4 C 172/2022-209 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení částky 99 069 Kč s příslušenstvím, když žalovaný dne 2. 2. 2022 vjel mimo komunikaci, kde najel do okapového svodu. Pokračoval v jízdě, kde narazil do zdi garáže, kde poškodil garáž a věci v ní. Na místě dopravní nehody nezastavil a odjel, aniž by nehodu nahlásil. K nahlášení došlo až ráno. Protože vozidlo bylo pojištěno, vyplatit žalobce z titulu smlouvy, na základě pojistné události, poškozenému panu , jméno FO, pojistné ve2 , spisová značkavýši 99 069 Kč za opravu poškozené garáže a vybavení. Žalovaný tedy způsobil dopravní nehodu, bez důvodu od ní odjel, k oznámení došlo až poté, co se vyspal, tedy je splněn regresní důvod podle ust. § 10 odst. 1, písm. b) a c) zákona č. 169/1999 Sb.. Bezpečnostní podmínky nejsou důvod zřetele hodné pro opuštění místa nehody. Žalovanému nebránilo nic nepřeparkovat auto o kousek dál a vyčkat příjezdu Policie. Podle písmena c) potom není nutno prokazovat ztížení šetření. K opuštění místa nehody došlo a žalovaný k tomu neměl důvod zřetele hodný.2. Žalovaný navrhl zamítnutí návrhu s tím, že dopravní se stala kolem 02:00 hodiny ráno, za velmi silné sněhové vánice. Ten samý den došlo k nahlášení. Žalovaný spolupracoval s Policií. Učinil vše, co měl. Při dopravní nehodě zjistil poškození svého vozidla a vzhledem k povětrnostním podmínkám neviděl poškození nemovitosti. , právnická osoba, i pojistná událost byla řádně šetřena a zjištěna ve všech okolnostech. Opuštěním místa nehody, nedošlo ke ztížení šetření žalobce. Žalovaný od počátku uznával, že přestupek udělal. Kdyby ponechal auto na místě vytvořil by další nebezpečnou překážku. I přeparkování je opuštění místa nehody.3. Okresní soud ve věci rozhodoval již svým rozsudkem ze dne 30. 3. 2023 čj. , spisová značka, , kdy návrh zamítl. V původním řízení byl vyslýchán žalovaný, který objasnil, proč vyjížděl, že se část stáda oddělila. Událost se stala asi 200 – 30 metrů od jeho nemovitosti, na cestě z mírného kopce. Začal brzdil, auto klouzalo a narazil do okapu. Vzhledem k počasí škody na nemovitosti neviděl. Připadalo mu nebezpečné auto nechával v cestě, dojel proto domů, a vše řešil až ráno. Policii nevolal hned vzhledem k času a povětrností situaci. Soud provedl dokazování i výslechem syna žalovaného, který potvrdil, že jej otec ve 02:00 hodin ráno vzbudil a šli hledat krávy. Otec se vrátil kolem 03:00 hodiny. Venku sněžilo a foukalo, byla bílá tma. Když se otec vrátil, říkal, že ho to strhlo, nic moc se nestalo, ať to neřeší. Soud prováděl dokazování i listinnými důkazy, zejména protokolem o dopravní nehodě ze dne 2. 2. 2022, když k nehodě došlo tím, že žalovaný jel po místní komunikaci, nepřizpůsobil rychlost jízdy, na zasněžené vozovce dostal smyk. Narazil do okapového svodu a garáže. Alkohol zjišťován z důvodu dodatečného oznámení nebyl, ke zranění osob nedošlo. , právnická osoba, byla vyřízena v přestupkovém řízení, kdy žalovanému byla udělena pokuta, kterou v hotovosti zaplatil. Soud prováděl dokazování fotografiemi z místního šetření, listinnými důkazy týkající se pojistné smlouvy, vyčíslení škody a korespondence, zprávou Českého hydrometeorologického ústavu, když dle zprávy tohoto, ležela sněhová pokrývka, sněžilo. Již v původním řízení soud konstatoval, že je nesporné, že žalovaný nezvládl řízení, dopustil se přestupku, způsobil škodu. Nesporné bylo to, že žalobce z titulu náhrady škody plnil, nesporná byla výše škody. Dospěl k závěru, že zákon pro vznik regresního nároku stanoví dvě podmínky, které musí být splněny kumulativně, a to jednak nesplnění povinnosti ohlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a za druhé, že v důsledku porušení této povinnosti se znemožní nebo ztíží možnosti řádného šetření pojistitele nebo možnosti pojistitele uplatit nárok. Z důvodu nenahlášení dopravní nehody nebo opuštění místa nehody nemůže potom Policie zjistit, zda byl pojištěný v době dopravní nehody pod vlivem alkoholu, v jakém technickém stavu bylo pojištěné vozidlo, mechanismus dopravní nehody a vzniká pochybnost o tom, kdo byl skutečně řidičem. Samotná skutečnost, že povinný od dopravní nehody ujede a nesplní řádně oznamovací povinnost , právnická osoba, nezakládá postižný nárok pojistitele, jestli-že bylo zjištěno, že neexistovaly pochybnosti o průběhu dopravní nehody a mechanismu vzniku škody. Ve svém původním odůvodnění se okresní soud zabýval eventuální možností vlivu alkoholu a 6-tihodinovou prodlevou mezi dopravní nehodou a ohlášením a dospěl k závěru, že provedeným šetřením, zejména výpovědí svědka lze dospět k závěru, že k dopravní nehodě došlo s největší pravděpodobností nikoliv s 6-tihodinovou, ale s 5-tihodinovou prodlevou. Soud považoval za logické vysvětlení, proč žalovaný v tuto dobu autem vyjel, proč nechal řešení situace až na ráno, když u nehody nikdo nebyl, nedošlo ke zranění. Sám poškozený, byť se nárazem probudil, vše řešil až ráno, když v té době bylo náledí a sněžilo. Časový odstup 5-ti hodin soud považoval za3 , spisová značkahraniční a v tomto konkrétním případě vzal v úvahu i další okolnosti, zejména povětrností vlivy, reakci žalovaného, který nepopíral , že škodu způsobil, pokutu zaplatil.4. Proti rozhodnutí bylo ze strany žalobce podáno odvolání do věci samé, když byly uplatněny dva postihové důvody, a to z titulu ust. § 10 odst. 1, písm. b) a c) zák.. 168/1999 Sb.. K naplnění podmínek postihu pojistitele podle ust. § 10 odst. 1, písm. c) však postačuje pouze opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu bez dalšího , aniž by bylo potřeba prokazovat ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření pojistitele, nebo možnosti pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění, jako je tomu u písm. b). Již z jazykového výkladu vyplývá, že v § 10 odst. 1, písm. c) absentuje ta část skutkové podstaty, která je nutná k naplnění jiných postihů, tedy ztížení nebo znemožnění možnosti řádného šetření. Toto tedy není nutno prokazovat. I z hlediska historického a teologického výkladu je třeba vycházet z toho, že výklad daného ustanovení a úprava postihů se časem zpřísňovala, když jasným záměrem zákonodárce bylo zpřísnit postihové ustanovení, a to konkrétně oslabit ochranu pojištěného v případě tak závažného jednání, jako je ujetí od dopravní nehody. Ujetí od dopravní nehody tedy bez zřetele hodného, má být tedy postihováno bez dalšího.5. Krajský soud v , právnická osoba, , pobočka , adresa, , svým rozhodnutím ze dne 26. 6. 2023 zrušil rozsudek okresního soudu s tím, že se ztotožnil se závěrem okresního soudu, že regresní nárok podle ust. § 10 odst. 1, písm. b) zákona prokázán není, neboť ztížení možností řádného šetření nemůže být pouze v rovině hypotetické, ale musí vycházet z konkrétních okolností, a nenastupuje automaticky při nesplnění povinnosti ohlásit dopravní nehodu. Technickou způsobilost nepochybně bylo možné ověřit v případě nutnosti při šetření dopravní nehody mnohem lépe, než v době dopravní nehody tedy v nočních hodinách za tmy a sněžení. , adresa, nehody byla Policií zjištěna a nehoda jako celek byla ze všech stránek řádně objasněna. Stejný druh nároku podle písmena c) však má odlišnou skutkovou podstatu, neboť spočívá v opuštění místa dopravní nehody bez zřetele hodného důvodu, popř. jiném znemožnění zjištění skutečné příčiny vzniku dopravní nehody. Právní závěr o tom, zda je naplněna či nikoliv hypotéza nároku dle písmena c) vyžaduje hodnocení skutkových zjištění z hlediska toho, zda v nich lze spatřovat s ohledem na konkrétní okolnosti případu zřetele hodný důvod k opuštění místa dopravní nehody.6. Žádná ze stran nenavrhla další důkazy, soud proto pouze dotazem na Policii potvrdil tvrzení žalobce, že dopravní nehoda byla v 08:00 hodin nahlášena poškozeným , jméno FO, .7. Na základě prováděného dokazování lze dospěl k skutkovým závěrům, které jsou mezi účastníky nesporné, a to že, že žalovaný dne 2. 2. 2022 způsobil nehodu, zaplatil pokutu v přestupkovém řízení, když nezvládl řízení, že k nehodě došlo v noci za sněžení. Nesporné je, že žalobce plnil z titulu náhrady škody poškozenému. Nesporná je výše škody a mezi účastníky není sporu ani o tom, že Policie byla volána až s časovým odstupem.8. Žalobce opírá svůj nárok jednak o ust. § 10 odst. 1, písm. b) zákona č. 168/1999 Sb., dle kterého pojistitel má proti pojištěnému právo na náhradu toho, co za něho plnil, jestliže prokáže, že pojištění bez zřetele hodného důvodu nesplnil povinnost podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích, sepsat společný záznam o dopravní nehodě, nebo nahlásit dopravní nehodu, která je škodnou událostí, a v důsledku toho byla ztížena nebo znemožněna možnost řádného šetření pojistitele podle § 9 odst. 3 tohoto zákona, nebo možnost pojistitele uplatnit toto právo na náhradu pojistného plnění. Tímto písmenem se již okresní soud podrobně zabýval ve svém rozsudku ze dne 30. 3. 2023 a i odvolací soud ve svém zrušujícím rozhodnutí dospěl k závěru, že regresní nárok podle tohoto písmena prokázán není. V předmětném posouzení proto zůstává výklad ust. § 10 o