30 C 149/2021-29 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se v řízení domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud žalovanému uložil povinnost uhradit žalobkyni plnění popsané ve výroku I. tohoto rozsudku představující plnění, které byl žalovaný povinen zaplatit původnímu věřiteli z titulu smlouvy o vedení běžného účtu. 2. Žalobkyně tvrdí, že mezi právním předchůdcem žalobce, [právnická osoba] (dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba]), se sídlem [adresa], [IČO] (dále jen„ [příjmení]“) a žalovaným byla dne [datum] uzavřena Smlouva o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru Flexikredit k tomuto běžnému účtu (dále jen„ Smlouva“). Nedílnou součástí této Smlouvy jsou Dispozice ke kontokorentnímu úvěru, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru a Všeobecné obchodní podmínky [příjmení] (dále jen„ Podmínky“), Úrokový lístek [příjmení] a Sazebník Banky, se kterými se žalovaný dle prohlášení ve Smlouvě seznámil. 3. V souladu se Smlouvou a Dispozicemi byl žalovanému poskytnut úvěrový limit ve výši 5.000 Kč. Výše povoleného limitu, úroková sazba pro čerpání tohoto limitu a úroková sazba pro nepovolený debetní zůstatek byly sjednány v Dispozicích ke Smlouvě. 4. Ve Smlouvě a v Dispozicích ke Smlouvě se žalovaný zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých [číslo] dnů čerpání Flexikreditu a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. 5. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání se bez omluvy nedostavil a proto soud jednal v jeho nepřítomnosti. 6. Soud provedl dokazování těmito listinnými důkazy: Smlouva o bankovních produktech a službách, Všeobecné obchodní podmínky, Produktové podmínky spotřebitelského kontokorentního úvěru, Oznámení o zesplatnění, Úrokový lístek banky, Sazebník banky, Výpis z úvěrového účtu žalovaného, Smlouva o postoupení pohledávek, Příloha [číslo] Smlouvy o postoupení pohledávek – Seznam pohledávek, Potvrzení o zaplacení úplaty, Oznámení o postoupení pohledávky žalovanému vč. dokladu o odeslání. 7. Soud vzal za prokázané, že uvedená pohledávka byla původním věřitelem ([jméno] [příjmení] [příjmení]) postoupena žalobkyni, a to smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. 8. Žalovaný porušil povinnost z uvedené smlouvy, neboť v době od [datum] do [datum] přečerpal věřitelem vedený bankovní účet nad rámec sjednaného limitu, čímž na tomto účtu dosáhl nekrytého záporného zůstatku (tzv. nepovoleného debetu). Tento dluh věřiteli ani přes jeho výzvy, včetně kvalifikované předžalobní, žalobkyni neuhradil.Z obchodních podmínek bylo zjištěno, že tyto tvoří nedílnou součást shora uvedené smlouvy a upravují konkrétní práva a povinnosti věřitele a žalovaného související s vedením běžného účtu. [příjmení] jiné smluvní podmínky upravují právo stran odstoupit od smlouvy a právo věřitele požadovat vrácení dlužných finančních prostředků. Ze sazebníku poplatků bylo zjištěno, že stanoví povinnost žalovaného k úhradě sazebníkem stanovených poplatků souvisejících s vedením běžného účtu a jejich výši. Žalovaný je sazebníkem vázán na základě shora uvedené smlouvy o vedení běžného účtu. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené Smlouvy vč. příslušenství a všech práv a povinností s pohledávkou spojenými byla ze strany [příjmení] postoupena žalobci na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], a to s účinností ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne [datum]. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobci jako novému věřiteli. 9. S ohledem na tento skutkový závěr posoudil soud věc po právní stránce takto: žalovaný s (původním) věřitelem uzavřel smlouvu o vedení běžného účtu, na jejímž základě v době od [datum] do [datum] čerpal z věřitelem vedeného bankovního účtu prostředky tak, že dosáhl nepovoleného záporného zůstatku, a to aniž by prokázal, že jistinu tohoto nepovoleného debetu vrátil. Podle § 708 odst. 1 Obch.zák. smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet peněžní prostředky, vyplácet z něj peněžní prostředky nebo z něj či na něj provádět jiné platební transakce. 10. Podle § 23 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru se ustanovení § 7 odst. 1 až 3, § 12, 13 a § 16 odst. 2 věta druhá a § 16 odst. 3 se použijí i na právní vztahy vzniklé ze smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, uzavřené na dobu neurčitou přede dnem účinnosti tohoto zákona. Podle § 12 zákona o spotřebitelském úvěru je věřitel oprávněn, je-li to sjednáno ve smlouvě, ukončit spotřebitelský úvěr sjednaný na dobu neurčitou písemnou výpovědí, a to v listinné podobě nebo na jiném nosiči dat. Výpovědní lhůta nesmí být kratší než 2 měsíce. 11. S ohledem na shora uvedené a s odkazem na citované zákonné ustanovení uložil soud žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni nevrácenou jistinou čerpaných prostředků s kapitalizovaným úrokem z úvěru a bankovními poplatky, včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení. Povinnost žalovaného k úhradě úroku z prodlení vyplývá z § 517 odst. 2 zák. [číslo]. Výše úroku z prodlení (konkrétně specifikovaná ve výroku tohoto rozsudku) byla soudem stanovena dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 112 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 8 746,91 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 200 Kč ve výši 1 512 Kč.