9 C 122/2024-219 — Okresní soud v Příbrami

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 7. 2024 domáhal určení, že je závětním dědicem zůstavitelky , jméno FO, , narozené , datum, , zemřelé , datum, (dále také jen „zůstavitelka“), a to ze závěti ze dne , datum, , kterou zůstavitelka sepsala a podepsala vlastní rukou a kterou odkázala veškerý svůj majetek právě žalobci. Zůstavitelka neměla zákonné dědice. V pozůstalostním řízení vedeném Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka, žalovaná popřela pravost závěti, žalobce byl proto soudním komisařem odkázán k podání žaloby. Žalobce tak učinil, přičemž v řízení tvrdil, že zůstavitelka závěť sepsala a podepsala a v době podpisu byla schopna posoudit následky svého právního jednání. Dále poukázal na to, že se o zůstavitelku staral od roku , Anonymizováno, , platil za ni SIPO a hradil jí nákupy.2. Žalovaná neuznala žalobou uplatněný nárok. Sporovala pravost i platnost závěti. Namítla tedy, že zůstavitelka závěť nesepsala a nepodepsala vlastní rukou, přičemž pochybnosti vyplynuly ze srovnávacího materiálu zajištěného při prohlídce domu zůstavitelky. Pokud by se však zjistilo, že ji sepsala a podepsala, namítla, že v době podpisu závěti nebyla schopna posoudit následky svého jednání v důsledku svého špatného , podezřelý výraz, (, podezřelý výraz, ) stavu.3. Z provedeného dokazování soud zjistil následující skutečnosti.4. Z listiny označené jako „Závěť“ soud zjistil, že se jedná o listinu, která je psaná rukou a obsahuje následující text: „Já, , jméno FO, , narozená , datum, , adresa, , odkazuji veškerý svůj majetek panu , jméno FO, nar. , Datum narození žalobce, . Toto je moje poslední vůle.“ Pod tímto textem je podpis , jméno FO, a datum , datum, (kopie závěti se nachází na č. l. 80 dědického spisu vedeného Okresním soudem v Příbrami pod sp. zn. , spisová značka, ).5. Z usnesení Okresního soudu v Příbrami ze dne 3. 5. 2024, č. j. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobci bylo uloženo, aby ve lhůtě 2 měsíců od právní moci tohoto usnesení podal proti České republice – , právnická osoba, (žalované) žalobu na určení, že je dědicem zůstavitelky ze závěti ze dne , datum, s odůvodněním, že stát popřel pravost závěti. Usnesení nabylo právní moci dne , datum, (toto usnesení se nachází na č. l. 5 spisu, s vyznačenou doložkou právní moci pak v dědickém spise sp. zn. , spisová značka, na č. l. 182).6. Mezi účastníky byly sporné dvě pro rozhodnutí věci zásadní skutečnosti, a to, zda závěť sepsala a podepsala zůstavitelka (pravost závěti) a pokud ano, pak jaký byl její , podezřelý výraz, stav v době podpisu. Soud se proto nejprve zabýval otázkou pravosti závěti. K této skutečnosti byl zpracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví.7. Ze znaleckého posudku č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, vypracovaného znalkyní , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , ve spojení s výslechem znalkyně soud zjistil, že znalkyně nenalezla žádné znaky svědčící o padělání. Měla dostatek srovnávacího materiálu v dobré kvalitě (vysvětlila, že doručenky nepředstavují dobrý srovnávací materiál). Pisatelem textu i podpisu byla jedna osoba. Nejednalo se o nacvičený podpis, ale o kurzívní písmo, což bylo dáno významem listiny, aby byl podpis čitelný. Znalkyně dospěla k jednoznačnému závěru, že závěť byla psaná i podepsaná vlastní rukou zůstavitelky.8. Dále tak bylo třeba zjistit, zda zůstavitelka v době podpisu závěti (ne)trpěla , podezřelý výraz, poruchou, která by ji činila neschopnou pořizovat závěť. Soud se proto dále zabýval , podezřelý výraz, stavem zůstavitelky v době sepisu závěti. K projevům jejího chování v rozhodné době byla vyslechnuta řada svědků včetně žalobce a následně byl zpracován znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, se specializací gerontopsychiatrie, kterému jako podklad sloužila lékařská dokumentace, která proto nebude samostatně rekapitulována.9. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil, že se se zůstavitelkou znali dlouho, měl od ní pronajatý byt. Od covidu se o ni začal starat, protože měla bércový vřed na noze, což ji limitovalo v pohybu. Pomáhal jí s nákupy, vyzvedáváním léků, staral se o její kočky. Po , podezřelý výraz, stránce byla do poslední chvíle v pořádku.10. Z výslechu , jméno FO, , poštovní doručovatelky, soud zjistil, že zůstavitelce doručovala pravidelně jednou měsíčně důchod, a to i v období jara , Anonymizováno, . Zůstavitelka špatně chodila, dezorientovaná však nebyla nikdy, vždy věděla, jaký je den, vždy jí ukázala občanský průkaz, podepsala se a přepočítala si peníze.11. Z výslechu , jméno FO, , kamarádky zůstavitelky, soud zjistil, že zůstavitelku naposledy viděla těsně před smrtí. Zůstavitelka ji poznala, mentálně byla fit. Dále popsala, že měla delší dobu problémy s nohou a že se o ni staral žalobce, který jí nakupoval, vozil k lékařům. Zůstavitelka jí říkala, že chce svůj majetek odkázat právě žalobci.12. Z výslechu , jméno FO, , terénní sociální pracovnice, soud zjistil, že zůstavitelka byla , podezřelý výraz, a po jejím propuštění v srpnu , Anonymizováno, měly schůzku u ní doma kvůli návazným službám a dávkám. Byla orientovaná místem, časem i osobou. Měla problémy s chůzí. Nákupy jí zařizoval žalobce. Naposledy ji navštívila v , Anonymizováno, , Anonymizováno, , kdy se domluvily na ukončení spolupráce. Náladu měla lepší než při předchozí schůzce, dezorientovaná nebyla vůbec.13. Z výslechu , jméno FO, , kamaráda zůstavitelky, soud zjistil, že zůstavitelku znal přes , Anonymizováno, let. Naposledy ji viděl na jaře , Anonymizováno, , kdy mu říkala, že má napsanou závěť a že vše odkázala žalobci, protože se o ni staral. Měla problémy s chůzí. Žalobce jí nakupoval, staral se jí o kočky. Při jejich posledním setkání byla orientovaná.14. Z výslechu , jméno FO, , , podezřelý výraz, sestry domácí péče, soud zjistil, že k zůstavitelce domů byla poslána na vyšetření dne , datum, praktickým lékařem zůstavitelky, a to z důvodu, že žalobce jej kontaktoval s tím, že zůstavitelce není dobře. Žalobce byl po celou dobu u zůstavitelky. Zůstavitelka nejprve odmítla odběry, proto u ní zůstal žalobce i nadále. Nicméně během dne se její , podezřelý výraz, stav zhoršil, a proto zavolali záchrannou službu s podezřením na selhání srdce. Poté se zůstavitelkou již nebyla v kontaktu.15. Ze znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví , podezřelý výraz, se specializací gerontopsychiatrie vypracovaného , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , , tituly za jménem, , dne , datum, pod č. , Anonymizováno, soud zjistil, že zůstavitelka dne , datum, při podpisu závěti netrpěla , podezřelý výraz, chorobou, která by ji činila neschopnou k takovému právnímu jednání, byla tedy schopna posoudit následky daného právního jednání. Jednoznačný závěr znaleckého posudku nezpochybnila ani žalovaná.16. Další důkazy soud již pro nadbytečnost neprováděl, jelikož skutkový stav byl zjištěn v rozsahu dostatečném pro rozhodnutí sporu.17. Na základě zjištěných skutečností soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.18. Zůstavitelka (paní , jméno FO, ) zemřela dne , datum, . Dne , datum, sepsala a podepsala vlastní rukou závěť, kterou odkázala veškerý svůj majetek žalobci. V době podpisu závěti netrpěla , podezřelý výraz, poruchou, kvůli které by nebyla schopna pořizovat pro případ smrti (byla tedy schopna správně porozumět dokumentu, který sepsala a podepsala a byla schopna posoudit, jaké důsledky pro ni dané jednání mělo).19. V projednávané věci se jednalo o spor o dědické právo, soud proto nejprve posuzoval, zda žaloba byla podána včas. Dle ustanovení § 170 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), totiž platí, že v případě, že pro vyřešení sporu o dědické právo je třeba prokázat skutečnosti, které jsou mezi dědici sporné, soud usnesením odkáže toho z účastníků, jehož dědické právo se jeví se zřetelem k okolnostem případu jako nejslabší, aby své právo uplatnil žalobou; k podání žaloby určí lhůtu, která nesmí být kratší než 2 měsíce. Dle odst. 2 téhož ustanovení pak platí pro případ, že žaloba nebyla ve lhůtě podána, nebo bylo-li řízení o žalobě zastaveno nebo byla-li žaloba odmítnuta, že spor o dědické právo byl vyřešen v neprospěch toho, kdo měl své právo uplatnit žalobou.20. V pozůstalostním řízení byl odkázán žalobce k podání žaloby, a to ve lhůtě dvou měsíců. Usnesení, kterým byl žalobce odkázán, nabylo právní moci dne , datum, . Žalobce podal žalobu dne , datum, , tedy včas. Soud proto spor projednal po věcné stránce, přičemž zjištěné skutečnosti právně hodnotil s ohledem na datum úmrtí zůstavitelky podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).21. Podle § 1494 odst. 1 o. z. závěť je odvolatelný projev vůle, kterým zůstavitel pro případ své smrti osobně zůstavuje jedné či více osobám alespoň podíl na pozůstalosti, případně i odkaz. Není-li zřejmé, který den, měsíc a rok byla závěť pořízena a pořídil-li zůstavitel více závětí, které si odporují