ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2023:64.C.112.2016.268 Datum: 2023-02-23 Předmět: zaplacení 1.061.912,- Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 28 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 2 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 3 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 4 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 26 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 28 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 41 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 3028 z. č. 89/201 ["pojištění majetku""majetková újma""oceňování majetku"]
O co šlo: zaplacení 1.061.912,- Kč s přísl. (["§ 28 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 2 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 3 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 4 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 26 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 28 z. č. 37/2004 Sb.", "§ 41 )
1. Žalobkyně se žalobou podanou soudu dne 17. 8. 2016 domáhala pojistného plnění ve výši 1 061 912 Kč. Tvrdila, že mezi účastníky byla dne 16. 11. 2006 uzavřena pojistná smlouva, jejímž předmětem bylo pojištění nemovitosti. Dne 27. 8. 2012 došlo k pojistné události, spočívající v prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu v prostoru kolem WC nádržky, v druhém nadzemním podlaží objektu a k následnému zatopení celého objektu. Pojistná událost byla žalované oznámena, a ta jí vedla pod č. , hodnota, . Žalovaná sdělila žalobkyni, že pojistné plnění stanovila na částku 283 860 Kč, když uvedené plnění bylo zasláno žalobkyni dne 4. 10. 2012, bankovním převodem. Protože s pojistným plněním žalobkyně nesouhlasila, urgovala doplatek na pojistném plnění. Následně žalovaná až dne 16. 10. 2014 zaslala žalobkyni další částku ve výši 271 223 Kč. Protože žalobkyně nesouhlasila s výpočtem pojistného plnění, zadala vypracování znaleckého posudku, posudek vypracoval , tituly před jménem, , jméno FO, a následně i za přítomnosti likvidátora žalované bylo provedeno místní šetření v místě pojistné události dne 18. 12. 2015. Žalovaná však odmítla poskytnout další plnění. Z uvedeného důvodu byl vypracován další znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, . Následně po další výzvě žalovaná zaplatila žalobkyni další doplatek na pojistném plnění ve výši 169 285 Kč. Žalovaná částka, dle tvrzení žalobkyně, představuje rozdíl mezi pojistným plnění podle uvedeného znaleckého posudku, poníženou o limity stanovené v pojistných podmínkách pro kuchyňskou linku a vestavěný nábytek a navýšenou o částku 45 000 Kč představující škodu na kotli a náklady spotřeby elektrické energie za vysoušení objektu. Uvedla, že žalovanou vyzvala k pojistnému plnění do 18. 8. 2015.2. Žalovaná uplatněný nárok neuznala. Učinila nespornými skutečnosti o uzavření pojistné smlouvy s počátkem pojištění od 17. 11. 2006. Uvedla, že součástí pojistné smlouvy byly všeobecné a doplňkové pojistné podmínky VPPMO 2005 a DPPSO 2. Pojistná smlouva pak byla převedena z pojištěného z , jméno FO, na žalobkyni, která v době vzniku škody byla vlastníkem pojištěné stavby. Žalobkyně tvrdila škodnou událost, která nastala dne 27. 8. 2012 v místě sjednaného pojištění, z důvodu pojistného nebezpečí prasknutí vodovodního potrubí vnitřního rozvodu domu, v prostoru kolem WC nádržky v druhém nadzemním podlaží a v následném zatopení celého objektu. Po oznámení pojistné události bylo provedeno místní šetření technikem žalované dne 24. 9. 2012 a na základě tohoto šetření bylo stanoveno pojistné plnění ve výši 283 860 Kč. Na základě žádosti žalobkyně a provedené revize byla původní částka opravena na částku 271 223 Kč a původní platba ve výši 283 860 Kč byla stornována a odeslána žalobkyni dne 16. 10. 2014. V roce 2014 žalobkyně nesouhlasila s pojistným plněním. Mezi účastníky probíhalo jednání. Žalobkyně zadala vypracování znaleckého posudku , tituly před jménem, , právnická osoba, až v roce 2016. V předloženém posudku byly náklady na opravu vyjádřeny znalcem ve výši 1 564 000 Kč. Tento výpočet znalce však žalovaná neakceptovala. Přiznala však nad rámec původního zápisu o poškození též poškození dřevěných stropů a schodiště a stanovila tak náklady na opravu, dle ceníku společnosti , adresa, , na částku 831 422 Kč včetně daně. Tuto částku pak krátila žalovaná koeficientem 0,53 na částku 441 508 Kč a po odečtení spoluúčasti je pojistné plnění ve výši 440 508 Kč. Žalovaná zdůvodnila, že jádro sporu mezi účastníky spočívá v tom, že žalovaná neakceptovala znalecký posudek , tituly před jménem, , právnická osoba, , protože předmětem znaleckého zkoumání nebyl posouzení příčiny vzniku škody ani její rozsah a potřeby oprav. V posudku je uvažováno o instalaci keramického stropu. I když žalobkyně sdělila, že instalace keramického stropu je ekonomicky výhodnější, svá tvrzení ničím nedoložila. Podle ceníku společnosti , Anonymizováno, vychází dřevěný strop na částku cca 130 000 Kč. Podle , Anonymizováno, , které byly nedílnou součástí pojistné smlouvy, však nárok na pojistné plnění vzniká v ceně stejné nebo srovnatelné, z uvedeného důvodu tudíž není důvodné plnit pojistné plnění za keramické stropy, když před pojistnou událostí instalovány na pojištěné nemovitosti ani nebyly. Ve znaleckém posudku je dále uvedena oprava elektroinstalace ve výši 150 000 Kč bez dalšího vysvětlení, není z posudku patrné, že elektroinstalace prošla revizí, ačkoli cena opravy je kalkulována i s částkou 3 000 Kč za místnost a revizi, toto celkem za 10 místností. Znalecký posudek též kalkuluje náklady na dodávku nové kuchyňské linky a vestavěných skříní ve výši 160 000 Kč, avšak účastníci sjednali limit pojistného plnění v rozsahu 20 000 Kč. Posudek dále kalkuluje s výměnou 15 kusů dveří včetně obložkových zárubní, z výpisu mobilního technika žalované však vyplývá, že v místě pojištění byla výměna pouze 11 kusů dveří a 4 kusů obložkových zárubní. Přičemž 15 kusů zárubní vůbec v domě nainstalováno není. Žalovaná závěrem namítla podpojištění nemovitosti s odkazem na ustanovení § 41 zákona o pojistné smlouvě, a odkázala na ujednání účastníků v článku 5 bod 4 VPPMO 2005, kdy nová cena pojištěné budovy stanovená podle oceňovací vyhlášky Ministerstva financí ČR č. 3/2008 Sb., činí 4 896 162 Kč, ačkoli v pojistné smlouvě účastníci sjednali pojistnou částku ve výši 2 600 000 Kč. Dále odkázala na ujednání účastníků v článku 8 DPPSO 02 a na možnosti sankčního snížení plnění. Podle údajů v předloženém znaleckému posudku, tudíž škoda na nemovitosti vznikla z důvodu trvale neobydlené nemovitosti a dlouhodobým vytékáním vody. Podle zápisu o prohlídce na nemovitostech a stavbách ze dne 18. 12. 2015 bylo též zjištěno, že rozvody vody a vnitřního hygienického vybavení v roce 2012 byly rekonstruovány, nelze vyloučit ani vadu stavební dodávky, popřípadě dodavatele tlakové hadice, tato hadice posléze praskla, vznikla škoda. I uvedená okolnost je důvodem k sankčnímu snížení pojistného plnění ve smyslu ustanovení § 33 zákona o pojistné smlouvě. Žalovaná závěrem uvedla, že žalobkyni poskytla pojistné plnění v souladu s pojistnou smlouvou za poškozené nemovitosti.3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:4. Mezi účastníky nebylo sporu, že dne 16. 11. 2006 uzavřela , jméno FO, a žalovaná pojistnou smlouvu o pojištění obytných budov a souvisejících staveb. Součástí pojistné smlouvy byly VPPMO 2005 a DPPSO 2. Účastníci sjednali v pojistné smlouvě pojistné nebezpečí, mimo jiné v důsledku vody vytékající z vodovodního zařízení. Předmětem pojištění byl rodinný dům s pojistnou částkou ve výši 2 600 000 Kč a garáž s pojistnou částkou 400 000 Kč. V pojistné smlouvě účastníci sjednali spoluúčast ve výši 1 000 Kč a z uvedeného důvodu žalovaná poskytla i slevu na pojistném. Místem pojištění byla nemovitost, rodinný dům na adrese , adresa, a v pojistné smlouvě pojištěný dále prohlásil, že pojištěné stavby a jejich součásti i příslušenství jsou řádně udržovány. Mezi účastníky nebylo sporu, že pojistná smlouva byla změněna pouze v rozsahu pojistníka. Dále nebylo sporné, že žalovaná vyplatila z pojistné události pojistné plnění 440 508 Kč ve dvou splátkách, dne 16. 10. 2014 ve výší 271 223 Kč a dne 9. 8. 2016 ve výši 169 285 Kč, po odečtení sjednané spoluúčasti ve výši 1 000 Kč.5. Z VPPMO 2005 dále vyplývá, že práva a povinnosti z pojištění majetku občanů se řídí zákonem číslo 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, dále všeobecnými pojistnými podmínkami a doplňkovými pojistnými podmínkami. Pojištění majetku je pojištění soukromé a sjednává se jako pojištění škodové. V čl. 5 účastníci ujednali, že pojistník stanoví v pojistné smlouvě horní hranici plnění na vlastní odpovědnost a že pojistné plnění je omezeno horní hranice, horní hranice se určí pojistnou částkou nebo limitem pojistného plnění. V čl. 8 účastníci sjednali, že právo na plnění vzniká oprávněné osobě uvedené v doplňkových pojistných podmínkách nebo v pojistné smlouvě a byla-li pojistnou událostí pojištěná věc zničena, vzniká oprávněné osobě právo, není-li v doplňkových pojistných podmínkách stanoveno nebo v pojistné smlouvě ujednáno jinak, aby mu pojišťovna vyplatila při pojištění na novou cenu částku odpovídající přiměřeným nákladům na znovu pořízení nové věci, nebo nákladům pojištěného na výrobu a zhotovení nové věci stejného druhu i kvality a technických parametrů, sníženou o cenu zbytků zničené věci, přičemž pojišťovna vyplatí nižší z uvedených částek. V čl. 11 účastníci ujednali, že pojistník a pojištěný nebo oprávněná osoba má povinnost, pokud pojistná událost nastala, učinit nutná opatření ke zmírnění jejich následků a podle možností si k tomu vyžádat pokyny pojišťovny a postupovat v souladu s nimi, dále bez zbytečného odkladu, maximálně však do třiceti dnů od okamžiku zjištění pojistné události prokazatelným způsobem oznámit pojišťovně, že pojistná událost nastala a poskytnout pravdivá vysvětlení o příčinách a rozsahu škody, vyčíslit nároky na plnění, předložit doklady, kte