ECLI: ECLI:CZ:OSPB:2025:9.C.42.2025.1 Datum: 2025-07-31 Předmět: zaplacení 22 223 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2295 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1475 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1958 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 197 ["pozůstalost""vyklizení bytu""peněžité plnění""smlouva nájemní"]
O co šlo: zaplacení 22 223 Kč s příslušenstvím (["§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 251 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2201 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 2295 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1475 z. č. 89/2012 )
1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne 14. 3. 2025 domáhala po žalovaných povinných společně a nerozdílně zaplacení 22 223 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaní jsou , Anonymizováno, po zůstavitelce , jméno FO, , nar. , datum, , zemř. , datum, , která až do své smrti užívala byt č. , hodnota, v domě č. p. , adresa, , k. ú. , adresa, (dále jen „byt“), který má ve správě žalobkyně. V období od 1. 6. 2019 do dne 31. 5. 2020 jej užívala na základě nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, ze dne , datum, , která však nebyla prodloužena. Následně jej tedy užívala bez právního důvodu až do své smrti. Byt nebyl zpřístupněn ihned po její smrti, stalo se tak až dne 19. 1. 2021, kdy byl vyklizen (do té doby žalobkyně neúspěšně jednala se synem zůstavitelky – , jméno FO, , který přislíbil vrátit klíče, nakonec je nevrátil a přerušil kontakt se žalobkyní). Žalovaná částka je náhradou za užívání bytu bez právního důvodu za období od 17. 7. 2020 do 19. 1. 2021, tj. ode dne následujícího po smrti zůstavitelky do dne zpřístupnění a vyklizení bytu. Pohledávka tedy vznikla až po smrti zůstavitelky, proto nebyla součástí pozůstalosti a odpovídají za ni dědicové zůstavitelky, tj. žalovaní. Výše náhrady odpovídá výši ujednaného nájemného (bez záloh na služby), tj. 3 645 Kč měsíčně. Žalobkyně současně uplatnila nárok na zákonný úrok z prodlení ode dne 15. 5. 2024.2. První žalovaná se k žalobě nevyjádřila.3. Druhý žalovaný namítl, že coby dědic zůstavitelky neměl na vznik dluhu žádný vliv. Ani nevěděl, že bude dědit. Dluh přitom vznikl částečně nekonáním syna zůstavitelky a žalobkyně.4. Za splnění podmínek § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), soud projednal věc při jednání dne 31. 7. 2025 v nepřítomnosti první žalované a na základě provedeného dokazování zjistil následující skutečnosti.5. Předmětný byt vlastní , Anonymizováno, město , adresa, , přičemž jeho správa je svěřena žalobkyni (zjištěno z informace o jednotce založené na č. l. 5 spisu).6. Zůstavitelka s žalobkyní uzavřely dne 20. 5. 2019 nájemní smlouvu č. , Anonymizováno, , Anonymizováno, , na základě které měla zůstavitelka pronajatý předmětný byt o velikosti , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, m², a to na dobu určitou do dne 31. 5. 2020 za 3 645 Kč měsíčně (bez záloh na služby; zjištěno z nájemní smlouvy založené na č. l. , Anonymizováno, spisu a z evidenčního listu založeného na č. l. , Anonymizováno, spisu).7. Zůstavitelka dne , datum, zemřela. Jejími dědici byli žalovaní. Dědictví nabyli rovným dílem, a to mj. bytové zařízení předmětného bytu a pohledávku za , právnická osoba, . z důvodu přeplatku ze složené jistoty. Usnesení o potvrzení nabytí dědictví nabylo právní moci dne 5. 1. 2023 (zjištěno ze sdělení , Anonymizováno, soudu pro , adresa, založeného na č. l. , Anonymizováno, spisu a z usnesení o potvrzení nabytí dědictví založeného na č. l. , Anonymizováno, spisu).8. Dne 3. 12. 2020 bylo v bytě provedeno místní šetření, kde syn zůstavitelky, pan , jméno FO, , uvedl, že byt vyklidí a předá dne 14. 12. 2020 (zjištěno ze zápisu z jednání založeného na č. l. , Anonymizováno, spisu).9. Žalovaní byli před podáním žaloby vyzváni k úhradě žalované částky se lhůtou k plnění do dne 15. 5. 2024 (zjištěno z dopisu ze dne 2. 4. 2024 a 20. 5. 2024, založených na č. l. 14 – 16 spisu).10. Z ostatních důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti.11. Soud na základě provedeného dokazování učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Zůstavitelka užívala byt na základě nájemní smlouvy ze dne 20. 5. 2019, a to za nájemné ve výši 3 645 Kč. Nájem skončil dne 31. 5. 2020. Byt užívala až do své smrti dne , datum, . Byt byl vyklizen a předán žalobkyni však až dne 19. 1. 2021. Po zůstavitelce dědili žalovaní, a to rovným dílem. Rozhodnutí o dědictví nabylo právní moci dne , datum, .12. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).13. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.14. Podle § 2246 odst. 1 o. z. strany ujednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že se nájemné sjednává za jeden měsíc.15. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.16. Podle § 1475 odst. 1 o. z. dědické právo je právo na pozůstalost nebo na poměrný podíl z ní.17. Podle § 1475 odst. 2 o. z. pozůstalost tvoří celé jmění zůstavitele, kromě práv a povinností vázaných výlučně na jeho osobu, ledaže byly jako dluh uznány nebo uplatněny u orgánu veřejné moci.18. Podle § 1475 odst. 3 o. z. komu náleží dědické právo, je dědic, a pozůstalost ve vztahu k dědici je dědictvím.19. Podle § 1479 o. z. dědické právo vzniká smrtí zůstavitele. Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním, nedědí.20. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.21. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.22. Podle § 1970 o. z. může po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.23. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba byla podána po právu jen z části. Žalobkyně a zůstavitelka platně uzavřely nájemní smlouvu, na základě které zůstavitelka měla právo užívat předmětný byt a byla povinna platit nájemné ve výši 3 645 Kč měsíčně. Nájem skončil uplynutím doby, a to ke dni 31. 5. 2020. Zůstavitelka však byt nevyklidila. Zemřela dne , datum, . Byt byl vyklizen a předán žalobkyni až dne 19. 1. 2021. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala zaplacení náhrady za užívání bytu za období ode dne 17. 7. 2020 do dne 19. 1. 2021, tj. za období po smrti zůstavitelky do doby skutečného předání bytu, a to ve výši sjednaného nájemného, a to po dědicích zůstavitelky povinných společně a nerozdílně. Dle § 2295 o. z. má žalobkyně na tuto náhradu právo, a to právě až do faktického předání bytu. Za období po smrti zůstavitelky se však nejedná o dluh zůstavitelky, nýbrž o přímý dluh dědiců vzniklý v souvislosti se zděděným majetkem. Dědicové jsou právní nástupci zůstavitelky, kteří vstupují nejen do práv, ale i do povinností zůstavitele (dlužníka), a to s účinností ke dni vzniku dědického práva (tj. k okamžiku smrti zůstavitele). Odpovídají pak za své vlastní dluhy, jež vznikly po smrti zůstavitelky a mají původ v dědicově právním jednání, případně opomenutí (prodlení) a souvisí právě se zděděným majetkem. Žalovaní zdědili rovným dílem vybavení předmětného bytu i přeplatek ze složené jistoty. Náhrada za neodevzdaný byt tedy je dluhem dědiců, tj. žalovaných. Nicméně neodpovídají za něj společně a nerozdílně, jak se domáhala žalobkyně. Každý odpovídá jen v rozsahu zděděného podílu, tj. ve výši 1/2, jelikož pozůstalostní řízení bylo skončeno ještě před zahájením tohoto řízení. Soud proto každému z žalovaných uložil povinnost zaplatit žalobkyni 11 111,50 Kč (1/2 náhrady za žalované období) se zákonným úrokem z prodlení ode dne následujícího po splatnosti dluhu. Splatnost byla stanovena dle § 1958 odst. 2 o. z. dle výzvy k plnění, ve které žalobkyně poskytla lhůtu k plnění do dne 15. 5. 2024. Jelikož žalovaní dluh v dané lhůtě neuhradili, dostali se následujícího dne do prodlení. Zákonný úrok z prodlení byl tedy přiznán až ode dne 16. 5. 2024 (nikoli již ode dne 15. 5. 2024, jak požadovala žalobkyně) do zaplacení. Výše zákonného úroku z prodlení byla stanovena dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůtu k plnění soud určil třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř. Ve zbylém rozsahu soud žalobu pro nedůvodnost zamítl.24. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť žalobkyně byla úspěšná jen z části.