65 C 186/2022 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně je příjemcem příspěvku placeného vlastníkem popř. provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých předpisů (dále jen„ Zákon“). Touto žalobou se žalobkyně domáhá zaplacení tohoto příspěvku. Svůj nárok žalobkyně odvozuje z ustanovení § 4 odst. 1 Zákona. Podmínkou nároku na zaplacení příspěvku je doručení písemné výzvy žalovanému, která mu byla doručena dne 5. 11. 2021. Žalobkyně zjistila, že k registrovanému vozidlu: [registrační značka], VIN: [anonymizováno], druh vozidla: osobní automobil nad 1350 cm3 do 1850 cm3, číslo technického průkazu: [anonymizováno] (dále jen„ Vozidlo“) nebylo v období od 6. 11. 2020 do 3. 12. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti a vlastníkem, respektive provozovatelem Vozidla v tomto období byl žalovaný. 2. V souladu s § 4 odst. 6 a 7 Zákona žalobce vyzval dne 5. 11. 2021 žalovaného k úhradě Příspěvku ve výši 1316 Kč. Výše příspěvku byla vypočtena jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost dle § 1 odst. 2 Zákona – těchto bylo celkem 28 - a výše denní sazby podle druhu vozidla v souladu s § 2 vyhlášky ministerstva financí č. 205/1999 Sb., která Zákon provádí (dále jen„ Vyhláška“). V tomto případě denní sazba pro Vozidlo dle Vyhlášky činí částku ve výši 47,0 Kč. Žalobci dále v souladu s § 4 odst. 4 Zákona vzniká nárok na úhradu nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na Příspěvek ve výši 300 Kč dle § 2a Vyhlášky, jejichž úhradu žalobce ve výzvě též požadoval. Součástí výzvy bylo v souladu s § 4 odst. 7 Zákona i poučení o právech a povinnostech adresáta včetně možnosti doložit žalobci okolnosti vylučující vznik nároku na Příspěvek a poučení o možnosti žalobce uplatnit nárok v soudním řízení. V souladu se zaslanou výzvou měl žalovaný dlužnou částku ve výši 1316,0 Kč uhradit nejpozději do 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost výzvy nastala dne 18. 1. 2022. K datu splatnosti však žalovaný dlužnou částku řádně a včas neuhradil. Žalobce žalovaného poté ještě několikrát upomenul, avšak k úhradě dlužné částky ze strany žalovaného nedošlo, a to ani poté, co byl žalovaný obeslán předžalobní výzvou dle § 142a o.s.ř. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud provedl důkaz výzvou k úhradě příspěvku do garančního fondu ČKP ze dne 5. 11. 2021 včetně doručenky a dále upomínkou žalobkyně k zaplacení dlužné částky ze dne 9. 2. 2022, včetně přehledu ze sledování zásilky, kdy obě zásilky byly žalovanému dodány. Z těchto listinných důkazů tak soud zjistil, že žalovaný provozoval svoje vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu se zákonem č. 168/1999 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, a proto je za dobu od 6. 11. 2020 do 3. 12. 2020 povinen uhradit žalobkyni příspěvek podle § 24c tohoto zákona. Žalovanému byla dne 17. 3. 2022 zaslána předžalobní upomínka. 5. Po právní stránce posoudil soud nárok žalobce podle ustanovení § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb. je-li provozováno tuzemské vozidlo bez pojištění odpovědnosti v rozporu s tímto zákonem, je vlastník vozidla povinen uhradit Kanceláři příspěvek za dobu, po kterou bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Za úhradu příspěvku podle věty první odpovídá společně a nerozdílně s vlastníkem vozidla jeho provozovatel, není-li současně jeho vlastníkem. Povinnost podle věty první a druhé vzniká tomu vlastníkovi a provozovateli vozidla, který byl nebo měl být zapsán v registru silničních vozidel v době, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem. Podle ustanovení § 4 odst. 3 zák. č. 168/1999 Sb. se výše příspěvku určí součtem hodnoty vypočtené vynásobením výše příslušné denní sazby pro daný druh vozidla počtem dní, kdy bylo vozidlo provozováno v rozporu s tímto zákonem, a nákladů na jeho uplatnění, v případě jeho nezaplacení včetně nákladů na jeho vymáhání. Výše denních sazeb pro jednotlivé druhy vozidel stanoví vyhláška Ministerstva financí. Podle § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. výše denní sazby příspěvku osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3 včetně ve výši 47 Kč. Podle ustanovení § 4 odst. 7 zák. č. 168/1999 Sb. je příspěvek splatný ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení písemné výzvy Kanceláře k jeho úhradě na adresu osoby podle odstavce 1. 6. Ze shora učiněných zjištění a z výše citovaných ustanovení zákona č. 168/1999 Sb. je zřejmé, že žalovanému vznikla povinnost zaplatit žalobci příspěvek za provozování nepojištěného vozidla v předmětném období, a to ve výši požadované žalobcem, tedy včetně nákladů na vymáhání a uplatnění – tj. v částce 1616 Kč. Splatnost příspěvku nastala ve lhůtě třiceti dnů ode dne doručení výzvy žalobkyně žalovanému k úhradě příspěvku. Soud žalovanému v souladu s ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci z částky 1316 požadovaný zákonný úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1616 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. 8. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.