78 C 29/2023-31 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhá proti žalovaným nároku na zaplacení částky 133 799,67 Kč s příslušenstvím na základě smlouvy o poskytování obchodní adresy a administrativních služeb uzavřené dne 17. 3. 2016 (dále jen „Smlouva“). Částka představuje dlužnou úhradu za poskytnuté služby ve výši 8 277 Kč, náklady za elektronické upomínky výši 1 100 Kč a smluvní pokutu ve výši 124 422,67 Kč. Příslušenství je tvořeno zákonným úrokem z prodlení.2. Žaloba podaná dne 20. 1. 2023, podpořená připojenými listinami, je založena na tvrzení, že mezi žalobkyní jako dodavatelem, první žalovanou jako odběratelem a druhým žalovaným jako vedlejším účastníkem došlo k uzavření Smlouvy, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné podmínky smlouvy o poskytnutí obchodní adresy a administrativních služeb (dále jen „všeobecné podmínky“), v níž se žalobkyně zavázala první žalované umístit obchodní adresu na adresu , adresa, , poskytovat informace ohledně došlé pošty prostřednictvím emailu a poskytnout k užívání nebytový prostor za účelem výkonu podnikatelské činnosti. První žalovaná se zavázala hradit za výše uvedené služby žalobkyni ročně částku 2 759 Kč a druhý žalovaný písemně prohlásil, že přistupuje ke všem závazkům první žalované plynoucím ze Smlouvy jako ručitel. Žalobkyně k výročí uzavření Smlouvy zjistila, že první žalovaná neuhradila částku sjednanou za poskytnuté služby na další období. Za účelem nápravy vyzvala žalobkyně první žalovanou k úhradě takto sjednané částky prostřednictvím výzvy k úhradě č., hodnota, ze dne 17. 3. 2019 s datem splatnosti 27. 3. 2019. První žalované byla následně zaslána upomínka č. , hodnota, ze dne 17. 4. 2019 se splatností dvou pracovních dnů, jelikož strany si ve Smlouvě v čl. IV odst. 2 sjednaly náhradu takového nákladu ve výši 100 Kč. Žalobkyně poté ke dni 17. 5. 2019 zaslala první žalované upomínku č. , hodnota, považovanou za nabídku smíru, přičemž za takovou nabídku smíru byla žalobkyně oprávněna požadovat částku ve výši 1 000 Kč. Žalobkyně dále zaslala oběma žalovaným předžalobní upomínku na částku 6 618 Kč, která zahrnovala pohledávku tvořenou jistinou ve výši 5 518 Kč (za období 17. 3. 2019 – 16. 3. 2020, 17. 3. 2020 – 16. 3. 2021 a 17. 3. 2021 – 16. 3. 2022) a smluvní pokutu ve výši 1 100 Kč za odeslání výše uvedených upomínek k uhrazení v souladu se Smlouvou. Žalovaní na výše uvedené výzvy nereagovali a adresu na základě Smlouvy využívali i nadále. Žalobkyně následně zaslala žalovaným dne 17. 3. 2022 výpověď Smlouvy. První žalovaná měla v souladu s čl. II. odst. 5 Smlouvy povinnost provést úkony nezbytné k rozhodnutí o změně sídla první žalované v požadované lhůtě. Jelikož první žalovaná ničeho neuhradila a nadále využívala služeb žalobkyně byla prostřednictvím právního zástupce žalobkyně dne 14. 12. 2022 vyzvána k úhradě dlužné částky, která sestává z částky 8 277 Kč (za výše uvedená období), z částky ve výši 100 Kč za první elektronickou upomínku, částky ve výši 1 000 Kč, za elektronicky zaslaný pokus o smír, smluvní pokuty ve výši 24 422,67 Kč (vypočtené na základě čl. IV. odst. 1 všeobecných podmínek) a smluvní pokuty ve výši 100 000 Kč (vypočtené na základě čl. IV odst. 3 všeobecných podmínek). Žalobkyně vyzvala předžalobní výzvou ze dne 14. 12. 2022 rovněž druhého žalovaného.3. Soud zvolil postup dle ust. § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) a rozhodl o věci bez nařízení jednání. Žalovaní se k výzvě soudu, která byla doručena první žalované dne 18. 4. 2023 a druhému žalovanému dne 24. 4. 2023, a kterou je soud vyzval, aby se jednak vyjádřili ve věci samé a dále, aby sdělili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím věci bez jednání souhlasí (§ 101 odst. 4 o. s. ř.), nevyjádřili. Soud uvedený postup zvolil i přesto, že žalobkyně s ním vyjádřila nesouhlas ve svém vyjádření ze dne 11. 4. 2023, avšak s ohledem na to, že soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl na základě předložených listinných důkazů, nejevilo se soudu v souladu se zásadou hospodárnosti účelné nařizovat jednání.4. Soud posoudil věc po právní stránce podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) a podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky (dále jen „Nařízení“).5. Podle ust. § 1746 odst. 2 o. z. „Strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.“6. Podle ust. § 1970 o. z. „Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.“7. Podle ust. § 2018 odst. 1 o. z. „Kdo věřiteli prohlásí, že ho uspokojí, jestliže dlužník věřiteli svůj dluh nesplní, stává se dlužníkovým ručitelem. Nepřijme-li věřitel ručitele, nemůže po něm nic žádat.“8. Podle ustanovení § 2018 odst. 2 o. z. „Ručitelské prohlášení vyžaduje písemnou formu.“9. Podle ust. § 2021 odst. 1 o. z. má věřitel právo požadovat splnění na ručiteli, nesplnil-li dlužník v přiměřené lhůtě dluh, ač jej k tomu věřitel v písemné formě vyzval. Výzvy není třeba, nemůže-li ji věřitel uskutečnit nebo je-li nepochybné, že dlužník dluh nesplní.10. Podle ust. § 2048 odst. 1 o. z. „Ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.“11. Podle ustanovení § 2 Nařízení „Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.“12. Z listin připojených k žalobě má soud za prokázaný skutkový stav vyplývající z žalobních tvrzení. Smlouvu soud hodnotí jako platně uzavřenou inominátní smlouvu ve smyslu ust. § 1746 odst. 2 o. z. včetně platného ručitelské prohlášení ve smyslu ust. § 2018 o. z. Vzhledem k pasivnímu procesnímu postoji žalovaných, kteří vůči žalobě ničeho nenamítli, soud nemá za vyvrácené, že částku 8 277 Kč (za poskytnuté služby), částku 1 100 Kč (za elektronické upomínky) a částku 124 422,67 Kč (smluvní pokutu) žalovaní žalobkyni dosud neuhradili, ač se tak první žalované zavázala ve Smlouvě a druhý žřalovaný písemně prohlásil ve Smlouvě, že ručí za veškeré závazky první žalované ze Smlouvy. Jelikož první žalovaná ani po opakovaných výzvách k plnění svůj dluh nesplnila, může žalobkyně ve smyslu ust. § 2021 odst. 1 o. z. požadovat splnění dluhu také po druhém žalovaném. Povinnost k zaplacení částky 133 799,67 Kč vyplývá z ust. § 1746 odst. 2, § 1970 a § 2048 o. z. Povinnost k zaplacení příslušenství má oporu v ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 Nařízení. Soud proto žalobě vyhověl.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 29 891 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 352 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle ust. § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 133 799,67 Kč sestávající z částky 6 460 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v ust. § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle ust. § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 20 280 Kč ve výši 4 259 Kč.14. O lhůtě k plnění soud rozhodl podle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.