65 C 242/2021 — Obvodní soud pro Prahu 1

Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu neuhrazeného pojistného. Mezi účastníky řízení byla dne 22. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva [číslo] jejímž předmětem bylo povinné ručení pro automobil [anonymizováno] s [registrační značka], na základě které žalobkyně poskytovala žalované pojišťovací služby od 22. 2. 2020. Pojistné bylo sjednáno jako čtvrtroční ve výši 1 253 Kč za pojistné období. Žalovaný neuhradil žalobkyni dlužné pojistné za období 22. 8. 2020 do 27. 11. 2020, přestože byl žalobkyní upomenut. Žalovaný nereagoval ani na předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: z Pojistné smlouvy č [číslo] soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 22. 2. 2020 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo povinné ručení pro vozidlo [anonymizováno]. Pojistné bylo sjednáno ve výši 1 253 Kč čtvrtletně s počátkem pojištění ke dni 22. 2. 2020. Z upozornění na neuhrazené pojistné je zřejmé, že ke dni 5. 10. 2020 žalovaný dlužil částku 1 553 Kč a žalovaný byl upozorněn na možnost zániku pojištění pro jeho neplacení. Z Oznámení o zániku pojištění ze dne 9. 12. 2020 vyplývá, že žalovanému bylo oznámeno ukončení pojištění pro neplacení pojistného a dlužná částka k tomuto dat činila 1 621 Kč. Z Předžalobní upomínky ze dne 13. 5. 2021 včetně doručenky vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím právního zástupce vyzval žalovaného k plnění ve smyslu ust. § 142a o.s.ř. Po právní stránce soud věc posoudil jako nárok žalobkyně vzniklý ze smluvních ujednání účastníků řízení opírajících se o ust. § 2758 zákona a násl. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník ve spojení s § 3 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb, o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ Zákon o pojištění odpovědnosti“) dle kterého pojištění odpovědnosti vzniká na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi pojistníkem a pojistitelem. Pojistitel je vždy povinen uzavřít pojistnou smlouvu, jestliže návrh na její uzavření neodporuje tomuto zákonu, zákonu upravujícímu pojistnou smlouvu nebo pojistným podmínkám pojistitele. Dle ust. § 12 odst. 1 písm. e) Zákona o pojištění odpovědnosti pojištění odpovědnosti zaniká dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části, doručené pojistníkovi; tato lhůta nesmí být kratší než 1 měsíc a upomínka pojistitele musí obsahovat upozornění na zánik pojištění odpovědnosti v případě nezaplacení dlužného pojistného a o této upomínce pojistitel současně informuje osobu uvedenou v pojistné smlouvě jako vlastník tuzemského vozidla, jde-li o osobu odlišnou od pojistníka; lhůtu stanovenou pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části lze před jejím uplynutím dohodou prodloužit. Podle ust. § 13 odst. 2 Zákona o pojištění odpovědnosti zanikne-li pojištění odpovědnosti před uplynutím doby, na kterou bylo pojištění sjednáno, má pojistitel právo na pojistné do konce kalendářního měsíce, ve kterém pojištění odpovědnosti zaniklo. Zbývající část zaplaceného pojistného je pojistitel povinen vrátit. Nastala-li v době do zániku pojištění odpovědnosti škodná událost, vzniká pojistiteli právo na pojistné podle věty první; povinnost zbývající část pojistného vrátit má pouze tehdy, jestliže mu z této škodné události nevznikne povinnost plnit. S ohledem na to, že žalovaný dlužné pojistné do dnešního dne nezaplatil a je tedy ode dne následujícího po splatnosti nezaplacené splátky pojistného v prodlení se splněním svého peněžitého dluhu, má žalobkyně vedle práva na zaplacení dlužného pojistného i právo na úrok z prodlení. Právo žalobkyně na zaplacení úroků z prodlení vyplývá z ust. § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně požaduje kapitalizované úroky z prodlení v zákonné výši, a to ode dne následujícího po dni splatnosti až do podání žaloby. Tento jeho nárok tedy soud považuje vzhledem ke shora uvedenému za oprávněný. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 661 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.