39 C 141/2017-412 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala určení neplatnosti výpovědi, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudkuŽalobní tvrzení2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně byla zaměstnána u společnosti , právnická osoba, , IČO , IČO, , sídlem , adresa, , („zaměstnavatel“) na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, na pozici národní marketingový specialista. Zaměstnavatel jí udělil dne , datum, v době pracovní neschopnosti výpověď s odůvodněním, že její pracovní výsledky jsou dlouhodobě neuspokojivé. Na to žalobkyně uvedla, že s výpovědními důvody nesouhlasí a trvá na dalším zaměstnávání, nicméně zaměstnavatel jí nařídil překážky a odebral pracovní nástroje. Od , datum, probíhala ve firmě restrukturalizace, kdy byl počet zaměstnanců postupně snížen z 24 na 11 osob. V průběhu této restrukturalizace docházelo k bossingu ze strany polského managementu, který usiloval o to, aby zaměstnanci odcházeli z vlastní firmy z vlastní vůle z důvodu nevyhovujících pracovních podmínek. Bossingu byla vystavena i žalobkyně ze strany jejího nadřízeného, kdy tlak byl tak velký, že byla nucena odejít na nemocenskou.Vyjádření žalované3. Zaměstnavatel v postavení původního žalovaného v projednávané věci uvedl, že výpověď udělenou žalobkyni považuje za platnou. Žalobkyně byla ze své pozice odpovědna za marketing, tj. propagaci výrobků žalované. Nedostatky v plnění pracovních úkolů se projevily již v roce 2016 v přípravě a realizaci marketingové kampaně „, Anonymizováno, “, kdy opakovaně nereagovala na důležitý a urgentní požadavek kolegy na schválení reklamních materiálů, poté materiály schválila strohou nezdvořilou odpovědí, a to aniž by si materiály řádně prostudovala, neboť v nich zůstaly chyby. Až následně se k nim vyjádřila, nicméně s výhradou, že za jejich správnost odmítá nést odpovědnost. Žalobkyně se měla uvedeného schválení materiálů zhostit, ale i kdyby se domnívala, že jí tato činnost nepřísluší, nebylo na místě zprávy ignorovat. Dále bylo žalobkyni vytknuto, že v září 2016 změnila distribuci reklamních předmětů tak, že místo externí firmy ji měli provádět obchodní zástupci žalované. V takovém případě by však došlo k dokončení distribuce až po začátku zimní sezóny. Nedostatky byly i v přípravě a realizaci marketingové kampaně „Passion“. Součástí této kampaně byly balíčky a žalobkyně obdržela žádost o schválení těchto balíčků, na kterou nereagovala. Zaměstnavatel vypracovává každý rok podrobné písemné hodnocení zaměstnanců, přičemž žalobkyně obdržela za rok 2016 ve třech případech „nedostatečný výkon“ a v dalších třech případech „očekáváno zlepšení“. Žalobkyně však ani po výzvě, aby ve stanovené lhůtě sjednala nápravu, tuto nesjednala. Dne , datum, byla Przemyslawem Zakrzewskim požádána o formulaci osobních pracovních cílů s termínem do pondělí , datum, . Toto zaslala v podobě, jež si žádala nápravu, a proto byla žalobkyně téhož dne požádána o nápravu. Na druhou urgenci dne , datum, žalobkyně reagovala tím, že má příliš mnoho práce. Tyto cíle žalobkyně do skončení pracovního poměru nepředložila, a to ani přes 4 urgence. Další pochybení spočívala v nezpracování plánu mediálních kampaní a neschválených výdajích. Žalobkyně byla pověřena zpracováním plánu mediálních kampaní pro rok 2017, kdy takový plán obsahuje termíny, rozpočty a obsah inzerce v médiích, nicméně žalobkyně tento mediální plán nevypracovala a naopak si dne , datum, vyžádala schválení výdajů na jednotlivou inzerci v časopise. Nakonec vyšlo najevo, že namísto vypracování mediálního plánu, objednala u společnosti , právnická osoba, . služby v hodnotě , hodnota, tis. EUR, aniž by tyto výdaje byly řádně schváleny. Dále byla žalobkyni vytýkána nepřiměřená komunikace s kolegy, kdy jí bylo zejména vytýkáno autoritativní chování, udělování úkolů kolegům, kteří nebyli jejími podřízenými a které měla splnit ona sama.4. Žalobkyně po obdržení výpovědi připsala na listinu text, že nesouhlasí s výpovědí a později téhož dne zaslala email, kde uvedla, že nesouhlasí s čerpáním dovolené od dnešního dne ani s dokončením výpovědní doby doma z důvodu překážek v práci. Dne , datum, zaslala žalobkyně dopis, že trvá na dalším zaměstnávání, a i poté v žalobě napadla výpověď tak, že uvedla, že nesouhlasí s důvody výpovědi. Teprve na prvním jednání u soudu uvedla, že jí výpověď byla doručena v době pracovní neschopnosti. Dle žalované k tomuto nově žalobkyní tvrzenému důvodu neplatnosti již nelze přihlížet, neboť byl uplatněn po uplynutí prekluzivní lhůty. Dále žalovaná uvedla, že pokud se žalobkyně dostavila dne , datum, do zaměstnání za účelem výkonu práce a dále se dožadovala přidělování práce a přitom v této době nebyla uschopněna k práci, potom bylo její tvrzení a vystupování úmyslné a neplatnost výpovědi tak způsobila záměrně sama. Pro případ, že by soud se chtěl nově uplatněným důvodem neplatnosti zabývat, žalovaná zpochybňuje pravost důkazu „náhradní hlášení za II. díl o rozhodnutí pracovní neschopnosti. Uvedla, že se domnívá, že tento dokument byl padělán nebo bylo jeho vystavení zmanipulováno za účelem napadení platnosti ukončení pracovního poměru. Žalovaná uvedla, že dokument byl vystaven , tituly před jménem, , jméno FO, , která není ošetřujícím lékařem žalobkyně. Předchozí dokumentace k pracovní neschopnosti byla vystavována , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařem vykonávající praxi v rámci ordinace , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně při soudním jednání mluvila o lékaři, který jí ukončil pracovní neschopnost výhradně v mužském rodě, dokument však vystavila , tituly před jménem, , jméno FO, . Dojem žalované je takový, že žalobkyně ukončila pracovní neschopnost u svého lékaře k , datum, , po obdržení výpovědi byla však tato dokumentace účelově změněna tak, aby na ni bylo uvedeno o den pozdější datum. Proto musel být V. díl o dočasné pracovní neschopnosti vystaven ve formě náhradního hlášení, neboť na originále nebylo uvedeno kýžené datum. Dále se žalovaná vyjádřila ke změně vycházek žalobkyně během její pracovní neschopnosti a uvedla, že do kontroly , datum, nebyly ošetřujícím lékařem nahlášeny žádné změny vycházek žalobkyně. Dne , datum, potvrdila ošetřující lékařka žalobkyně, že vycházky se nezměnily. Dne , datum, (ve stejný den, kdy došlo k vystavení náhradního hlášení za V. díl neschopenky) a téměř dva měsíce po zjištěné nepřítomnosti přichází žalobkyně s novým tvrzením, že její vycházky byly změněny.Dosavadní řízení5. Rozsudkem Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo žalobě vyhověno, a to s odůvodněním, že výpověď je neplatná, neboť byla žalobkyni doručena v rozporu se zákonem v tzv. ochranné době, tedy v době její trvající pracovní neschopnosti. Toto rozhodnutí bylo v plném rozsahu potvrzeno rozsudkem Městského soudu v Praze jakožto soudu odvolacího ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Řízení bylo v dané době vedeno stále proti zaměstnavateli jakožto původnímu žalovanému.6. Žalobkyně napadla oba výše uvedené rozsudky žalobou pro zmatečnost. Až po jejich vyhlášení totiž zjistila, že původní žalovaná společnost zaměstnavatel zanikla sloučením na základě realizace projektu přeshraniční fúze ze dne , datum, do nástupnické společnosti , Anonymizováno, . Jako rozhodný den fúze byl stanoven den , datum, , právní účinky fúze nastaly dne , datum, a k tomuto dni byla zanikající společnost , právnická osoba, rovněž vymazána z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze. V době vyhlášení předmětných rozsudků již tedy původní žalovaná , právnická osoba, neměla způsobilost být účastníkem řízení dle § 19 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů („o. s. ř.“), neboť tato již neexistovala.7. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla žaloba pro zmatečnost zamítnuta s tím, že předmětné rozsudky nemohly nabýt právní moci. Zdejší soud dovodil, že okamžikem zániku původní žalované zanikla i plná moc, jíž původní žalovaná udělila své tehdejší právní zástupkyni , Jméno advokátky, , tudíž předmětné rozsudky nebyly řádně doručeny a nemohly tak nabýt právní moci. K odvolání žalobkyně Městský soud v Praze jakožto soud odvolací usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , shora uvedené usnesení zdejšího soudu zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Dle právního závěru odvolacího soudu, je-li účastníkem řízení osoba, která nemá způsobilost být účastníkem řízení (§ 229 odst. 1 písm. b) o. s. ř.), popř. řádně nezastoupená osoba, která nemá procesní způsobilost nebo nemůže před soudem vystupovat (§ 229 odst. 1 písm. c) o. s. ř.), je nutno právní moc konečného rozhodnutí posuzovat pouze z pohledu toho účastníka, který způsobilost být účastníkem řízení, popř. procesní způsobilost, má. Ve vztahu k druhému z nich není možné uvažovat o tom, že by mu bylo možno účinně doručit tak, aby rozhodnutí nabylo právní moci i vůči němu, právě z toho důvodu, že postrádá způsobilost relevantně vystupovat v řízení jako účastník.8. Usnesením Obvodního soudu pro , adresa, ze dne , da