5 C 161/2023-233 — Okresní soud v Pelhřimově

1. Žalobci podali dne 3.8.2023 žalobu a domáhali se vydání rozsudku, kterým by soud určil existenci služebnosti stezky a cesty, jak je uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku. V žalobě uvedli, že jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, , dalších pozemků parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, a dalších, žalovaní jsou v rámci společného jmění manželů vlastníky pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, , dalších pozemků parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , vše v katastrálním území a obci , adresa, . V období 1977 až 1984 žalobci a žalovaní postavili v , adresa, rodinný dvojdomek na pozemku, který jim daroval otec druhé žalobkyně a druhé žalované, dvojdomek i pozemky okolo něho byly po dokončení stavby v podílovém spoluvlastnictví žalobců a žalovaných, část těchto společných pozemků ve stráni pod dvojdomkem byla asi od roku 1939 používána na přístup za humna chalupy otce druhé žalobkyně a druhé žalované a od roku 1984 také i ke kotelnám nového dvojdomku účastníků. V roce 2013 se účastníci u notáře dohodli na vypořádání podílového spoluvlastnictví převodem dvojdomku a společných pozemků na jednotlivé vlastníky, nyní žalobci a žalovaní vlastní každý jednu stranu dvojdomku mající č.p. , hodnota, a č.p. , hodnota, a přináležející pozemky. Při jednání o rozdělení pozemků byla účastníky dohodnuta podmínka, že po rozdělení musí být zachovány vzájemné přístupy přes dosud společné pozemky, jakožto věcné břemeno, důvodem bylo umožnění přístupu na vlastní pozemek přes pozemky, které po rozdělení již nebudou ve spoluvlastnictví. Na základě vzájemné dohody o přístupech byl geodetickou kanceláří , tituly před jménem, , jméno FO, vypracován geometrický plán č. , hodnota, s vyznačením věcného břemene – dohodnuté přístupové trasy přes dosud společné pozemky, který se stal přílohou notářského zápisu , spisová značka, – smlouva o rozdělení spoluvlastnictví a darovací. Když žalobci v roce 2019 chtěli rozdělit další společné pozemky – ornou půdu, zjistili, že věcné břemeno dohodnuté při dělení společných pozemků v roce 2013 není podle geometrického plánu zaznamenáno v katastru nemovitostí, v notářském zápisu totiž nebyla uvedena před notářem vyslovená dohoda o zřízení věcného břemene. Prvý žalobce žalované dvakrát oslovil o zanesení dříve dohodnutého věcného břemene do katastru nemovitostí, notář , tituly před jménem, , jméno FO, vše pro zápis připravil, ale při posledním jednání u notáře 21.10.2020 žalovaní zanesení věcného břemene do katastru nemovitostí odmítli. Žalobci nemají ke kotelně ve svém domě žádnou jinou příjezdovou trasu, nemají jinou možnost jak řešit například vybudování čističky odpadních vod, opravu spodní části stavby dvojdomku, výměnu kotle, krytiny apod.. Na základě dohody u notáře a zákresu přístupů v geometrickém plánu byli žalobci celou dobu přesvědčeni, že jim svědčí právo přístupu přes dřívější společný pozemek a také tento přístup bez omezení využívali až do roku 2021, kdy syn žalovaných postavil na hranici pozemků bránu, kterou uzamknul. Žalovaní nikdy v minulosti žalobcům přístup nezakázali a na jejich reklamaci stavby brány odpověděli e-mailem, že v případě potřeby mohou přes pozemek jezdit. Žalovaní zde již mnoho let nebydlí, jejich syn ponechává bránu zamčenou. Dle názoru žalobců jsou naplněny podmínky pro mimořádné vydržení práva odpovídajícího věcnému břemeni – služebnosti stezky a cesty, neboť žalobci užívali pozemek parc.č. , hodnota, v přesvědčení, že jsou s tímto užíváním žalovaní jako vlastníci pozemku srozuměny a souhlasí s ním, a to od3 5 C 161/2023roku 1977 do roku 2021, tedy po dobu 44 let a po tuto dobu žalovaní nikdy žalobcům v průchodu a průjezdu nebránili a z těchto okolností plynula dobrá víra žalobců o existenci práva stezku a cestu užívat. Protože právo drželi alespoň 20 let, došlo k mimořádnému vydržení práva ve smyslu § 1095 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále pouze o.z.) a § 1260 odst. 1 o.z.. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení spatřují v tom, že věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí a bez tohoto určení by se postavení žalobců stalo nejistým a jejich právo by bylo ohroženo.2. Žalovaní s žalobou nesouhlasili, dle jejich názoru k mimořádnému vydržení práva nedošlo, protože k mimořádnému vydržení nejsou splněny zákonné podmínky, žalobci by museli právo nerušeně vykonávat v přesvědčení, že jim náleží, což však splněno není, držba práva by musela být poctivá, tuto poctivost žalovaní napadají, neboť tvrzené právo nebylo ani drženo v tvrzeném rozsahu, tvrzené právo by muselo být nerušené a nepřerušené vykonávané po dobu nejméně 20 let a ani tato podmínka není splněna. Účastníci byli opravdu spoluvlastníky pozemků v katastrálním území , adresa, od roku 1977, na společných pozemcích vybudovali dvojdomek a v rámci legalizace staveb se dohodli na rozdělení společných pozemků tak, aby měli každý „své“. Jelikož druhá žalobkyně a druhá žalovaná byly ještě spoluvlastnicemi navazujícího pozemku parc.č. , hodnota, , který měl být společně využíván i v budoucnu, zvažovali účastníci před rozdělením pozemků, že pro žalobce bude po rozdělení vytvořeno právo chůze přes pozemek žalovaných parc.č. , hodnota, , břemeno nemělo být jen jednosměrné, ale mělo být i přes pozemek žalobců parc.č. , hodnota, až k nemovitostem bratra druhé žalobkyně a druhé žalované z důvodu návštěv žalovaných u jejich otce a mělo být zřízeno i pro jejich otce, když by chtěl navštěvovat žalované a vnuka. Dále žalobci měli mít ještě právo cesty přes pozemek jejich bratra pro účely přístupu na své další pozemky za vsí. Tento záměr nebyl realizován, smlouvou ve formě notářského zápisu z roku 2013 došlo jen k rozdělení pozemků a legalizaci staveb do veřejného seznamu, samotná smlouva se o břemeni již vůbec nezmiňuje, a to z toho důvodu, že již tehdy nebyl mezi stranami soulad, jak mají věci být, navíc bratr druhé žalobkyně a druhé žalované ani nebyl účastníkem této smlouvy a tudíž nelze uvažovat o nějakém opomenutí u notáře. Je pravdou, že žalobci se dožadovali v následné době uzavření samostatné smlouvy na vznik břemene, kdy na žalované apelovali a nechali u notáře vypracovat smlouvu o břemeni, na kterou však žalovaní nepřistoupili, protože s břemenem nesouhlasili, hlavně z důvodu, že žalobci měli přístup na horní část parc.č. , hodnota, z veřejné cesty. Později druhá žalobkyně svůj podíl na pozemku parc.č. , hodnota, převedla na dceru, pro žalobce přestala být nezbytná komunikační nutnost přístupu na tento pozemek, protože již byl ve vlastnictví cizí osoby. Navíc na něj mohli přistupovat z veřejné cesty, z tohoto je zřejmé odmítání věcného břemene ze strany žalovaných. Vše vyvrcholilo otevřenými spory mezi účastníky v letech 2020 a 2021, kdy dům žalovaných užíval syn , jméno FO, , vůči němuž se žalobci dopouštěli šikany, podali na něho několik oznámení na policii, provokovali jej, po zaměření pozemku a vybudování oplocení vybudoval syn žalovaných na hranicích pozemků mezi účastníky branku pro možný průchod mezi pozemky, s ohledem na vyhrocení vztahů tuto branku v roce 2021 opatřil uzamčeným řetězem. Podle názoru žalovaných v případě žalobců absentuje nerušená držba, přesvědčení, že právo existuje nebo vzniklo či bylo domluveno, délka držby i poctivost držby, vydržecí dobu by bylo možno počítat až od roku 2013, již v roce 2013 bylo břemeno jako právo ze strany žalovaných odmítnuto, nebylo předmětem mezi účastníky uzavřené smlouvy a v roce 2021 byl výstavbou plotu průchod zcela znemožněn. Existující sousedský a příbuzenský souhlas s občasným průchodem nemůže nést charakter práva obdobnému břemeni, zvláště když takováto práva s takovým obsahem byla odmítána. Držba navíc byla znemožněna v roce 2021 a není splněna ani doba 10-ti letého nerušeného užívání.3. Z listin předložených soudu účastníky či opatřených si soudem od katastrálního úřadu soud zjistil následující skutečnosti.4 5 C 161/20234. V současné době (od roku 2013) jsou žalobci v rámci jejich společného jmění manželů vlastníky pozemku parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, , a dále okolo domu se nacházejících pozemků parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , parc.č. , hodnota, , vše zapsáno na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, . Žalovaní jsou v rámci jejich společného jmění manželů vlastníky nemovitých věcí zapsaných na LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, , jedná se o pozemek parc.č.st. , hodnota, , jehož součástí je stavba rodinného domu č.p. , hodnota, , a dále okolo domu se nacházející pozemky parc.č. , hodnota, a parc.č. , hodnota, , který pod domem č.p. , hodnota, má společnou hranici s pozemkem žalobců parc.č. , hodnota, . Vzájemná poloha těchto pozemků vyplývá z mapy katastru nemovitostí, z provedeného místního šetření soudem vyplývá, že na hranici shora uvedených dvou pozemků je umístěna branka v oplocení, hlavní přístupy do domů k č.p. , hodnota, a č.p. , h