1 C 236/2021-14 — Okresní soud v Pelhřimově

Ze shodného tvrzení účastníků a předloženého oddacího listu soud zjišťoval, že účastníci uzavřeli manželství jak shora uvedeno, oba jsou státními příslušníky ČR a poslední společné bydliště měli v [obec]. U manžela se jedná o manželství prvé, u manželky o manželství druhé a za trvání tohoto manželství se nenarodily žádné děti. Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství, když poukazovali na skutečnost, že se postupem času odcizili, oba již mají nové partnery, dva roky spolu nežijí a manželství již neplní žádnou ze svých funkcí. 2 1 C 236/2021 V průběhu řízení manželé shodně uvedli, že nebyla uzavřena dohoda ohledně vypořádání SJM a práv společného bydlení pro dobu po rozvodu. Za této situace, kdy nedošlo k dohodě o úpravě poměrů mezi manželi, soud společný návrh manželů nemůže projednat v režimu tzv. nesporného rozvodu dle ust. § 757 o.z., návrh na rozvod soud projedná v režimu ust. § 755 o.z.. V průběhu řízení učinili účastníci nesporné tvrzení o příčině rozvratu manželství, kterou je vzájemné odcizení. Soud učinil skutkový závěr o tom, že jsou dány podmínky podle ust. § 755 o.z., manželé podali společný návrh na rozvod manželství, manželství manželů je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Příčinu rozvratu manželství soud shledává ve vzájemném odcizení manželů. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení postupoval soud podle § 23 věta prvá z.ř.s. a účastníci se také vzdali práva na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění tohoto rozsudku bylo vypracováno v jeho zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o.s ř., neboť se účastníci vzdali práva na odvolání proti rozsudku.