60 C 6673/2019-11 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Podanou žalobou se žalobkyně v soudním řízení domáhá na žalované straně zaplacení 23 820 Kč s příslušenstvím. V žalobě uvedla, že její předchůdkyně , právnická osoba, se žalovanou stranou uzavřela dne 11.4.2011 smlouvu o půjčce, na základě které jí poskytla v den uzavření smlouvy ve sjednané výši peněžní prostředky a to v hotovosti. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce, které se nacházely na zadní straně smlouvy. Žalovaná strana se zavázala poskytnuté peněžní prostředky a dále poplatek tvořený sjednaným úrokem, sjednanou odměnou za administrativní zpracování půjčky a náklady za hotovostní inkaso splátek, splácet ve sjednaných týdenních splátkách. Žalovaná strana podle obsahu žalobních tvrzení porušila svoje smluvní povinnosti, když peněžní prostředky řádně a včas nesplácela. Marným uplynutím týdenní lhůty pro úhradu poslední splátky se žalovaná strana dostala do prodlení s úhradou všech sjednaných a neuhrazených splátek a žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení celé dlužné částky včetně poplatku. Jelikož žalovaná strana dlužnou částku neuhradila, požaduje žalobkyně její zaplacení v soudním řízení a to včetně sjednaného úroku z dlužné částky a s ohledem na prodlení žalované strany s úhradou dluhu rovněž včetně zákonného úroku z prodlení z dlužné částky, obojí za vymezené období, když úrok a úrok z prodlení za část období žalobkyně kapitalizovala. Aktivní věcnou legitimaci v řízení žalobkyně odvozuje od uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek se společností , právnická osoba2. Žalovaná strana se ve věci nevyjádřila.3. Jelikož v řízení bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili, postupoval soud podle ust. § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání.4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaná následující skutková zjištění:Společnost , právnická osoba, (dále jen „společnost“), IČ: , IČO, , se sídlem , adresa, uzavřela se žalovanou stranou smlouvu o půjčce, na základě které se zavázala poskytnout žalované straně v den uzavření smlouvy v hotovosti peněžní prostředky do sjednané výše. Žalovaná strana podpisem smlouvy potvrdila, že peněžní prostředky ve sjednané výši v den podpisu smlouvy v hotovosti převzala. Žalovaná strana se současně zavázala zaplatit společnosti v souvislosti s touto půjčkou poplatek ve sjednané výši sestávající z úroku, poplatku za administrativní činnost a nákladů hotovostního inkasa splátek. Celkovou částku (půjčka a poplatek) byla žalovaná strana povinna splácet v pravidelných hotovostních týdenních splátkách ve sjednané výši. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky smlouvy o půjčce uvedené na zadní straně smlouvy. V těchto podmínkách účastníci sjednali výpůjční úrokovou sazbu, dále povinnost společnosti vést o každé splátce celkové částky záznam v Kartě splátek, případně vystavit zákazníkovi písemné potvrzení o převzetí této splátky. Účastníci dále právo zákazníka na splácení půjčky zcela nebo zčásti před termínem splatnosti, jakož i pro případ, že zákazníkem zaplacená částka nestačí na úhradu všech jednotlivých splatných splátek celkové dlužné částky, právo společnosti použít zaplacenou částku na uhrazení jednotlivých splatných splátek celkové dlužné částky a to v pořadí od splátky splatné nejdříve. Účastníci se konečně dohodli, že v případě, kdy zákazník včas nesplní povinnost uhradit splátku, má společnost právo požadovat uhrazení celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku, a to v nejbližším termínu pro výběr týdenní splátky zákazníka. Z Karty splátek žalované strany vyplynulo, že sjednané týdenní splátky celkové částky řádně a včas nehradila. Společnost pohledávku za žalovanou stranou postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek žalobkyni, což žalované straně doporučeným dopisem oznámila. Žalobkyně (prostřednictvím svého zástupce) následně doporučeným dopisem vyzvala žalovanou stranou k úhradě celkové dlužné částky s upozorněním na možnost soudního vymáhání dluhu pro případ jeho neuhrazení.5. Podle ust. § 3028 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.6. Podle ust. § 657 z.č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, v pozdějším znění (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.7. Podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze sjednat úroky.8. Podle ust. § 517 odst. 1 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Podle odst. 2 jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedl plnění úroky z prodlení, výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis.9. Provedené listinné důkazy soud hodnotil jednotlivě a všechny v jejich vzájemných souvislostech a po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům.10. V řízení bylo prokázáno, že spolu účastníci, resp. předchůdkyně žalobkyně a žalovaná strana uzavřeli smlouvu o půjčce, kterou se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované straně do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaná strana se zavázala poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek sjednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je třeba posuzovat dle ust. § 657 a násl. občanského zákoníku, jelikož k jeho vzniku došlo před účinností z. č. 89/2012 Sb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná strana peněžní prostředky při podpisu smlouvy v hotovosti převzala, sjednaným způsobem je však, včetně sjednané úplaty (poplatku), nesplácela. Žalobkyně po marném uplynutí lhůt k úhradě celkové částky (poskytnutých peněžních prostředků a sjednané úplaty) postoupila svoji pohledávku za žalovanou stranou žalobkyni a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, o čemž žalovanou stranu současně písemně vyrozuměla. Žalovaná strana se včasným nesplácením dostala do prodlení s úhradou sjednaných splátek a následně s úhradou celkové částky a žalobkyni proto dle ust. § 517 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení z celkové dlužné částky a to ve výši dle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v pozdějším znění. Povinnost platit sjednaný úrok z dosud nesplacené částky trvá pro žalovanou stranu až do jejího úplného uhrazení, když žalobkyně tento nárok částečně kapitalizovala.11. S ohledem na všechny shora uvedené skutečnosti, soud žalobě výrokem I. rozsudku zcela vyhověl.12. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch a proto jí soud přiznal náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva, když žalobkyně splnila povinnost dle ust. § 142a o.s.ř. a žalované straně zaslala ve stanoveném termínu před zahájením soudního řízení předžalobní výzvu k plnění. Přiznaná částka sestává z uhrazeného soudního poplatku ve výši 1 191 Kč, dále z odměny za právní zastoupení advokátem a to za 3 úkony právní služby ve výši 2 060 Kč/1 úkon, tj. převzetí a příprava zastoupení, sepis kvalifikované předžalobní upomínky, sepis žaloby (ust. § 7 ve vazbě na ust. § 11 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.) a z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za 3 úkony právní služby ve výši 300 Kč/1 úkon (ust. § 13 odst. 2 vyhl. MS ČR č. 177/1996 Sb.), vše, s výjimkou soudního poplatku, zvýšené o DPH ve výši 21% vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je registrovaným plátcem daně z přidané hodnoty, celkem tedy 9 757,80 Kč.13. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyni, jíž byla náhrada nákladů řízení přiznána, v tomto řízení zastupoval advokát, bylo ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. rozhodnuto tak, že žalovaná strana je povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.14. Lhůta k plnění uložených povinností byla stanovena s ohledem na ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.15. Závěrem soud dodává, že účastníkům řízení ani po vydání tohoto rozsudku nic nebrání v tom, aby žalobkyně na základě vzájemné dohody umožnila žalované straně úhradu přiznaného nároku v jiné lhůtě, příp. ve splátkách, které si účastníci sami dohodnou.