáno, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou došlo k uzavření tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru a poskytnutí částky 15 000 Kč jako jistiny úvěru s tím, že vráceno bylo pouze 6 500 Kč (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 11. 11. 202 a z transakční historie žalované k uvedené smlouvě o úvěru). Pohledávka za žalovanou byla postoupena žalobkyni, přičemž o postoupení pohledávky byla žalovaná písemně informována (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 5. 2024 včetně přílohy a podacího lístku). Žalovaná byla k zaplacení svého dluhu žalobkyní upomínána (zjištěno z předžalobní výzvy včetně podacího lístku), avšak ta na svém dluhu již ničeho dalšího neuhradila.4. Zjištěný skutkový děj soud posoudil s ohledem na datum uzavření smluv podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o. z., a dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru.5. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.6. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.7. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 věty první tohoto ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.8. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).10. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.12. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle uvedených zákonných ustanovení a dospěl k následujícímu závěru. V řízení žalobkyně prokázala, že její právní předchůdkyně přenechala žalované částku ve výši 15 000 Kč. Předmětná smlouva o úvěru však nebyla uzavřena platně. Věřitel smí poskytnout spotřebiteli spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2023, sp. zn. 33 Cdo 1819/2023). Právní předchůdkyně žalobkyně neprověřila s odbornou péčí úvěruschopnost žalované (schopnost poskytnutý úvěr splácet), jak jí ukládal zákon o spotřebitelském úvěru, což má za následek absolutní neplatnost smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C-679/18). Bez prověření úvěruschopnosti žalované neměla být smlouva vůbec uzavírána. Žalobkyně totiž nemohla ničeho vědět o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.13. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru musí být taková obezřetnost, že poskytovatel před uzavřením smlouvy náležitě zjišťuje údaje o příjmech a výdajích žadatele o úvěr, nespoléhá se jen na údaje tvrzené žadatelem, ale tyto sám prověří a vše profesionálně vyhodnotí. Úvěr přitom smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když odbornou péčí schopnost žadatele posoudí a z jeho zjištění je zřejmé, že žadatel bude schopen úvěr splácet. Povinnost poskytovatele posoudit před uzavřením smlouvy schopnost spotřebitele splácet dluh představuje pro spotřebitele i určitou záruku, že poskytovatel bude při poskytování úvěru postupovat tak, aby jej do určité míry chránil před neschopností splácet. Primárním chráněným zájmem je zde ochrana spotřebitele před neodpovědným poskytnutím úvěru, které by vedlo k jeho ekonomickým problémům (např. insolvenci) se všemi negativními důsledky. To v projednávaném případě bylo evidentně porušeno. Žalobkyní nebyly předloženy žádné listiny, které by prokazovaly, že předchůdce žalobkyně řádně zhodnotila úvěruschopnost žalované a že žalovaná byla schopna poskytnutý úvěr splácet. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla svůj čistý měsíční příjem 22 705 Kč a měsíční výdaje 15 157 Kč, přičemž uvedla, že zároveň jsou jí prováděny srážky ze mzdy ve výši 3 647 Kč měsíčně, použitelný měsíční příjem žalované činil pouze 7 548 Kč (sjednaná splátka úvěru činila 1 992 Kč měsíčně). Žalovaná uvedla výdaje na bydlení 11 010 Kč měsíčně. Skutečnost, že žalovaná po určitou dobu splácela, není sama o sobě směrodatným ukazatelem o tom, že byla schopna úvěr řádně splácet.14. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované peněžní prostředky na základě neplatného titulu. Žalované tak vznikla povinnost vrátit poskytnutou dosud nevrácenou jistinu, která činí 8 500 Kč (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, 15 000 Kč – 6 500 Kč, které žalovaná uhradila). Pohledávka byla platně postoupena žalobkyni. Vzhledem k tomu, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je speciálním k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele), vzniká nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny.15. Břemeno tvrzení a důkazní o tom, že není v možnostech a schopnostech spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu ihned po výzvě věřitele, nese v plném rozsahu spotřebitel. Pokud spotřebitel břemeno tvrzení a důkazní ohledně toho, že nebylo a není v jeho možnostech a schopnostech vrátit dlužnou jistinu bez zbytečného odkladu, neunese (mimo jiné třeba i proto, že je v řízení pasivní, nedostavuje se k jednání a nemůže být tedy soudem v souladu s § 118a o. s. ř. poučen) pak lze vycházet ze stavu, že v možnostech a schopnostech spotřebitele bylo vrátit dluh bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Nároky na úroky z prodlení se poté odvíjí od výzvy věřitele (srov. např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 9. 1. 2024, č. j. 23 Co 278/2023 - 91).16. V daném případě byla žalovaná v řízení po celou dobu pasivní, nereagovala na