18 C 177/2023-44 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce jako insolvenční správce dlužníka, kterému bylo svěřeno nakládání s jeho pohledávkami, včetně pohledávky řešené v tomto řízení, na základě součinnosti bank a následnou analýzou bankovních účtů zjistil, že žalobce v minulosti prováděl množství plateb bez zjevného právního důvodu. Okolnosti těchto plateb jejich příjemci nevyjasnili. Z toho vzniklo opodstatněné podezření, že tato plnění mohla být poskytnuta bez právního důvodu, a proto je třeba je vymáhat od subjektů, na jejichž účty tyto platby mířily. Mezi tyto subjekty pak patří i žalovaná, neboť z účtu dlužníka č. , č. účtu, byla dne , datum, odeslána částka ve výši , částka, a dne , datum, odeslána částka ve výši , částka, , celkem tedy , částka, , a to na účet č. , č. účtu, , jehož majitelem byla v té době žalovaná. Na účet dlužníka však z účtu č. , č. účtu, nebylo zasláno nic. Žalobce se dlužníka i žalované dotazoval na důvod převodu částky, avšak bezúspěšně. Proto se žalobce uvedené částky domáhá coby vratky bezdůvodného obohacení.2. Žalovaná se vyjádřila na výzvu soudu dle §114b) o.s.ř. tak, že se žalobou nesouhlasí, avšak nemůže poskytnout bližší vyjádření a uplatnit např. námitku promlčení, neboť tvrzené nároky jsou nekonkrétní a žalobce nahrazuje žalobní tvrzení výpisy z bankovních účtů.3. K tomu soud konstatuje, že sdělení žalované se zcela míjí s obsahem žaloby, neboť žalobní nárok zní na vrácení dvou zcela konkrétně specifikovaných částek – a to částky , částka, převedené žalobcem na účet žalované dne , datum, a částky , částka, převedené žalobcem na účet žalované dne , datum, . Předběžný insolvenční správce žalobce v žalobě uvedl, že zjišťoval důvod převodu žalovaných částek, přičemž na jeho dotaz se nevyjádřil ani převodce částky - dlužník, ani její příjemce - žalovaná.4. Dle názoru soudu tak bylo na místě postupovat dle rozhodnutí NS ČR , spisová značka, , které stanoví, že „Důkazní břemeno ohledně určitých skutečností leží na tom účastníku řízení, který z existence těchto skutečností vyvozuje pro sebe příznivé právní důsledky; jde o toho účastníka, který existenci těchto skutečností také tvrdí. V některých případech strana zatížená důkazním břemenem však objektivně nemá a nemůže mít k dispozici informace o skutečnostech významných pro rozhodnutí ve sporu, avšak protistrana má tyto informace k dispozici. Jestliže pak strana zatížená důkazním břemenem přednese alespoň „opěrné body“ skutkového stavu a zvýší tak pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, nastupuje vysvětlovací povinnost protistrany; nesplnění této povinnosti má za následek hodnocení důkazu v neprospěch strany, která vysvětlovací povinnost nesplnila“.5. Z uvedeného důvodu soud žalované zaslal druhou výzvu k vyjádření, která byla žalované doručena dne , datum, . K této se žalovaná nevyjádřila a zůstala v řízení zcela neaktivní až do , datum, , kdy soudu zaslala žádost o odročení jednání (nařízeného na pondělí , datum, ). Tato žádost byla doložena potvrzením o pracovní neschopnosti vystaveným , datum, , tedy šest týdnů před nařízeným jednáním.6. Z potvrzení vyplynulo, že se týká jednatele žalované, nevyplýval z něj však důvod vystavení potvrzení pracovní neschopnosti (tedy diagnoza), ani žádný vývoj po , datum, – tedy případné termíny kontroly nemocného či ukončení pracovní neschopnosti. (Ze zaslané kopie nebylo zřejmé, zda byla pořízena již v únoru ihned po vystavení, či až bezprostředně před jednáním). Vzhledem k tomu, že z potvrzení nebyla zřejmí ani diagnóza, nemohl soud ověřit, zda se jednalo o nemoc, která by znemožňovala účast na jednání, při kterém by jednatel mohl pouze sedět a mluvit. Soud tedy nevyhodnotil žádost jako řádně doloženou. Žádost soud rovněž nevyhodnotil jako včasnou, když byla zaslána pouhý jeden celý pracovní den před jednáním. Soud rovněž poukazuje na to, že žalovaná je právnickou osobou, za kterou může jednat jakýkoliv pověřený zaměstnanec a pokud byl jednatel dlouhodobě nemocný, měl si takovou náhradu zajistit, popř. udělit plnou moc pro zastoupení žalované.7. S ohledem na shora uvedené soud nevyhodnotil omluvu žalované jako řádnou a včasnou a jednal dle §101 odst. 4 o.s.ř.8. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:9. Z vyhlášky o zahájení insolvenčního řízení č.j. MSPH , spisová značka, -, právnická osoba, soud zjistil, že dne , datum, bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci společnosti , Jméno žalobce B, ., IČO: , IČO žalobce B, , sídlem: , adresa, .10. Z usnesení o nařízení předběžného opatření a jmenování předběžného insolvenčního správce MSPH , spisová značka, -A-30 ve znění opravného usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH , spisová značka, -A-54 soud zjistil, že Městský soud v Praze rozhodl o nařízení předběžného opatření v insolvenčním řízení dlužníka: , Jméno žalobce B, ., IČO: , IČO žalobce B, , , adresa, . Dlužníkovi se daným usnesením ustanovil předběžný insolvenční správce , Jméno žalobce A, , IČO: , IČO žalobce A, (žalobce). Daným usnesením Městského soudu v Praze se mimo jiné žalobci ukládá, aby zjistil a zajistil majetek dlužníka.11. Z usnesení Městského soudu v Praze z , datum, MSPH , spisová značka, -A-93 soud zjistil, že výrokem I bylo dlužníku zakázáno nakládat s tam vyjmenovanými pohledávkami včetně pohledávky žalované v tomto řízení a výrokem II. bylo dispoziční oprávnění k těmto pohledávkám svěřeno žalobci jako insolvenčnímu správci, a to za účelem jejich vymáhání.12. Usnesením Vrchního soudu v Praze soud zjistil, že bylo potvrzeno usnesení Městského soudu v Praze z , datum, MSPH , spisová značka, -A-93 o předběžném opatření.13. Ze soupisu majetkové podstaty společnosti , Jméno žalobce B, ., soud zjistil, že v majetkové podstatě dlužníka je zahrnuta pohledávka za , právnická osoba, na , částka, , to je pohledávka řešená v tomto řízení.14. Z výpisu z bankovního účtu 2401873717 u , právnická osoba, soud zjistil, že z účtu dlužníka byla dne , datum, odeslána částka ve výši , částka, a dne , datum, odeslána částka ve výši , částka, na účet číslo , č. účtu15. Z potvrzení k číslu účtu 2401873717 u , právnická osoba, soud zjistil, že tento účet je účtem žalobce16. Z informace podané ČSOB soud zjistil, že účet číslo , č. účtu, , na nějž byla částka poukázána patří žalované , právnická osoba, , IČO , IČO žalované, . Dále je uvedeno, že účet byl zrušen , datum, .17. Z žádosti k součinnosti žalovaného a výzvy dlužníkovi soud zjistil, že žalobce jako insolvenční správce u dlužníka i žalované zjišťoval důvod převodu žalovaných částek18. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tato zákonná ustanovení.19. Dle § 2991 z.č. 89/2012 Sb. platí, že: „Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.20. Dle § 71 odst. 1 insolvenčního zákona platí, že předběžné opatření je účinné (tedy i vykonatelné) okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. (Viz např. i usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp.zn.: , spisová značka, )21. Soud shrnuje, že žalobce je insolvenční správce dlužníka, kterému bylo svěřeno dispoziční oprávnění k žalované pohledávce. Žalobce je tedy ve věci aktivně legitimován. V řízení bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná částka byla žalované převedena, přičemž žalobce u dlužníka i žalované bezúspěšně zjišťoval právní důvod tohoto převodu. Za situace, kdy oba účastníci této transakce důvod převodu tají, soud dospěl k závěru, že je dostatečně zjištěno, že k převodu došlo bez právního důvodu. Žalovaná se žalobou formálně nesouhlasila, její odůvodnění se však zcela míjí s obsahem žaloby. Na písemnou výzvu soudu k doplnění tvrzení nereagovala a v řízení zůstala pasivní. Soud žalovanou nemohl poučit a vyzvat k doplnění její argumentace dle §118a odst 1. a 3. o.s.ř., neboť se ač řádně předvolána ústního jednání bez řádné a včasné omluvy neúčastnila. Ponechává-li si žalovaná i tak žalovanou částku přijatou bez právního důvodu, je povinna ji žalobci vydat jako bezdůvodné obohacení v souladu s § 2991 a § 2993 o. z..22. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.23. Úroků z prodlení se žalobce nedomáhal, soud o nich tedy nerozhodoval.24. Platebním místem je majetková podstata dlužníka.25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi ř