14 C 76/2024-57 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 176 682,66 Kč s příslušenstvím (úrokem z prodlení v zákonné výši jdoucím od 28. 7. 2022 do zaplacení).2. Uvedla, že je ve věci aktivně legitimována z titulu smlouvy o postoupení pohledávky, kterou žalobkyně jakožto postupník uzavřela dne 14. 3. 2024 s , jméno FO, , r. č. , RČ, , bytem , adresa, , jakožto postupitelem (dále též „postupitel“). Postoupení pohledávky bylo žalované postupitelem oznámeno písemným oznámením o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2024.3. Žalovaná jakožto úvěrující uzavřela s postupitelem jakožto úvěrovaným dne 28. 11. 2007 smlouvu o revolvingové půjčce č. , hodnota, (dále též „Úvěrová smlouva“), jejíž součástí byla i Smluvní ujednání, v nichž byla sjednána rozhodčí doložka.4. Na základě Úvěrové smlouvy žalovaná poskytla postupiteli částku ve výši 50 000 Kč za smluvní odměnu ve výši 46 180 Kč, tedy celková částka splatná postupitelem měla být 96 180 Kč, a to ve 30 měsících. Výpůjční úroková sazba nebyla ve smlouvě uvedena a RPSN činilo 73,43 %.5. V Úvěrové smlouvě byl dále sjednán automatický revolving ve výši 26 546 Kč, který byl postupiteli poskytnut dne 14. 11. 2008 za smluvní odměnu ve výši 31 662 Kč. Celková výše revolvingu činila 57 708 Kč.6. Žalovaná tudíž postupiteli celkově vyplatila 76 546 Kč (úvěr ve výši 50 000 Kč a revolving ve výši 26 546 Kč)7. Úvěrová smlouva byla zajištěna celou řadou smluvních sankcí, uvedených zejména v článku 13 Smluvních ujednání. Žalobkyně poukázala zejména na čl. 13.4 Smluvních ujednání, dle kterého žalované vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 50 % z výše úvěru. Úvěrová smlouva byla navíc zajištěna blankosměnkou s doložkou bez protestu.8. V průběhu smluvního vztahu došlo k prodlení postupitele, v důsledku čehož žalovaná zahájila rozhodčí řízení, které mělo skončit vydáním rozhodčího nálezu rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, č. j. , Anonymizováno, , na jehož základě byla postupiteli uložena povinnost zaplatit žalované nejen částku, která mu byla v rámci úvěru reálně poskytnuta, nýbrž i excesivní úrok a řadu smluvních pokut a sankcí, jakož i náklady rozhodčího řízení.9. Žalovaná následně zahájila vůči postupiteli na uvedeného rozhodčího nálezu exekuční řízení, které bylo vedeno , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , soudním exekutorem Exekutorského úřadu , adresa, , pod sp. zn. , spisová značka, .10. Exekuční řízení bylo skončeno vymožením celé pohledávky žalované, a to dne 27. 3. 2019.11. Po skončení exekuce se postupitel domáhal zastavení exekuce, neboť seznal, že exekuce byla vedena na základě nezpůsobilého exekučního titulu (rozhodčího nálezu).12. Usnesením , Anonymizováno, soudu v , adresa, ze dne 30. 9. 2020, č. j. , spisová značka, , bylo exekuční řízení zastaveno. Soud dospěl k závěru, že Úvěrová smlouva a na ni navazující rozhodčí doložka jsou neplatné vzhledem k excesivní úrokové sazbě a nepřiměřenosti smluvních sankcí.13. Pravomocně bylo exekuční řízení zastaveno dne 27. 4. 2021 usnesením Krajského soudu v , adresa, ze dne 17. 3. 202, č. j. , spisová značka, , kterým bylo potvrzeno předcházející usnesení Okresního soudu v , adresa, .14. Úvěrová smlouva je tudíž neplatná, a to pro excesivní úrok ve výši 57,49 % ročně, pro nepřiměřené množství smluvních pokut a taktéž pro neposouzení úvěruschopnosti postupitele.15. Žalobkyně byla nadto názoru, že rozhodce , tituly před jménem, , jméno FO, byl na žalované (a s ní propojené obchodní společnosti , právnická osoba, ) ekonomicky závislý a vzhledem k počtu rozhodčích řízení, které v rozhodné době prováděl, nemohl rozhodce spory osobně rozhodovat. Rozhodčí nález proto nemůže představovat překážku věci rozsouzené.16. V průběhu exekučního řízení exekutor na postupiteli vymohl celkově 179 157,05 Kč. Z toho 147 830,74 Kč bylo vyplaceno žalované.17. Postupitel dále ještě před zahájením exekučního řízení uhradil žalované 121 622 Kč.18. Celkově tak postupitel uhradil žalované 269 452,74 Kč. Od žalované přitom obdržel 76 546 Kč.19. Žalobkyně je názoru, že na základě výše uvedeného vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení.20. Žalovaná má nárok na vrácení 76 546 Kč (úvěr a revolving) a dále na úrok z prodlení v zákonné výši z vyplacené částky za období ode dne následujícího po dni, kdy byla částka postupiteli vyplacena do dne splacení poskytnuté částky. Jelikož úrok z prodlení činí 16 224,08 Kč, má žalovaná celkově právo si ponechat 92 770,08 Kč.21. Bezdůvodné obohacení na straně žalované tudíž činí 176 682,66 Kč (postupitelem uhrazená částka, tj. 269 452.74 Kč mínus částka, na kterou má žalovaná nárok, tj. 92 770,08 Kč).22. Subjektivní promlčecí lhůta pro toto bezdůvodné obohacení započala běžet dnem právní moci usnesení o zastavení exekučního řízení, neboť do té doby přetrvával právní důvod, pro kterýsi žalovaná mohla plnění ponechat. Právním důvodem, který odpadl, není rozhodčí nález, nýbrž vedení exekuce.23. Na věc přitom nelze dle rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci C-485/19 aplikovat tříletou promlčecí lhůtu, nýbrž je namístě aplikovat objektivní desetiletou promlčecí lhůtu jako by tato byla subjektivní.24. Žalobkyně je konečně přesvědčena, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Žalovaná si z titulu svého postavení musela být vědoma, že Úvěrová smlouva je neplatná, a proto využila rozhodčí řízení. Žalovaná nadto nadále pokračovala v exekuci, a to ačkoliv si musela být vědoma, že exekuce je vedena nezákonně.25. Postupitel prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení předžalobní výzvou k plnění ze dne 13. 7. 2022. Žalovaná však na tuto předžalobní výzvu zareagovala toliko sdělením, že nárok je promlčen.26. Prostřednictvím smlouvy o postoupení pohledávky byl nárok na vydání bezdůvodného obohacení vůči žalované postoupen na žalobkyni. Žalobkyně rovněž vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení v rámci oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14. 3. 2024. Ani na základě tohoto oznámení však žalovaná žalobkyni ničeho nevydala.27. Žalobkyně se proto podanou žalobou domáhá na žalované částky 176 682,66 Kč a souvisejícího úroku z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od 28. 7. 2022 (tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k zaplacení poskytnuté žalované v rámci předžalobní výzvy) do zaplacení.28. Žalovaná nárok žalobkyně neuznala.29. Uvedla, že zastavení exekuce nemá vliv na to, že zde existuje hmotněprávní závazek, a to závazek uhradit pohledávky z Úvěrové smlouvy. Je přitom nesporné, že na smlouvu nebylo řádně hrazeno, a úvěr tak byl zesplatněn a byly uplatněny smluvní pokuty. Veškeré vymožené plnění tak bylo plněním na platný dluh, a nikoliv bezdůvodným obohacením.30. Žalovaná akcentovala, že stále existuje rozhodčí nález, který nabyl právní moci a stal se vykonatelným. Právní mocí rozhodčího nálezu vznikla překážka věci rozsouzené. Nález nebyl zrušen a nadále existuje a tento není nicotný.31. Postupitel nepodal žalobu na zrušení rozhodčího nálezu, promeškal veškeré lhůty. S ohledem na zásadu právní jistoty a legitimního očekávání proto nelze rozhodčí nález v nynějším nalézacím řízení přehlížet.32. Ze skutečnosti, že došlo k zastavení exekuce, nelze dovozovat, že by zanikl hmotněprávní závazek, navíc přiznaný stále platným rozhodčím nálezem. Ostatně exekuční soud ani není oprávněn věcně přezkoumávat úvěrovou smlouvu, když konstantní judikatura, která nebyla nikdy zpochybněna, zapovídá věcný přezkum exekučního titulu.33. Žalovaná v tomto ohledu odkazovala na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 26. 8. 2021, č. j. 25 Co 196/2021-107, a na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2023, č. j. 33 Cdo 1784/2022-167.34. Úvahy o ekonomické závislosti rozhodce jsou dle názoru žalované pouhými spekulacemi žalobkyně.35. Žalovaná vznesla i námitku promlčení. Promlčecí lhůty pro jednotlivá plnění se rozběhly dne, kdy k plnění došlo, a ke dni podání žaloby již všechny uplynuly. Vznik bezdůvodného obohacení nelze ztotožňovat s okamžikem zastavení exekuce. Právním důvodem pro oprávněnost držení plnění není exekuce, nýbrž hmotněprávní závazek, tj. Úvěrová smlouva. Zastavení exekuce na návrh povinné strany není předpokladem pro to, aby povinná strana mohla následně podat žalobu na vydání bezdůvodného obohacení. Nesouhlasila s tím, že by námitka promlčení byla v rozporu s dobrými mravy. Poukázala na to, že pohledávku nyní nevymáhá spotřebitel, nýbrž obchodní společnost, jejíž společník postupitele zastupoval i v exekučním řízení.36. Žalovaná proto navrhla, aby soud žalobu zamítl.37. Žalobkyně v replice k vyjádření žalované uvedla, že v nynější věci jde o případ extrémního porušování práv a nemravného jednání, exekuční soud tedy byl oprávněn věcně přezkoumávat Úvěrovou smlouvu. Nalézací soud by přitom dle žalobkyně měl dospět ke stejným závěrům jako exekuční soud. Rozhodčí nález dle žalobkyně nepředstavuje překážku věci rozsouzené. Žalovanou odkazovaná rozhodnutí Městského soudu a Nejvyššího soudu jsou