CS · EN DE FR brzy

14 C 353/2021-225 — Obvodní soud pro Prahu 1

ECLI: ECLI:CZ:OSPH01:2024:14.C.353.2021.1
Datum: 2024-06-26
Předmět: o zaplacení 172 791,84 Kč s příslušenstvím
Ustanovení: ["§ 39 vyhl. č. 441/2013 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 254/2019 Sb."]
["rozsudek mezitímní""bezdůvodné obohacení""oceňování majetku""znalecký posudek""veřejná dražba""pasivní legitimace""pozemní komunikace"]
O co šlo: o zaplacení 172 791,84 Kč s příslušenstvím (["§ 39 vyhl. č. 441/2013 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1 z. č. 254/2019 Sb."])
1. Žalobkyně se domáhá po žalovaném zaplacení 172 791,84 Kč s příslušenstvím specifikovaným ve výroku tohoto rozsudku, a to z titulu bezdůvodného obohacení žalovaného. Tvrdí, že na části jí vlastněného pozemku par. č. , Anonymizováno, v k.ú. , adresa, , obec , adresa, (dále též „pozemek“), se nachází chodník, který je využíván jako veřejné prostranství. Mezi žalobkyní a žalovaným přitom není uzavřena žádná smlouva, která by žalovaného k užívání pozemku opravňovala. Žalobkyně požaduje uhrazení bezdůvodného obohacení za období od 8. 11. 2018 do 7. 11 2019, období od 15. 11. 2019 do 14. 11. 2020 a období od 23. 2. 2021 do 31. 12. 2021.2. Výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila za pomoci výpočtu založeného na vynásobení výměry chodníku částku 134 Kč, která představuje cenu dle cenového věstníku Ministerstva financí za dotčená období stanovujícího částku ročního nájemného v Praze.3. Žalovaný s žalobou nesouhlasí. Namítá, že výši bezdůvodného obohacení nelze odvozovat od maximálních částek dle výměru Ministerstva financí. Dle konstantní judikatury je nutno vycházet z částek obvyklého nájemného v místě a čase. Částky dle výměru jsou přitom pouze částkami maximálními, tj. částkami, které nemůže zjištěná obvyklá cena přesáhnout. Žalovaný proto soudu předložil znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, č. položky , č. účtu, , který určil částky obvyklého nájemného za jednotlivá období pomocí metody tzv. simulovaného nájemného.4. Žalovanýdále názoru, že by mělo dojít ke krácení částky bezdůvodného obohacení, neboť postup žalobkyně je nutno posoudit jako rozporný s dobrými mravy. Žalobkyně nabyla daný pozemek v dražbě v roce 2016. Byla tak obeznámena se stavem pozemku a musela si být vědoma, že její vlastnické právo bude významně omezeno. I přesto žalobkyně není ochotna přijmout nabídky žalované na vykoupení pozemku. Žalobkyně pozemek nabyla za cenu 238 Kč/m2. Nyní žádá odkup za cenu násobně vyšší a bezdůvodné obohacení vyčísluje na 134 Kč/m2. Žalobkyně nadto žádala o vydání bezdůvodného obohacení za bezesmluvní užívání pozemku využívaného jako veřejné prostranství i v dalším sporu. Lze tak usoudit, že žalobkyně nabývá pozemky spekulativně s cílem následného generování zisku v podobně bezdůvodného obohacení s tím, že pozemky odmítá prodat za cenu obvyklou. O tom svědčí i skutečnost, že žalobkyně je personálně propojena s obchodní společností , právnická osoba, ., která postupuje stejným způsobem jako žalobkyně, tj. nabývá pozemky za účelem zisku bezdůvodného obohacení a odmítá pozemky odprodat za obvyklou cenu. Žalovaný byl názoru, že mu nelze vytýkat, že se neúčastnil dražby pozemku, neboť o dražbě nebyl informován.5. Žalobkyně nesouhlasí s tím, že by mělo dojít ke krácení výše bezdůvodného obohacení s odkazem na korektiv dobrých mravů. Žalobkyni nelze omezovat na vlastnickém právu z důvodu, že pozemek nebyla ve veřejné dražbě. Žalovaný se dražby mohl taktéž zúčastnit. Jednalo se o veřejnou dražbou, jejíž konání se zveřejňuje. Výměra celého pozemku činí 3 420 m2, nejedná se tudíž o spekulativní nabytí pozemku. Žalobkyně celý pozemek nabyla za částku 1 100 000 Kč, nedává tudíž smyslu, že by pozemek nabyla za účelem generování částek bezdůvodného obohacení za část pozemku o výměře 435,76 m2. Žalobkyně nadto nabyla pozemek v roce 2016 a žalobu na vydání bezdůvodného obohacení podala až v roce 2021. Žalobkyně pozemek nabyla za účelem zřízení parkoviště. Za tímto účelem získala i stavební povolení. Žalobkyně dále akcentuje, že nabyla pozemek legálním způsobem. K dohodě ohledně odkupu pozemku nedošlo, neboť žalovaný nabídl odkup za částku 2 237 Kč/m2, avšak žalobkyně požaduje minimálně částku 4 300 Kč/m2, která vychází z cenové mapy. Žalovaný žalobkyni nepředložil znalecký posudek, ze kterého by mělo plynout, že obvyklá prodejní cena pozemku je 2 000 Kč/m2. Žalobkyně by nadto předtím, než by přistoupila k prodeji pozemku, požadovala, aby jí na tento byl zajištěn přístup a aby tento bylo lze zasíťovat.6. Argumentace žalovaného stran nemravného postupu žalobkyně byla ostatně vyvrácena závěry Ústavního soudu vyjádřenými v nálezu ze dne 18. 1. 2022, sp. zn. III. ÚS 2049/21.7. Dle žalobkyně nelze při stanovení výše bezdůvodného obohacení vycházet ze závěrů znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , neboť daný znalec vypracovává znalecké posudky pro žalovaného opakovaně. Znalec si pro posouzení vybral pouze kupní smlouvy uzavřené s žalovaným. Neurčil tak tržní hodnotu. Znalec dále pochybil, pokud nevycházel z cenové mapy. ta sice nedopadá přímo na dotčený pozemek, nicméně vztahuje se na pozemky v bezprostředním okolí a stanoví cenu 3 000 Kč/m2. Znalec měl vycházet z ceny obsažené ve věstníku Ministerstva financí (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 4543/2016). Závěry posudku jsou dle žalobkyně nepřezkoumatelné, neboť sám znalec uvedl, že jeho závěr je pouze pravděpodobný. Znalec pak dle žalobkyně konečně ani nesplnil zadání. Určil totiž nájemné při zohlednění účelu nájmu. Takovým způsobem však nelze určovat bezdůvodné obohacení. Za účelem určení výše bezdůvodného obohacení je nutno vyjít z jakéhokoliv nájmu, tj. nezohledňovat účel nájmu. Z uvedeného plyne, že znalec měl v rámci porovnávací metody využít nájemní smlouvy, a to bez ohledu na to, za jakým účelem byly tyto uzavřeny.8. Soud před samotným meritorním posouzením věci předesílá, že o základu nároku žalobkyně bylo již rozhodnuto mezitímním rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, . Tímto rozsudkem soud rozhodl, že základ nároku žalobkyně je opodstatněný s tím, že o jeho výši a o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku.9. Žalovaná podala proti uvedenému rozsudku odvolání. , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , mezitímní rozsudek potvrdil. Ztotožnil se s právním názorem zdejšího soudu, že je dána pasivní legitimace žalovaného a že žalobu nebylo namístě zamítnout z důvodu rozporu nároku s dobrými mravy.10. Na základě uvedeného se soud v rámci dalšího řízení zabýval již pouze výší požadovaného nároku. Nezabýval se již opakovaně námitkami žalovaného stran nedostatku pasivní legitimace a stran nutnosti nárok žalobkyně jako celek zamítnout vzhledem k nemravnosti postupu žalobkyně.11. Co se přitom týče výše nároku, dospěl soud pro provedeném dokazování k následujícím skutkovým závěrům.12. Žalobkyně je vlastníkem pozemku, na kterém se nachází chodník lemující vedlejší pozemní komunikaci (informace o pozemku, ortofotomapa KN, fotografie daného chodníku a vedlejší pozemní komunikace). Z nesporných tvrzení účastníků plyne, že daný chodník měl v období od 8. 11. 2018 do 7. 11. 2019 výměru 435,75 m2, v období od 15. 11. 2019 do 14. 11. 2020 a v období od 23. 2. 2021 do 31. 12. 2021 měl chodník výměru 450 m2.13. Žalobkyně nabyla pozemek s chodníkem dne 27. 7. 2016 udělením příklepu ve veřejné dobrovolné dražbě za cenu 1 100 000 Kč – tato cena se však týkala mimo předmětného pozemku i pozemku p. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, o výměře 776 m2 (sdělení účastníků, potvrzení o nabytí vlastnictví k předmětu dražby č. j. 122/, Anonymizováno, , související Doklad o úhradě ceny dosažení vydražením a informace o pozemku p. č. , Anonymizováno, ).14. Mezi žalobkyní a žalovaným došlo k jednáním o odkupu pozemku. Právní zástupkyně žalovaného dopisem ze dne 7. 2. 2022 žalobkyni vyzvala k jednoznačnému vyjádření, zda hodlá odprodat dotčenou část pozemku, či nikoliv. Právní zástupce žalobkyně odpověděl na danou výzvu e-mailem ze dne 22. 2. 2022, ve kterém uvedl, že žalobkyně pozemek primárně odprodat nechce. Nedostala ostatně od žalovaného žádnou konkrétní nabídku. Právní zástupkyně žalovaného následně v dopise ze dne 14. 4. 2022 uvedla, že žalovaný je ochoten dotčenou část pozemku odkoupit za obvyklou cenu určenou znalecký posudkem na částku 2 237 m2. Žalobkyně byla vyzvána k poskytnutí stanoviska k uvedenému návrhu. Žalobkyně na danou nabídku nereagovala; následně dne 26. 4. 2022 její právní zástupce uvedl, že s odkazem na cenové mapy žalobkyně požaduje minimálně částku 4 300 Kč/m2 (dopis právní zástupkyně žalovaného ze dne 7. 2. 2022 a ze dne 14. 4. 2022, e-mail právního zástupce žalobkyně ze dne 22. 2. 2022 a vyjádření účastníků při jednání dne 26. 4. 2022).15. Žalobkyně mimo nynější řízení vznesla i nárok na náhradu kompenzující omezení jejích vlastnických práv v souvislosti s dalším jí vlastněným pozemkem (pozemkem parc. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, ) (Poskytnutí informace vypracované Úřadem městské části , adresa, dne 21. 5. 2020 pod č. j. , spisová značka, ).16. Žalobkyně podala dne 28. 1. 2019 společnou žádost o vydání společného povolení pro stavební závěr novostavby parkovacích ploch umístěné na nyní posuzovaném pozemku. Její žádosti bylo vyhověno rozhodnutím Odboru výstavby Úřadu Městské části , adresa, ze dne 5. 8. 2019 (rozhodnutí Odboru výstavby Úřadu Městské části , adresa, ze dne 5. 8. 2019 ze dne 5. 8. 2019, č. j. , spisová značka, ).17. , tituly před jménem, , jméno FO,
DomůPrávní oblastiJudikaturaAnalýza dopisuVzory smluvCeníkMCP / APIO násKontaktVOPGDPRReklamace

Zdroj: e-Sbírka / justice.cz (oficiální data). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.