4 C 202/2023-45 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhal zaplacení celkové částky 15 217 Kč s příslušenstvím, když je právnickou osobou zapsanou do obchodního rejstříku na základě § 18 zákona č. 168/1999 Sb.,o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Podle ust. § 1 zákona stanoví povinnost mít sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu. V případně porušení této povinnosti2 , spisová značkavzniká nárok na příspěvek. Žalobce zjistil, že osobní automobil SPZ , SPZ, , VIN , VIN kód, , číslo technického průkazu , hodnota, je evidován v registru silničních vozidel jako provozovaný. Od Ministerstva dopravy dálkovým způsobem obdržel informaci o osobě, která je zapsána v registru silničních vozidel. Ze zákona se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla. Žalobce se proto obrátil na vlastníka. Registr silničních vozidel není veřejným seznamem, ale informační systém z veřejné správy. Poté se obrátil s výzvou na registrovaného vlastníka, tento sdělil a doložil, že předmětem období vlastníkem nebyl. Bylo doloženo, že vlastnické právo k vozidlu nabyl žalovaný, čímž byla vyvrácena zákonná domněnka o skutečném vlastníku vozidla a osoby povinné k úhradě příspěvku. Nárok je tedy uplatněn vůči skutečnému vlastníku vozidla, kterým je žalovaný. Žalovaný co by vlastník neměl v období od 1. 12. 2019 do 30. 4. 2020 k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti ač to bylo jeho povinností. Vozidlo, tak bylo nepojištěno 152 dní čímž vzniká nárok na příspěvek ve výši součinu počtu dní, kdy auto bylo nepojištěno tedy 152 dní a denní sazby 47 Kč, celkem tedy příspěvek činí 7 144 Kč. Vozidlo bylo dále nepojištěno i v období od 1. 5. 2020 do 6. 10. 2020, tedy 159 dní, při denní sazbě 47 Kč, přičemž za toto období vznikl nárok na příspěvek ve výši 7 473 Kč. Žalovanému byly zasílány upomínky, na které nereagoval. Současně žalobci náleží právo na poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v zákonné výši 300 Kč za každé prodlení.2. Proti platebnímu rozkazu podal žalovaný odpor s tím, že si není vědom, že by žalobci něco dlužil. V odůvodnění odporu uvedl, že předmětné vozidlo dne 22. 6. 2019 koupil od , jméno FO, za účelem ho použít na náhradní díly, neboť bylo ve špatném technickém stavu. Z prodávajícím se domluvil, že mu pošle obratem zpět registrační značky a malý technický průkaz, což učinil s tím, že prodávající značky uloží do depozita. Neměl v úmysl vozidlo provozovat, proto také nechtěl ani velký technický průkaz. Domníval se, že je celá situace vyřešena. Když mu přišel dopis od žalobce sešel se s panem , jméno FO, na sociální síti, chvilku si dopisovali a bylo mu sděleno, že uložení značek do depozita měla na starosti jeho přítelkyně. Poté se odmlčen a nechtěl s ním nic dál řešit. Jako účastník řízení potvrdil, že automobil sice koupil, ale že se dohodli, že budou dány značky do depozita. Značky i technický průkaz zaslal prodávajícímu, což je jedna z možností likvidace auta a tím to pro něj skončilo. Překvapilo jej, že se žalobce ozval, že mu něco dluží. Vozidlo bylo rozebráno a fakticky neexistuje.3. Soudu byla předložena kupní smlouva o prodeji předmětného motorového vozidla ze dne 22. 6. 2019 uzavřená mezi , jméno FO, a žalovaným, který předmětné vozidlo za kupní cenu 15 000 Kč koupil. V čl. 6 se účastníci dohodli, že nahlášení změn v evidenci držitelů motorových vozidel zajistí kupující, a to na svůj náklad. Kupující potom bere na vědomí, že prodávající bezprostředně po podpisu smlouvy zruší pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, a je tedy povinen jej bezodkladně pojistit. Dále bylo v závěrečném ustanovení deklarováno, že zaplacením kupní smlouvy, přechází na kupujícího vlastnické právo prodávaného motorového vozidla. Soudu byly dále předloženy prvé upomínky o úhradu nedoplatku příspěvku do garančního fondu ze dne 18. 5. 2022, když tyto jsou adresovány na adresu, kde je žalovaný hlášen k trvalému pobytu. Vyzývají žalovaného k nedoplatku s tím, že jsou zde i další informace týkající se případných problémů, pokud by nebyl vlastníkem vozidla, pokud by bylo auto vyřazeno, odcizeno, a podobně. Je zde odkaz na webové stránky. Již před touto upomínkou byl žalovaný dne 10. 2. 2022 vyzýván k úhradě příspěvku do garančního fondu za nepojištěné období, když opět prvotní výzva obsahuje poučení, jak postupovat v případě nesrovnalostí, je zde výňatek ze zákona č. 168/1999 Sb. a odkazy na řešení situace a spojení. Druhé upomínky potom byly zaslány dne 17. 6. 2022. Žalovanému dále byla dne 8. 8. 2022 zaslána společností Tarakan výzva k zaplacení dlužné částky. Dne 18. 10. 2022 mu byla zaslána předžalobní upomínka. Dle databáze žalobce je v údajích o vozidlech evidován žalovaný. Ze3 , spisová značkazprávy , právnická osoba, pak vyplývá, že žalovaný není a nebyl v systému RSV veden jako vlastník ani jako provozovatel vozidla SPZ , SPZ, . Soud dále vyžadoval zprávy od ČSOB a.s., když pojistná smlouva , hodnota, byla stornována k 25. 3. 2019 z důvodu neplacení pojistného. Jak vyplývá z této smlouvy předmětné vozidlo bylo pojištěno panem , jméno FO, . Žalovaný předložil čestné prohlášení ze dne 14. 11. 2022, dle kterého prohlašuje , že vozidlo zakoupil za účelem náhradních dílů, a majitel měl dle dodatku v kupní smlouvě po obdržení dokladů, tyto vložit do depozita. Z usnesení Okresního soudu v Benešově ze dne 16. 2. 2022 čj. , spisová značka, vyplývá, že předmětný příspěvek byl původně vymáhán proti žalovanému , jméno FO, , když tento ve věci podal odpor s tím, že vozidlo bylo prodáno žalovanému, tudíž jej v době, kdy nebylo pojištěno nevlastnil a nevznikala tedy povinnost platit pojistné, přiložil scan kupní smlouvy. Okresní soud v Benešově řízení zastavil a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení, neboť se ČKP o prodeji vozidla dozvěděla v souvislosti se sdělením žalovaného u podání žaloby.4. Žalobce se ve svém původním návrhu domáhal zaplacení příspěvku proti , jméno FO, , když tento je zapsán v registru silničních vozidel jako vlastník vozidla, k němuž nebylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem. Povinnost k úhradě příspěvku do garančního fondu má v takovém případě vlastník či provozovatel vozidla zapsaný v registru silničních vozidel (§ 4 odst. 1,2 zákona). Této povinnosti se může zprostit pouze tak, že doloží okolnosti, které jeho povinnost k úhradě příspěvku vylučují ( § 4 odst. 7 zákona). Vzhledem k tomu, že v řízení vedeného u Okresního soudu v Benešově žalovaný doložil, že není vlastníkem, byla podána žaloba proti žalovanému, a to na základě kupní smlouvy. Je nutno poznamenat, že registr silničních vozidel je informačním nástrojem, jehož zápisy mají pouze povahu evidenční. Zakládají tedy vyvratitelnou domněnku ohledně vlastnictví. Důkazní břemeno, že není nutno platit příspěvek potom leží na žalovaném, a to bez ohledu na to, jestli je zcela bez viny nebo nikoliv. Žalovaný byl před podáním žaloby 5x upozorňován na svou povinnost příspěvek zaplatit. Sám jak vyplývá z jeho účastnické výpovědi věděl, že tento problém nastal, když s žalobcem mluvil. Je svobodnou volnou každého člověka , zda se rozhodne věc řešit před vydáním žaloby či nikoliv. Jak vyplývá z upomínek byl žalovaný informován, že existují webové stránky, kde se nabízí zdarma pomoc všem, kdo si nejsou ničím ohledně povinného ručení jistí, k dispozici je též callcentrum. Žalovaný se potom bránil proti nároku až po podání žaloby. Pokud jde o vlastnictví vozidla, platí vyvratitelná domněnka, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem, pokud však existuje kupní smlouva či jakýkoliv jiný důkaz, povinnost mít pojištěno vozidlo stíhá vlastníka automobilu, byť nedošlo k tzv. přepisu vozidla k registru na nového vlastníka. Vozidlo potom musí být pojištěno po celou dobu, kdy je zapsáno v registru silničních vozidel, jako provozované. Nelze tedy dospět bez dalšího k tomu, že pokud vozidlo někde stojí a neprovozuje se, není důvod pojištění bez dalšího neplatit, neboť vozidlo je nutno zlikvidovat nejen fakticky, ale i právně, byť se může jednat, tak jak byl žalovaný s původním vlastníkem domluven tím, že se dají registrační značky do , SPZ, . To se však v daném případě nestalo. Sám žalovaný nerozporuje, že automobil koupil. V kupní smlouvě naopak on se zavazuje, jako kupující na svůj náklad nahlásit změny v evidenci držitelů vozidel s tím, že vzal na vědomí, že je povinnost bezodkladně vozidlo pojistit. Vlastnické právo potom nepochybně přešlo na žalovaného tak, jak bylo domluveno, zaplacením kupní ceny a převzetím vozidla. Žádný dodatek ke kupní smlouvě tak, jak je v čestném prohlášení potom není. Pakli-že se s prodávajícím domluvili na nějakém postupu vyřazení vozidla z provozu, není to důvod pro zproštění povinnosti platit příspěvek ze strany žalovaného, jako vlastníka vozidla. Jak z jeho výpovědi vyplývá, tento problém mu byl znám, když sám uvedl, že se s prodávajícím telefonicky, re