4 C 207/2023-174 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobce se ve svém návrhu domáhá určení, že je spoluvlastníkem 1/2 studny a příslušenství k této studni, když je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. , hodnota, v obci , adresa, . Na tomto pozemku se nachází část šachtové studny, která svým obvodem zasahuje i na sousední pozemek parc. č. , hodnota, ve vlastnictví žalovaného. Studna je vystrojena jímacím zařízením, na něž je připojena trubka, kterou přitéká voda jednak k rodinnému domu čp. , Anonymizováno, , jehož je vlastníkem a jednak k zemědělské usedlosti čp. , Anonymizováno, v podílovém vlastnictví žalovaných. Dne 31. 8. 2020 podal žádost o povolení k odběru podzemní vody z předmětné studny za účelem zásobování vodou rodinného domu čp. , Anonymizováno, . Žádost byla zamítnuta s tím, že odběr byl již povolen žalované. Na podkladě odvolání Krajský úřad , právnická osoba, rozhodnutí zrušil a věc vrátil , právnická osoba, . Odvolací správní orgán věc uzavřel tak, že je třeba buď se dohodnout, nebo podat žalobu na určení vlastnictví ke studni. , právnická osoba, jej vyzval k předložení dokladu o vlastnickém právu a řízení ve věci vydání povolení k nakládání s podzemními vodami přerušil. K dohodě nedošlo. Předmětná studna byla vybudována v roce 1947 společně tehdejšími vlastníky zemědělských usedlostí čp. , Anonymizováno, a čp. , Anonymizováno, , Anonymizováno, za účelem zásobování obou jejich hospodářství vodou. Studna byla zřízena na základě dohody jako spoluvlastnictví a nachází se zčásti na jeho pozemku. Studnu po celou dobu v dobré víře užívá. Obě chalupy potřebovaly vodu, byl zde dobytek, koně a sousedi spolu vycházeli. Protože bylo vody třeba, dohodli se s vlastníky pozemků a udělala se studna. Nikdo nevěděl, na čím pozemku studna stojí, protože se nezaměřovala. Vodovodní přípojka potom byla součástí dědického řízení po otci. , právnická osoba, se podílely obě rodiny, obě rodiny byly na studnu připojeny. Žalobce se až v souvislosti s vodoprávním řízení dozvěděl, že nemá na vodu nárok. Další studna či vrty nejsou předmětem řízení.2. Žalovaní navrhli zamítnutí návrhu, když studna je ve výlučném vlastnictví žalovaného, respektive vždy byla ve vlastnici právních předchůdců současného majitele pozemkové parc. č. , hodnota, . V době vzniku studny byl výlučným vlastníkem této parcely , jméno FO, , který na základě písemného ujednání ze dne 4. 9. 1947 za úplatu 2 000 Kč umožnil svému jmenovci, právnímu předchůdci žalovaných, panu , jméno FO, a panu , jméno FO, , vykopat kopanou studnu a z této studny čerpat vodu. Druhý oprávněný z úpisu nakonec svého práva nevyužil a vybudoval si svou vlastní studnu, proto z předmětné studny vede pouze jedno jediné potrubí, které zásobuje nemovitosti žalovaných. Z úpisu je patrno, že je počítáno s rourama, tedy že každý z oprávněných bude mít svou vlastní vodovodní přípojku. Instalováno však bylo pouze jedno potrubí vedoucí do nemovitosti čp. , Anonymizováno, . Důvodem vybudování této studny byl špatný zdravotní stav manželky , jméno FO, , který požádal o úpravu koupelny. Studna potom byla placena z výlučných prostředků rodiny , jméno FO, , což potvrzuje například faktura, když , jméno FO, koupil skruže o průměru 150 cm, které jsou ve studni dodnes. Žalobce své vlastnictví nijak nedoložil a svůj nárok na polovinu studny odvozuje pouze a jen od vlastnictví asi 10 cm² pozemkové parcely pod předmětnou studnou. Z úpisu je patrné, že , jméno FO, považoval pozemek pod studnou za svůj a změnily-li se v průběhu času hranice, lze toto přičíst tzv. digitalizaci pozemků, což je velmi běžný jev. Žalovaní užívali studnu i pozemek pod ní od roku 1947 do roku 2020, kdy vznesl svůj nárok žalobce na základě nově vytvořeného geometrického plánu od geodeta , jméno FO, . Žalobce, ani jeho právní předchůdci svůj nárok na studnu nikdy neuplatňovali a s tím začali až po trestním oznámení. Žalobce potom má na svých pozemcích přinejmenším ještě další dvě studně a nemá tedy naléhavý zájem pro nedostatek vody. Žalobce či jeho právní předchůdce se napojili na vedení načerno, a toto vedení není technicky uzpůsobené a legálně by nikdo nezískal povolení příslušného orgánu. V letech 1976 - 1977, se souhlasem právního předchůdce žalobce, se prováděla oprava přípojky. Žádná přípojka do domu žalobce na vodovod žalovaných připojená nebyla. Pokud žalobce odkazuje na dědické rozhodnutí, v tomto žádná studna zmíněná není, pouze vodovodní přípojka v délce 21 metrů, což je vodovodní přípojka od druhé studny. Čerpání vody není předmětem řízení. Předmětem řízení je vlastnictví studny. Žalobce neprokázal, že by studna byla v jeho vlastnictví, že by se podílel na stavbě či úpravě.3. Žalobce jako účastník řízení uvedl, že studna se stavěla někdy v roce1947 předky z obou chalup. , jméno FO, se společně, aby se práce a náklady rozdělily. Společně se vykopala studna a založilo vedení.3 4 C 207/2023Někdy v 70. letech se rekonstruovala, přestavby se zúčastnily obě strany. Původně byla studna menší, dávaly se větší skruže. Původní studna byla na pozemku žalovaných, nová je však i na jeho. Původní pozemek patřil panu , jméno FO, . Tehdy byla dohoda, že se studna vykope pro obě chalupy. Nikdy nikdo nepopíral jejich nárok. V roce 2019 jim žalovaní uzavřeli vodu a nechali je bez vody. Voda někdy teče, někdy ne. Je zde jedna silná roura pro obě chalupy. Když jim žalovaní zavřeli vodu, zavřeli ji i sobě. Žádnou jinou vodu nemají, snažili se vykopat studnu, je však bez pramene. Trubky vedou částečně přes jejich pozemek. Studna zásobuje obě chalupy jedním vedením. Ví, že původní studna byla na cizím pozemku s panem , jméno FO, , který vlastnil pozemek, se nikdy nesetkal. Oprava se prováděla někdy v roce 1976, v té době byl v Německu. K dědictví se dostal po smrti matky v roce 2000. Měl uspořené peníze, kterými pomáhal. Po smrti zdědil i studnu.4. Žalovaný jako účastník řízení uvedl, že jeho praděda , jméno FO, byl vlastníkem pozemku a domluvil se s druhým pradědou , jméno FO, , a to písemnou dohodou, že , jméno FO, vybuduje studnu, když potřeboval vodu do koupelny. Studna byla v roce 1947 vybudována. Na chalupě se dobře hospodařilo. Veškerý materiál platila jeho rodina. Žalobce má vlastní studnu, má vlastní vrt a rybník. Vedle chalupy má studnu plnou vody, která je paradoxně částečně zase na jeho pozemku. Vždy byl přesvědčen, že ze studny berou vodu pouze sami, nevěděl, že jí odebírá i žalobce. Pak však začala studna vysychat, zvířata byla bez vody. Proto si opatřil závěr a zjistil, že žalobce pouští čerpadlo a vysává vodu do rybníka. Neví, jak se ke studni připojil. Studna se někdy v roce 1979 opravovala. V nemovitosti žalobce byla stará bláznivá paní, která na ně jako děti křičela, chalupa byla rujna. Ze studny vede jedna trubka, a to do jejich chalupy. Žalobce se o studnu nikdy nezajímal, nikdy ji neudržoval. Neví, kdy a jak se žalobce připojil. Toto zjistil, až když neměli vodu, neboť ji žalobce přečerpával. Policie zasahovala každou chvíli. Žalovaná odkázala na výpověď prvého žalovaného, který je její syn, s tím, že v současné době do nemovitosti nejezdí. Není jí tam dobře, není tam bezpečno, bojí se tam, protože neustále někdo pokřikuje, monitoruje. Původně si chtěla v nemovitosti zřídit provozovnu na zpracování dřeva, proto také ten pasport, ale situace je neúnosná. Policie si tam může zřídit služebnu.5. Bratr žalobce pan , jméno FO, jako svědek uvedl, že se s , jméno FO, domluvil při opravě studny, že se stará studna předělá, protože byla v rozpadu, původní byla kamenná. , adresa, dělal na dálnici, dali tam skruže. V chalupě bydlí, pitnou vodu mají pouze z této studně. Vše se opravovalo v roce 1976, a to studna i rozvody a vše se platilo napůl. , jméno FO, , jméno FO, přišel, aby se finančně podíleli, vše zúčtoval. Většina potrubí vede přes jejich pozemky. Ze studny vede jedna roura, která se u jejich chalupy rozdvojuje, je zde vývod a hlavní trubka jde k žalovaným. Vody bylo vždycky dost, nikdy nebyl problém. Na odbočce udělali čerpadlo, protože když se jednou koupal a žalovaní pustili vodu, tak se málem opařil. Voda vede samospádem. Když si žalovaní pustili vodu, byli sami bez vody, protože na samospádu není tak velký tlak, aby byly zásobeny obě chalupy. Někdy v roce 1982 odešel do zahraničí. V nemovitosti nebydleli, bydlela tam teta. Ze studny brali vodu od roku 1947, veškeré náklady platili napůl. Studna byla proto, že obě chalupy potřebovaly vodu, byl zde dobytek, koně. Dělala se společně, protože jeden si to nemohl dovolit. Když po revoluci do nemovitosti přišli, hledali vodu. Studnu sice postavili, je v ní však jen povrchová užitková voda, která doplňuje jeho rybníček. Sestřenice žalobce , jméno FO, jako svědkyně pouze potvrdila, že na chalupu jezdila odmalička, pokud tam byla teta. Jako dítě si žádný problém se studnou nepamatuje, jak se studna stavěla, opravovala, neví. Myslí, že se podílely obě rodiny. Voda byla vynikající, dnes je to hrůza. Bratranec žalobce , jméno FO, , který však není s žalovanými v přízni, uvedl, že původní studni v roce 1947 dělal jeho otec. Obě