24 C 22/2016-227 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 23. 2. 2016 domáhala jednak zaplacení částky ve výši 31 612 307,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 9. 2015 do zaplacení, která představuje škodu – ušlý zisk vzniklý v důsledku nesprávného úředního postupu správních orgánů v územním řízení o žádosti žalobkyně ze dne 8. 4. 2008 o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby: „, právnická osoba, “, které bylo vedeno v prvním stupni u Magistrátu města , adresa, jako stavebního úřadu, a dále zaplacení částky 700 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky jdoucím od 1. 9. 2015 do zaplacení, která představuje peněžité zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobkyni nesprávným úředním postupem správních orgánů spočívajícím v nepřiměřené délce řízení.2. Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl ve věci rozsudkem ze dne 4. 3. 2022, č. j. 24 C 22/2016-155, tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 168 000 Kč s příslušenstvím (výrok I), zamítl žalobu v rozsahu úroku z prodlení požadovaného z částky 168 000 Kč od 1. 9. 2015 do 1. 3. 2016 (výrok II) a dále co do částky 532 000 Kč s příslušenstvím (výrok III), výrokem IV zastavil řízení ohledně nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím a výrokem V rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Městský soud v Praze pak rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , k odvolání obou účastníků rozsudek soudu prvního stupně ve vyhovujícím výroku o věci samé změnil tak, že se zamítá žaloba na zaplacení částky 42 000 Kč s příslušenstvím, jinak v tomto výroku a v zamítavém výroku o věci samé III rozsudek potvrdil a dále změnil výrok IV tak, že se řízení ohledně nároku na zaplacení částky 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím nezastavuje.3. O nároku žalobkyně na peněžité zadostiučinění za nesprávný úřední postup správních orgánů spočívající v nepřiměřené délce řízení tak již bylo pravomocně rozhodnuto, soud se dále zabýval toliko posouzením nároku na náhradu škody ve výši 31 612 307,50 Kč s příslušenstvím. Řízení o tomto nároku Obvodní soud pro , adresa, původně zastavil s poukazem na ustanovení § 159a odst. 4 a § 104 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když dospěl k závěru o existenci překážky věci rozsouzené představované pravomocným výsledkem řízení vedeného u něj mezi týmiž účastníky pod sp. zn. , spisová značka, . Podle původního názoru soudu táž žalobkyně požadovala přiznání stejného nároku (náhrady škody, resp. ušlého zisku, který opíral o stejný znalecký posudek jako v předchozím řízení, kdy v tomto řízení byla částka v důsledku výpočtu žalobkyně pouze navýšena) vycházejícího ze stejného stavu a i titulu (tj. z nesprávného úředního postupu, který spočíval v tom, že správní orgán prvního stupně opakovaně vydával nesprávná rozhodnutí, která byla opakovaně odvolacím správním orgánem rušena a správní orgán prvního stupně současně nerespektoval závazný právní názor odvolacího správního orgánu, v důsledku čehož bylo řízení nepřiměřeně dlouhé). Rozdíl byl pouze v tom, že žalobkyně nesprávný úřední postup pouze jinak pojmenovala, resp. právně posoudila. V tomto řízení totiž tvrdila, že škoda, resp. ušlý zisk jí vznikla v důsledku průtahů ve správním řízení. Odvolací soud nicméně tuto konstrukci prvostupňového soudu odmítl, když uvedl, že průtahy a nepřiměřenou délkou správního řízení argumentovala žalobkyně až v řízení o odvolání proti rozsudku Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , a odvolací soud se tak touto argumentací žalobkyně jako nepřípustnou novotou nezabýval. Průtahy a nepřiměřená délka správního řízení tak podle odvolacího soudu nemohly být součástí žalovaného skutku ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, a z tohoto úhlu pohledu pak nemohlo jít o překážku věci rozsouzené. Soud prvního stupně je proto v následujícím řízení povinen posoudit opodstatněnost nároku na náhradu škody a znovu rozhodnout o nákladech řízení.4. Podle žaloby pojala žalobkyně záměr realizovat projekt „, právnická osoba, “, načež uzavřela se společností , právnická osoba, . smlouvu o dílo ze dne , datum, , jejímž účelem bylo zpracování zastavovací studie. Následně shodná společnost vypracovávala pro žalobkyně projektovou dokumentaci. Vyhotovené dokumenty byly předloženy Statutárnímu městu , adresa, , které stanoviskem , Anonymizováno, udělilo souhlas ke stavbě za podmínky rozšíření počtu parkovacích míst a vyřešení kolize s pěší komunikací. Dne , datum, Magistrát města , adresa, stanoviskem č.j. , Anonymizováno, konstatoval soulad projektu s platným s územním plánem. Dne , datum, žalobkyně podala žádost o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby , právnická osoba, . Byla vyžadována stanoviska příslušných orgánů. Problémem bylo, že statutární město , adresa, požadovalo přepracování návrhu stavby. Statutární město , adresa, vyzvalo žalobkyni výzvou z , datum, , č.j. , č. účtu, k doplnění návrhu stavby do , datum, , a za tím účelem bylo řízení přerušeno. Proti rozhodnutí o přerušení podala žalobkyně odvolání. Odvolací správní orgán napadené rozhodnutí zrušil a vrátil věc správnímu orgánu prvního stupně k novému projednání, a to rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, . Následně došlo opakovaně k zamítnutí návrhu žalobkyně správním orgánem prvního stupně (1) rozhodnutími ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , 2) rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, , 3) rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, (pozn. soudu, kdy žalobkyně toto zřejmě chybně označila, když měla na mysli zřejmě rozhodnutí ze dne , datum, ., č.j. , č. účtu, ), 4) rozhodnutím ze dne , datum, , č.j., Anonymizováno, , č. účtu, , a k, Anonymizováno, opakovanému zrušení takových zamítavých rozhodnutí odvolacím správním orgánem (vždy k odvolání žalobkyně) (1) rozhodnutím ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , 2) rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , právnická osoba, ) rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , 4) rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, ). Dne , datum, byli účastníci veřejnou vyhláškou č. j. , č. účtu, vydanou prvostupňovým správním orgánem vyrozuměni o pokračování v řízení a byli vyzváni k vyjádření se ve věci. Toto rozhodnutí bylo následně k odvolání žalobkyně odvolacím správním orgánem zrušeno rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, . Rozhodnutím stavebního úřadu ze dne , datum, , č.j. , č. účtu, byla žádost žalobkyně o vydání územního rozhodnutí zamítnuta pro nesoulad s územním plánem obce. Proti tomuto rozhodnutí padala žalobkyně odvolání a odvolací správní orgán rozhodnutím ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdila a odvolání žalobkyně zamítl. Šlo tedy o konečné rozhodnutí, proti kterému žalobkyně dále nebrojila (správní řízení nepokračovalo soudním přezkumem). Nesprávný úřední postup žalobkyně spatřuje v průtazích správního řízení, které byly způsobeny tím, že správní orgán prvního stupně nerespektoval opakovaně rozhodnutí a právní názor odvolacího správního orgánu a také tím, že odvolací správní orgán vydával opakovaně zrušující rozhodnutí, místo aby rozhodnutí změnil. Uvedený postup správního orgánu zamezil žalobkyni v realizaci jejího podnikatelského záměru, neboť v mezidobí došlo ke změně územního plánu města , adresa, a na základě něj nebylo možné záměr realizovat. , adresa, územní plán se stal účinným , datum, . V důsledku takového postupu správních orgánů vznikla žalobkyni škoda ve výši 31 612 307,50 Kč, která byla vyčíslena znaleckým posudkem č. , datum, , a která odpovídá hodnotě čistého zisku z prodeje bytového domu, jehož prodejní cena by v době zpracování posudku činila 169 190 950 Kč. Nákladová cena stanovená projektem byla 132 000 Kč, po odvedení 15% daně.5. Žalovaná namítla, že s ohledem na skutečnost, že územní řízení bylo pravomocně skončeno dne , datum, , je nárok promlčen. Žalovaný nárok pak neuznává z důvodu, že nebyly splněny podmínky odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“).6. Žalobkyně se ve věci dále vyjádřila dne 5. 10. 2018 tak, že za normálního běhu okolností by došlo k vydání územního rozhodnutí a následně i stavebního povolení. Obě řízení by pak podle žalobkyně s ohledem na vázanost správního orgánu lhůtami uvedenými v zákoně č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „správní řád“), byla bezpečně skončena před změnou územního plánu.7. Žalovaná naproti tomu uvedla, že tvrzení, že za pravidelného běhu věcí by žalobkyně disponovala stavebním povolením, je spekulativní. Vlastníkem valné většiny pozemků, na nichž byl záměr bytového domu navržen, totiž bylo Statutární město , adresa, , které s ohledem na negativní vlivy na sousední speciální mateřskou školu, proti záměru brojilo. Se zámě