7 C 38/2022-250 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu ve znění jejího doplnění domáhala po žalovaném zaplacení částky 739 967,60 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že účastníci uzavřeli dne 30. 9. 2009 smlouvu, kterou spolu sjednali podmínky odběru elektrické energie. Přestože nedošlo žádným způsobem k ukončení platné smlouvy, přestal žalovaný elektrickou energii žalobkyni dodávat dne 28. 2. 2019, přičemž dodávku neobnovil ani na základě výzev. Vzhledem k tomu, že na dodávce elektrické energie byla závislá výroba žalobkyně i užívání služebního bytu, byla žalobkyně nucena dodávku elektrické energie zajistit náhradním způsobem. S ohledem na realizační termíny distributora elektrické energie to nebylo možné jinak než elektrocentrálou. Se zajištěním elektrocentrály, jejím servisem a dodávkami pohonných hmot pro její provoz vznikly žalobkyni náklady, které jsou škodou vzniklou v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalovaného. Uvedená škoda by žalobkyni nemusela vzniknout, pokud by nedošlo k porušení smluvních povinností. Žalovaný byl vyzýván k obnově dodávek elektrické energie, a to dopisy ze dne 4. 3. a ze dne 13. 3. 2019. Vzhledem k tomu, že žalovaný nereagoval, vyzvala ho žalobkyně dopisem ze dne 20. 11. 2019 k zaplacení dlužné částky.2. Žalovaný ve svém podání ze dne 20. 4. 2022 uvedl, že nárok žalobkyně neuznává. Žalovaný je uživatelem areálu, který bezprostředně sousedí s objektem ve vlastnictví žalobkyně skládající se ze dvou částí, a to výrobní haly a obytné části. Původně žalobkyně odebírala elektrickou energii z objektu čističky odpadních vod a z trafostanice ve vlastnictví obce. Žalovanému není známo, z jakého důvodu ukončila žalobkyně odběr elektrické energie od , právnická osoba, , adresa, . Ke konci roku 2008 přišla žalobkyně s žádostí, zda by jí žalovaný umožnil odběr elektrické energie z družstevní trafostanice, a to samostatným kabelem. Před uzavřením smlouvy projednaly strany podmínky, za kterých byl žalovaný ochoten přistoupit na smlouvu, přičemž první podmínkou byl řádný technický stav elektrického zařízení, další podmínkou vzhledem k omezeným možnostem dodávek elektrické energie byly podmínka, že žalobkyně dodá žalovanému do 15. 3. 2009 seznam všech nainstalovaných elektrických spotřebičů včetně jejich příkonů s tím, že další spotřebiče mimo tento seznam nemá žalobkyně právo dále připojovat bez souhlasu žalovaného. Za celou dobu existence smlouvy však žalobkyně nedodala seznam připojených spotřebičů ani neoznámila eventuálně napojení dalších. Po celou dobu odběru nedošlo k přerušení dodávek elektrické energie až do 28. 2. 2019, kdy byl odběr ukončen v důsledku vyhoření trafostanice a rozvodových skříní, a to jak žalobkyně, tak žalovaného. Důvodem vyhoření bylo přetížení namontovaného elektroměru žalobkyně. Tímto vznikl i žalovanému problém v dodávce elektrické energie, který tak byl nucen zabezpečit provoz náhradním zdrojem, a to formou dieselagregátu. Po krátké době došlo u žalovaného po provedené opravě k opětovnému napojení, avšak žalobkyně již napojena nebyla, neboť technickým posouzením bylo zjištěno, že došlo k vyhoření elektroměru žalobkyně v důsledku přetížení. Žalobkyně se krajně razantním a nevhodným způsobem dožadovala po žalovaném napojení, ovšem nenabídla záruku, že se podrobí původně dohodnutým podmínkám. Žalobkyně měla několik možností jak situaci vyřešit ve svůj prospěch, např. opětovným obnovením dodávky elektrické energie přes obec, vybudováním samotné oddělené vlastní trafostanice, eventuálně napojením na samotnou existující trafostanici náležející Obecnímu úřadu , adresa, , což však neučinila. V souvislosti s vyhořením dne 28. 2. 2019 žalovaný sdělil žalobkyni, že pro nedodržení původní smlouvy již nebude připojena, což žalobkyně vzala s nechutí na vědomí. Svou trafostanici pak žalobkyně vybudovala a byla zkolaudována rozhodnutím , právnická osoba, v , adresa, ze dne 16. 10. 2019. Dále žalovaný upozornil na skutečnost, že v době dodávky elektrické energie přes trafostanici žalovaného činila denní spotřeba v době napojení žalobkyně na jeho trafostanici 47 kWh denně, což znamená, že se jednalo o naprosto minimální odběr, kdy tak existuje důvodné podezření, že odběr elektrické energie žalobkyní byl zajišťován jiným způsobem. Dopisem ze dne 20. 11. 2019 sdělila žalobkyně žalovanému mimo jiné, že od smlouvy odstupuje pro podstatné porušení smlouvy. Dopisem ze dne 18. 12. 2019 pak žalovaný sdělil žalobkyni, že odstoupení od předmětné smlouvy nemůže akceptovat, neboť již nelze od ničeho odstupovat, když účastníci se v souvislosti s mimořádnou událostí – vyhořením trafostanice dohodli na ukončení odběru s tím, že si žalobkyně svůj odběr zajistí vybudováním samostatné trafostanice. Dále žalovaný namítl, že žaloba je neurčitá, neboť není definováno období na základě, kterého je činěn propočet. Dále schází tvrzení ohledně konkrétních elektrických spotřebičů, které byly v rozhodné době na náhradní zdroj elektrocentrály napojeny, a zároveň není uveden výkon elektrocentrály. Z těchto důvodů žalovaný navrhl, aby žaloba byla v plném rozsahu zamítnuta. Následně žalovaný ve svém podání ze dne 8. 9. 2022 poukázal na článek II. smlouvy ze dne 30. 1. 2009, ve kterém je uvedeno, že odběratel služeb, nikoliv dodavatel, se zavazuje zajistit řádný technický stav nainstalovaného podružného elektroměru včetně plomby a zajistit, že veškerá provozovaná elektrická zařízení splňují příslušné technické normy provozu. Zároveň se odběratel – žalobkyně zavázala, že předloží dodavateli služeb seznam všech nainstalovaných spotřebičů včetně jejich příkonu. Dne 28. 2. 2019 v 8:00 hodin došlo k přerušení dodávky elektřiny zahořením rozvaděčového pole č. , hodnota, , kde se nacházelo podružné měření pro žalobkyni. Elektrikář , jméno FO, jasně zkonstatoval, že u žalobkyně došlo k přetížení. Mezi předsedou představenstva žalovaného a jednatelem žalobkyně došlo k diskuzi a hádce o tom, kdo zapříčinil toto vyhoření při jednání konaném dne 1. 3. 2019 s tím, že předseda představenstva žalovaného navrhl uzavření nové smlouvy a oznámil žalobkyni, že na základě hrubého porušení stávající smlouvy od ní odstupuje. Dále navrhl žalobkyni, že od 1. 3. 2019 formou pronájmu části odběrného místa umožní připojení žalobkyně k rozvodnému zařízení. Výše odběru elektrické energie z odběrného místa bude měřena podružným měřením a cena za denní pronájem odběrného místa bude stanovena částkou 2 000 Kč bez DPH. Uvedená smlouva byla připravena k podpisu, kdy jednatel žalobkyně si ji převzal k nastudování. Žalobkyně po 9 měsících uplatnila náhradu škody ve formě nákladů na zajištění náhradního zdroje elektrické energie, kdy žalobkyně byla nucena zajistit náhradním způsobem dodávku elektrické energie pořízením elektrocentrály a dalšími výdaji. Dle žalovaného se jedná o investice do majetku žalobkyně, kterou činila sama o své vůli beztoho, aniž by žalovaného informovala o těchto dlouhodobých investicích, které žalovaný nezapříčinil, neboť vyhoření trafostanice způsobila žalobkyně, která se zavázala zajistit řádný technický stav nainstalovaného podružného elektroměru včetně plomby. Dále žalovaný namítl, že elektrocentrála má předimenzovaný výkon a že žalobkyně nárokuje v požadované škodě i 21 % DPH.3. Žalobkyně ve svém podání ze dne 22. 9. 2022 uvedla, že vyjádření žalovaného jsou vnitřně rozporná a nepravdivá. Výpadek byl krátkodobý, když v dopise žalovaného ze dne 10. 3. 2019 bylo uvedeno, že se jednalo o 6tihodinový výpadek, přičemž o ukončení smlouvy dohodou nebyla žádná zmínka. Dále žalobkyně uvedla, že seznam nainstalovaných zařízení předložen byl, navíc uvedený důvod nebyl důvodem ukončení smlouvy či přerušení dodávek. Žalobkyně udržuje své zařízení v bezvadném technickém stavu, přičemž jistič ani elektroměr nevykazovaly žádnou anomálii. Na rozvodnu žalovaného je připojeno více odběratel, mohlo tak dojít k problému u kteréhokoliv z nich. Podmínkou připojení ze strany distributora bylo, že na tomto připojení nebude žalovaný realizovat žádný zisk. Žalobkyně dále doplnila, že období, za které požaduje náhradu škody, je od 1. 3. 2019 do 30. 10. 2019 a nárok se skládá z částky za pronájem elektrocentrály ve výši 72 600 Kč, nákladů na pořízení elektrocentrály ve výši 301 290 Kč, instalaci, servis a pohonné hmoty.4. Soud po provedeném dokazování zjistil následující skutkový stav věci. Ze smlouvy ze dne 30. 1. 2009 uzavřené mezi žalovaným jako dodavatelem služeb a žalobkyní jako odběratelem služeb bylo zjištěno, že předmětem smlouvy jsou podmínky zajištění provozu odběrateli služeb, který je napojený na stávající rozvodnou síť žalovaného. Dle článku II. smlouvy se odběratel služeb (žalobkyně) zavazuje zajistit řádný technický stav nainstalovaného podružného elektroměru včetně plomby a zajistit, že veškerá provozovaná elektrická zařízení splňují příslušné technické normy provozu, a dále, že nenainstaluje další elektrický spotřebič bez souhlasu dodavatele služeb, že do 15. 3. 2009 předloží žalovanému seznam všech nainstalovaných spotřebičů včetně jejich pří